29 C 43/2019-153 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Předmětnou žalobou se žalobkyně domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem zapsaným na LV [číslo] pro obec a k. ú. [obec], a to k pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je stavba: [adresa žalobkyně a žalovaného], dále k pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je stavba bez čp/če, dále k pozemku [parcelní číslo] a pozemku [parcelní číslo] (dále jen předmětné nemovitosti). Žalobu odůvodnila tím, že účastníci jsou rovnodílnými podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí, žalobkyně se byla nucena z nemovitostí odstěhovat, nemá k nim přístup. Účastníci byli manželé od [datum] do [datum]. Předmětné nemovitosti byly ve vlastnictví žalovaného, ten však darovací smlouvou ze dne [datum] převedl jednu polovinu předmětných nemovitostí ze svého výlučného vlastnictví do výlučného vlastnictví žalobkyně. S žalovaným se snažila na vypořádání dohodnout v prosinci 2018, kdy požadovala vyplacení částky 2 300 000 Kč, žalovaný však ve stanovené lhůtě na návrh nereagoval. Navrhla, aby podílové spoluvlastnictví bylo zrušeno a vypořádáno tak, že nemovitosti budou přikázány do vlastnictví žalovaného, kterému bude stanovena povinnost vyplatit jí na vypořádání 2 300 000 Kč. Odmítla vypořádání podílového spoluvlastnictví v širším smyslu, jak navrhoval žalovaný, viz níže, popřela, že by za trvání manželství byly na domě provedeny jakékoliv úpravy či opravy. Ke stanovení ceny předmětných nemovitostí navrhla vypracování znaleckého posudku. 2. Žalovaný souhlasil se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem i s návrhem žalobkyně, aby nemovitosti byly přikázány do jeho výlučného vlastnictví, nesouhlasil však s výší vypořádacího podílu. Navrhl vypořádání podílového spoluvlastnictví v širším smyslu, konkrétně, aby od hodnoty vypořádacího podílu žalobkyně byla odečtena polovina zůstatku hypotečního úvěru u [právnická osoba] poskytnutého ve výši 2 200 000 Kč dle smlouvy ze dne [datum], která byla uzavřena mezi bankou a žalovaným na nákup pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa], vše v k. ú. [obec]. Zůstatek hypotečního úvěru k právní moci rozsudku o rozvodu manželství byl přibližně 1 580 000 Kč. Dále navrhl od hodnoty vypořádacího podílu žalobkyně odečíst náklady spojené s opravami, rekonstrukcemi a údržbou domu v celkové částce přibližně 870 000 Kč, a to ve výši jedné poloviny těchto nákladů. Dodal, že oprava, údržba, rekonstrukce domu byla hrazena výhradně z prostředků ve výlučném vlastnictví žalovaného, které žalovaný získal z prodeje bytu v [obec] na ulici [ulice a číslo] dle kupní smlouvy ze dne [datum], jenž měl ve výlučném vlastnictví. 3. U prvního jednání žalovaný setrval na svém požadavku odečíst polovinu zůstatku úvěru a polovinu nákladů na opravy, rekonstrukci a údržbu od hodnoty vypořádacího podílu žalobkyně. Žalovaný tedy uplatil kompenzační námitku a vypořádání v širším smyslu proto nebylo možné. Jak vyplývá z konstantní soudní judikatury, kompenzační námitka nemůže být úspěšná, srovnej zejména rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2016 sp. zn. 22 Cdo 2354/2016, který navazuje na dosavadní judikaturu, zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu vydaná ve věcech sp. zn. 22 Cdo 5884/2008, sp. zn. 22 Cdo. 4193/2008, sp. zn. 22 Cdo 1927/2004, ze kterých jednoznačně vyplývá, že o širším vypořádání nelze rozhodnout jediným výrokem, ani provést započtení nároků z širšího vypořádání proti budoucímu nároku žalobkyně na zaplacení vypořádacího podílu, neboť rozhodnutí soudu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je pouze rozhodnutím konstitutivním a zakládá tak práva a povinnosti teprve do budoucna, právo na zaplacení náhrady tak vzniká spoluvlastníkovi až po právní moci tohoto rozhodnutí a teprve proti takto existujícímu nároku lze namítat započtení. Kompenzační námitka žalovaného je tak nepřípustná. Poučení žalovaného o správném uplatnění nároku na širší vypořádání podílového spoluvlastnictví nebylo na místě, neboť by se jednalo o poučení o hmotném právu, které je jako takové nepřípustné a v rozporu se zásadou rovnosti účastníků. 4. Pouze na rámec uvedeného soud uvádí, že žalovaný v podání ze dne 25. 10. 2021 (čl. 81) navrhl opravu protokolu z výše uvedeného jednání ze dne 14. 10. 2021, kdy výhrada má spočívat v tom, že od hodnoty vypořádacího podílu žalobkyně budou odečteny celé částky, nikoliv polovina. K tomu soud dodává, že o návrhu na opravu protokolu nebylo rozhodováno ve smyslu § 41a odst. 3 o. s. ř., neboť se jednalo o návrh nepřípustný, kdy takový návrh je možné podat jen při jednání ve smyslu § 40 odst. 8 o. s. ř., obsah protokolu se nadto shoduje se samotným vyjádřením k žalobě ze dne 8. 10. 2019 (čl. 19), kdy jak ohledně úvěru, tak ohledně nákladů spojených s opravami, rekonstrukcemi a údržbou navrhuje žalovaný odečíst polovinu. S ohledem na závěry z předchozího odstavce o nepřípustnosti kompenzační námitky však uvedené skutečnosti nejsou pro rozhodnutí významné. 5. I přes výše uvedené byl nad rámec potřebného žalovaný u prvního jednání byl poučen o povinnosti doplnit skutková tvrzení a důkazní návrhy ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. k tvrzenému hypotečnímu úvěru a k nákladům na opravy, rekonstrukci a údržbu (v podrobnostech viz obsah poučení dle protokolu z jednání čl. 68). Žalovaný zaslal soudu ve stanovené lhůtě doplnění, které však neobsahovalo požadované chybějící skutečnosti a důkazní návrhy. K hypotečnímu úvěru žalovaný uvedl, že byl splácen z osobního účtu žalovaného, a to výhradně z jeho vlastních prostředků, výše splátky se pohybovala mezi 10 000 Kč až 13 000 Kč měsíčně, úvěr byl sjednán na nákup nemovitosti v [adresa]. K nákladům na rekonstrukci a opravu nemovitosti doplnil, že byly s žalobkyní vždy konzultovány, řadu z nich požadovala, bylo k nim přistoupeno po nabytí nemovitostí, kdy žalovaný mohl investovat prostředky z pojištění vozidla, v němž zahynula prvním manželka. Bylo provedeno nejprve odvodnění povrchové vody, zpevnění objektu pomocí lan a jejich skrytí do podhledu stropu místností, byla zbořena část hospodářské budovy na nádvoří, později rekonstruováno na posezení, byla vybourána spíž, zazděny průchozí dveře – obývák, ložnice, změněna dispozice oken v kuchyni, vybourány a znovu položeny podlahy, vyměněná okna za plastová, včetně vchodových dveří do ulice a nádvoří, později v suterénu (celkem za cca 225 000 Kč), proběhla výměna rozšíření ústředního plynového vytápění a rozvodů vody a odpadů (za cca 107 000 Kč), výměna pojistkové skříně a rozvodů elektřiny (za cca 120 000 Kč), po prodeji bytu 3+1 v [obec] [část obce] mohl žalovaný dále investovat především do rekonstrukce střechy (za 417 432 Kč [právnická osoba]) a zateplení fasády, včetně betonáže podpěrných zdí z ulice (celkem za cca 370 000 Kč). Po nákupu obkladů (cca 50 000 Kč) byl obložen sokl (cca 50 000 Kč). Mnoho materiálu nakupoval a práce prováděl sám žalovaný. Řadu prací prováděla [právnická osoba] [příjmení] bez fakturace. V přízemí proběhla rekonstrukce koupelny a vstupní haly a mnohé další bez účasti firmy či doložení faktury. K uvedenému navrhl důkazy smlouvou o hypotéce, kupní smlouvou na byt v [část obce], odkazem na minulé podání, výslechem svědka [jméno] [příjmení]. Žalovaný tak ani po pučení soudem dle § 118a neunesl břemeno tvrzení, a tedy ani důkazní, kdy k jednotlivým opravám chyběla tvrzení o tom, kdy byla ta která prováděna, na základě čeho (dohoda spoluvlastníků či jinak), jakým způsobem, jaké přesné náklady si vyžádala, jak byla hrazena a z jakých prostředků. Žalovaný byl dále u jednání poučen, že pokud označuje ve vyjádření k žalobě k důkazu soubor listin, pak je specifikovat, jaký konkrétní navržený důkaz je navržen k prokázání jakého konkrétního skutkového tvrzení, neboť žalovaný doložil k vyjádření k žalobě (čl. 19) soubor faktur a jako důkazy označil„ faktury za provedené práce na domě“, dále výpisy z účtu žalovaného. V doplnění však tyto důkazní návrhy nijak nespecifikoval tak, jak byl vyzván a poučen. 6. Dokazování bylo provedeno listinnými důkazy dle návrhu účastníků a dále znaleckým posudkem. Soud dále vyšel ze shodných tvrzení účastníků. 7. Mezi účastníky nebylo sporné, že účastníci byli manželé v období od [datum] do [datum], kdy jejich manželství bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu č. j. 5 C 252/2017-95 ze dne 13. 5. 2019, který nabyl právní moci dne 13. 6. 2019. Mezi účastníky dále nebylo sporné, že jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí, kdy předmětné nemovitosti byly ve vlastnictví žalovaného, ten však darovací smlouvou ze dne [datum] převedl jednu polovinu předmětných nemovitostí ze svého výlučného vlastnictví do výlučného vlastnictví žalobkyně. Tato skutečnost je potvrzena výpisem z Katastru nemovitostí LV [číslo] pro obec a k. ú. [obec], ze kterého vyplývá, že předmětné nemovitosti jsou v podílovém spoluvlastnictví účastníků s velikostí podílu ve výši jedné poloviny, kdy jako nabývací titul je pro žalovaného označena smlouva kupní ze dne [datum], následně pro žalobkyni smlouva darovací ze dne [datum] s právním