34 C 282/2018-525 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobkyně se domáhala vydání rozsudku, kterým by soud určil, že nemovité věci, a to pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, okres [okres], obec Blučina, část obce Blučina, katastrální území Blučina (dále jen„ předmětné nemovitosti“), nejsou zatíženy zástavním právem ve prospěch žalované, a to zástavním právem smluvním k zajištění pohledávky existující, tj. peněžité pohledávky ve výši 1.850.000 Kč dle smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum]; budoucí určená druhem a dobou vzniku, veškeré peněžité pohledávky ze smlouvy o úvěru [číslo] ze zástavní smlouvy [číslo] v celkové maximální výši 5.550.000 Kč, které mohou vzniknout do [datum], a dále, že tyto nemovité věci nejsou zatíženy zákazem zcizení a zatížení, tedy, že žalobkyně není oprávněna zástavu zcizit (převést na jiného) bez předchozího písemného souhlasu žalované, když zákaz zcizení zástavy se sjednává jako právo věcné s účinky vůči žalobkyni i všem dalším vlastníkům zástavy, a že se jí zakazuje po dobu trvání zástavního práva smlouvy [číslo] zřídit k zástavě smlouvy [číslo] jiné zástavní právo, než je zástavní právo zřizované smlouvou [číslo] to po dobu trvání zástavního práva (dále jen„ předmětné zástavní právo“). V žalobě uvedla, že je výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí. Žalovaná je zástavním věřitelem ze smlouvy ze dne [datum], která byla uzavřena s právním předchůdcem žalované, společností [právnická osoba], za účelem zajištění úhrady dluhů. Právní předchůdce žalované oznámil dne [datum] žalobkyni, že hodlá vykonat zástavní právo prodejem předmětných nemovitostí ve veřejné dražbě. Dle žalobkyně je zástavní smlouva nicotná a zajištěná smlouva o úvěru ze dne [datum] neplatná. Zástavní smlouva byla uzavřena k zajištění pohledávky ve výši 1.850.000 Kč dle smlouvy o úvěru ze dne [datum] a dále veškerých pohledávek, které mohou vzniknout do [datum] Smlouvu o úvěru uzavřel bývalý manžel žalobkyně, zástavní smlouvu uzavírala žalobkyně bez toho, že by se seznámila s jejím obsahem a svým právním jednáním vyjádřila svůj úmysl. Důvodem pro uzavření smlouvy o úvěru a zástavní smlouvy bylo řešení exekuce vedené vůči žalobkyni. Syn žalobkyně trpí [anonymizována dvě slova] a stres spojený s případným stěhováním při prodeji nemovitostí by pro něj mohl mít fatální následky. Zástavní smlouva měla být žalobkyni zaslána předem, avšak k tomu nedošlo. Smlouvu proto uzavírala v tísni, ve stavu rozrušení a pod psychickým tlakem, tudíž byla„ de facto k podpisu donucena“. Dle názoru žalobkyně v zástavní smlouvě není zřejmé, o jakého konkrétního dlužníka či smlouvu o úvěru se má jednat. Ohledně tvrzené neplatnosti smlouvy o úvěru žalovaná uvedla, že nedošlo ke splnění závazku společností [právnická osoba] a úvěr nebyl dle smlouvy poskytnut. Na účet bývalého manžela žalobkyně [jméno] [příjmení] byla poskytnuta pouze částka 348,29 Kč O splnění povinnosti poskytnout úvěr byl právní předchůdce žalované znovu žádán [datum]. Dle názoru žalobkyně odporuje výše úroků v úvěrové smlouvě 16,4 % ročně dobrým mravům, stejně tak jako zvýšená sazba úroků pro případ odstoupení od smlouvy a sjednaná smluvní pokuta ve výši 19 % z nominální výše úvěru. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 350.000 Kč pro případ nedoložení potvrzení o zaplacení daní a nedoložení pojištění. Smlouva o poskytnutí úvěru byla [jméno] [příjmení] podepsána na pobočce České pošty dne [datum], kdy v této době již bylo vedeno exekuční řízení vůči žalobkyni a mělo dojít k dražbě předmětných nemovitostí. Uzavření úvěrové smlouvy měl [jméno] [příjmení] uhradit dluh žalobkyně, pro který bylo exekuční řízení vedeno. Zástupce právního předchůdce žalované předložil smlouvu o úvěru [jméno] [příjmení] až těsně před jejím podpisem, aniž by mu poskytl prostor k řádnému prostudování. Z toho žalobkyně dovozuje, že dlužník smlouvu podepsal, aniž by se seznámil s jejím obsahem a vyjádřil svůj úmysl právním jednáním. Navíc byla smlouva uzavřena pod IČ dlužníka, aby se na ni neuplatnil režim spotřebitelských smluv. Dlužník proto smlouvu uzavíral v tísni, ve stavu rozrušení a pod psychickým talkem, tudíž byl„ de facto k podpisu donucen“. Jelikož právní předchůdce žalované nesplnil povinnost ze smlouvy o úvěru, tedy poskytnout úvěr ve výši 1.850.000 Kč, nevznikla pohledávka a není tu ani zástavní právo. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení je dán tím, že dle žalobkyně neexistující zástavní právo je zapsáno v katastru nemovitostí a rozsudkem soudu by mělo být dosaženo shody mezi stavem právním a stavem v katastru nemovitostí zapsaným. Usnesením Okresního soudu Brno-venkov ze dne 11.7.2019, č.j. 34 C 282/2018-197, bylo rozhodnuto o procesním nástupnictví na straně žalované, kdy namísto společnosti [právnická osoba], vstoupila do řízení společnost [právnická osoba], jelikož na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky z úvěrové smlouvy včetně zajištění zástavním právem. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Ve vyjádření uvedla, že za poskytnutí úvěru dle úvěrové smlouvy je třeba rozumět převod příslušných finančních prostředků z vlastnictví úvěrujícího do vlastnictví úvěrovaného, k čemuž v posuzovaném případě jednoznačně došlo. De uzavřené smlouvy měla být část úvěru použita na úhradu závazku vůči [právnická osoba], poukázáním na účet č. [bankovní účet], kdy ke dni [datum] činil závazek 843.500 Kč. Dodatkem [číslo] ze dne [datum] ke smlouvě o úvěru byla tato částka zvýšena na 856.365 Kč. Vyplacení uvedené částky potvrzuje výpis z účtu, konkrétně byla platba provedena [datum]. Druhá část úvěru ve výši 831.500 Kč byla použita k úhradě závazku žalobkyně, k jehož vymožení byla na den [datum] nařízena dražba předmětných nemovitostí. [jméno] [příjmení] i žalobkyně měli zájem na načerpání úvěru ve snaze zabránit právě dražbě předmětných nemovitostí. Na účet úvěrovaného proto byla skutečně vyplacena pouze částka 348,29 Kč. Započetí výkonu zástavního práva bylo žalobkyni oznámeno písemně, neboť poskytnutý úvěr nebyl řádně splácen. V posuzované věci nelze hovořit ohledně jednání žalobkyně a [jméno] [příjmení] o jednání v jejich neprospěch, neboť žalobkyně se zjevně neocitla v nevýhodném postavení v porovnání s předsmluvním stavem, spíš naopak. Zůstala vlastníkem předmětných nemovitostí i po poskytnutí úvěru a uzavření zástavní smlouvy a došlo k zamezení prodeje v exekutorské dražbě. Exekuční řízení bylo vůči žalobkyni zahájeno již v roce 2016, měla tudíž dostatek času danou situaci řešit. K uzavření zástavní smlouvy nebyla nijak nucena. Žalobkyně podepisovala zástavní smlouvu zcela svobodně a byla si vědoma následků uzavření smlouvy. [příjmení] [jméno] [příjmení] nebyl k uzavření smlouvy nikým nucen, naopak sám potvrdil, že měl možnost si účel a podmínky poskytnutého úvěru řádně nastudovat. Žalobkyně vznesla námitku neplatnosti smluv až po uplynutí více než 16 měsíců od jejich uzavření, aniž by smlouvy v minulosti jakkoliv zpochybňovala. [jméno] [příjmení] při jednání s právním předchůdcem žalované vystupoval jako podnikatel, kterým je od roku 1996, a takto rovněž činil veškerá svá právní jednání. Dále se žalovaná podrobně vyjádřila k jednotlivým sjednaným smluvním pokutám a úrokům v úvěrové smlouvě. Při jednání soudu dne [datum] žalobkyně změnila svá skutková tvrzení a učinila nesporným, že finanční prostředky byly dle uzavřené úvěrové smlouvy právním předchůdcem žalované skutečně poskytnuty. Rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov ze dne 9.10.2019, č.j. 34 C 282/2018-276 (dále jen„ rozhodnutí soud prvního stupně“), byla žaloba zamítnuta a žalobkyni uložena povinnost nahradit žalované náklady řízení. Soud prvního stupně po provedeném dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobkyně v rámci účastnické výpovědi uvedla, že situace při podpisu zástavní smlouvy pro ni byla psychicky a časově náročná. Smlouvu nečetla, pokud by ji četla, tak by ji nepodepsala a řešila by situaci jinak, například za pomoci rodiny. Žalobkyně však nebyla k dotazu soudu schopna uvést jakýkoliv konkrétní důvod, proč by údajně zástavní smlouvu nepodepsala, sdělit, v čem konkrétně spatřuje nevýhodnost zástavní smlouvy a z jakého konkrétního důvodu by smlouvu případně nepodepsala. Ohledně důvodu pro uzavření zástavní smlouvy uvedla, že měla vedenu exekuci na dům, neboť poté, co se znovu vdala, darovala manželovi polovinu předmětných nemovitostí. Následně po rozvodu došlo„ ke zpětnému převodu a žalobkyně měla manžela vyplatit.“ Z toho však vznikla pohledávka, která byla vůči žalobkyni vymáhána v exekučním řízení. Z úvěru, který si vzal [jméno] [příjmení], bývalý manžel žalobkyně, se vyplácela dlužná částka vymáhaná v exekuci a dále rovněž hypoteční úvěr žalobkyně. Z tohoto důvodu právě žalobkyně zajišťovala poskytnutý úvěr zástavním právem k předmětným nemovitostem. Žalobkyně si nematovala, jak dlouho před podpisem zástavní smlouvy věděla o tom, že má