42 C 114/2022-26 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 2. V souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, když žalobce s tímto postupem výslovně souhlasil a žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila a má se proto za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila. 3. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 1 530 Kč, která je tvořena dlužným jízdným ve výši 30 Kč a přirážky k jízdnému v částce 1 500 Kč, neboť žalovaná cestovala v níže uvedený den vozidlem žalobce bez platného jízdního dokladu. Žalobce v žalobě uvedl, že žalovanou písemně vyzval k zaplacení dlužné částky, tato však žalobci ničeho neuhradila. Žalobce se proto s ohledem na prodlení žalované s placením peněžitého dluhu domáhá rovněž zaplacení úroků z prodlení. 4. Soud ze žalobních tvrzení a předložených listinných důkazů v podobě zápisů o provedené přepravní kontrole [číslo] spolu s informací pro cestující, předžalobní upomínky ze dne [datum] a potvrzení o odeslání písemnosti zjistil následující skutkový stav. Žalovaná se dne [datum] v 20:37 hod. na výzvu kontrolora [právnická osoba] neprokázala platným jízdním dokladem. Jednalo se o jízdu tramvajové linky [číslo] kdy kontrola proběhla na zastávce [ulice] v [obec], kde byl vyhotoven zápis o provedené přepravní kontrole. Žalovaná jízdné v částce 30 Kč ani přirážku k jízdnému v částce 1 500 Kč při sepisování zápisu o provedené kontrole nezaplatila. Žalovaná dlužnou částku žalobci neuhradila ani po zaslání předžalobní upomínky právním zástupcem žalobce. 5. Na základě takto zjištěného skutkové stavu s ohledem na jeho právní posouzení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Dle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“), vzniká smlouvou o přepravě osoby cestujícímu, který za stanovené jízdné použije dopravní prostředek, právo, aby ho přepravce přepravil do místa určení řádně a včas. Toto ustanovení představuje vzhledem ke specifičnosti jednotlivých oborů přepravy pouze základní ustanovení pro přepravu osob. Dle § 2578 občanského zákoníku podrobnější úpravu osobní přepravy stanoví zvláštní přepisy, zejména přepravní řády a tarify. V daném případě se přitom jedná o zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, vyhlášku č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu a Smluvní přepravní podmínky PID ve spojení s tarifem. Ve smyslu ustanovení § 2550 občanského zákoníku vzniklo smlouvou o přepravě osoby žalované právo, aby ji [ulice] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], přepravce, ve shora uvedených dnech přepravil do místa určení řádně a včas a žalované vznikla povinnost zaplatit žalobci stanovené jízdné. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila dopravci jízdné, vznikla jí dále povinnost vedle jízdného zaplatit i přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Nárok žalobce v případě tramvajové linky vychází z ustanovení § 37 odst. 5 písm. b), c) a § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, dále z ustanovení § 7 a § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu a Smluvních přepravních podmínek PID ve spojení s tarifem. Žalovaná neuhradila věřiteli dluh, je tak ve smyslu ustanovení § 1968 občanského zákoníku ode dne následujícího po sepsání zápisu o přepravní kontrole v prodlení s úhradou dluhu a žalobci ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku přísluší právo domáhat se úroků z prodlení ve výši v souladu s ustanovením § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., za užití ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř., kdy soud zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených. Soud v daném případě aplikoval při výpočtu odměny ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, kdy předmětné řízení zcela nepochybně vyhovuje parametrům předestřeným v ust. § 14b odst. 1 písm. a), b) advokátního tarifu, neboť žalobce žaluje pohledávku z nezaplaceného jízdného, kdy obdobné žaloby jsou jím podávány opakovaně, ve větším množství, skutkové vymezení je shodné, pouze s výhradou změn pokud jde o datum jízdy, druh dopravního prostředku, počátek prodlení, případně výši jízdného či přirážky, právní hodnocení je totožné, případně obdobné, předmět sporu pak nepřevyšuje 50 000 Kč. Náhrada nákladů řízení se tak skládá ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, z odměny za právní zastoupení 600 Kč podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu, za tři úkony právní služby, kterými jsou příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva a sepis žalobního návrhu. Ke každému úkonu náleží dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada hotových výdajů v částce 100 Kč, celkem 300 Kč. Jelikož je zástupce žalobce plátcem daně z přidané hodnoty, je třeba částku odměny a náhrad navýšit o 21 % náhradu za tuto daň. Celkem se tedy jedná o částku 1 489 Kč. 7. Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když důvody pro stanovení delší lhůty soud neshledal.