33 C 167/2022-47 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou dne 28. 7. 2021 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 5 279,98 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč. Žalovaný se zavázal žalobci zapůjčené peněžní prostředky vrátit a navíc zaplatit úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 552 Kč, odměnu za zpracování, doručení ve výši 1 175 Kč a poplatek za komfortní splácení ve výši 5 250 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 283 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 6. 11. 2017. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného ke dni 6. 11. 2017 uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ode dne 6. 11. 2017 až do zaplacení dále úrokem ve výši 28,00 % ročně sjednaným na straně 2 smlouvy. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradil pouze částku 7 800 Kč. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny ve výši 5 279,98 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 907,57 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 489,97 Kč, úroku ve výši 29,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5 279,98 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5 279,98 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení. Pohledávka vyplývající ze smlouvy o zápůjčce byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018 žalobci, a to s účinností k 14. 6. 2018. K zaplacení dluhu byl žalovaný vyzván předžalobní výzvou. 2. K prověření úvěruschopnosti žalovaného splácet zápůjčku žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce posoudil před poskytnutím zápůjčky s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětných smluv o zápůjčce. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Tato skutečnost je potvrzena i v samotné předmětné smlouvě, ve které je přímo nad podpisem žalovaného mj. uvedeno, že zákazník potvrzuje, že před uzavřením smlouvy poskytl právnímu předchůdci žalobce úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a je si vědom, že si právní předchůdce žalobce tyto informace ověřil a vyhodnotil, že je schopen právnímu předchůdci splatit celkovou dlužnou částku v souladu s podmínkami smlouvy. Dále je zde uvedeno, že si je zákazník vědom všech rizik se smlouvou a zápůjčkou spojených, porozuměl jim a nepovažuje vzájemná plnění ze smlouvy za plnění v hrubém nepoměru; dostalo se mu náležitého vysvětlení zejména Standardních informací a obsahu a dopadů navrhované smlouvy včetně důsledků případného prodlení, aby byl schopen posoudit, zda návrh smlouvy odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Právní předchůdce žalobce vycházeje ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, která jsou zaznamenána v zákaznické kartě, a poctivosti jeho jednání. Nadto by se žalovaný, v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohl dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle ust. § 211 trestního zákoníku. 3. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, přestože mu žaloba a výzva k vyjádření k žalobě byly doručeny na adresu místa trvalého pobytu dle § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Ve věci bylo nařízeno jednání na den 29. 8. 2022. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti žalovaného. 4. Skutková zjištění byla učiněna z provedených listinných důkazů. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne [datum] bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem. Žalovanému byla poskytnuta zápůjčka ve výši 9 000 Kč, žalovaný se zavázal vrátit věřiteli jistinu ve výši 9 000 Kč, úrok ve výši 1 552 Kč, odměnu za zpracování a doručení ve výši 1 175 Kč a poplatek za komfortní splácení ve výši 5 250 Kč, tj. celkem částku 16 977 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 283 Kč, poslední splátka ve výši 280 Kč. 5. Ze zákaznické karty ze dne 12. 9. 2016 bylo zjištěno, že žalovaný v žádosti uvedl, že žije v nájmu, nevlastní automobil, má učňovské vzdělání, má vyživovací povinnost vůči 1 osobě a žije s partnerkou. Dále uvedl, že je zaměstnaný na plný pracovní úvazek u zaměstnavatele [právnická osoba] na pozici stavební dělník, zedník a má čistý příjem ve výši 12 000 Kč měsíčně. Další čisté příjmy domácnosti žalovaný neuvedl. Své výdaje žalovaný uvedl ve výši 6 000 Kč měsíčně, tyto blíže nespecifikoval. Dále žalovaný uvedl, že nemá kreditní kartu nebo zápůjčku u jiné společnosti. Bylo uvedeno, že jako dokumenty k ověření finanční situace žadatele měl právní předchůdce žalobce k dispozici pracovní smlouvu žalovaného. 6. Ověření příjmu žalovaného žalobce doložil pracovní smlouvou uzavřenou dne 31. 8. 2016 mezi [právnická osoba] [anonymizováno] a žalovaným, mzdovým výměrem a potvrzením o výši výdělku. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a přílohy č. 1 k této smlouvě bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem právního předchůdce žalobce ze dne 14. 6. 2018. Současně byl žalovaný vyzván k zaplacení částky do 10 dnů od doručení dopisu, odeslání žalobce doložil podacím lístkem ze dne 13. 7. 2018. 8. Z předžalobní výzvy ze dne 12. 3. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu ze shora uvedených smluv do 19. 3. 2020, odeslání žalobce doložil podacím lístkem ze dne 13. 3. 2020. 9. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru. <i>10. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 S., o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.</i> <i>12. Podle § 84 odst. 2 1 zákona č. 257/2016 S., o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.</i> <i>13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 S., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> <i>14. Podle § 87 odst. 1 zákona 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, j