43 C 140/2022-71 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u soudu dne [datum], který byl převeden do rejstříku C dne [datum], domáhala vydání rozsudku, kterým soud uloží žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 14 028 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] ze dne [datum], [číslo] na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty převpdem na účet prostředky ve výši 12 000 Kč. Dlužná částka ze smlouvy nebyla žalovaným uhrazena, a to ani na základě předžalobní výzvy. 2. Žalobkyně byla usnesením ze dne [datum] podle § 43 odst. 1 o.s.ř. vyzvána k doplnění žaloby, doplnění žaloby k výzvě soudu bylo žalobkyní podáno dne [datum], současně žalobkyně vzala žalobu částečně zpět co do částky 2028 Kč s příslušenstvím. 3. Ve věci bylo nařízeno jednání na [datum], přičemž žalobkyně se z účasti na jednání omluvila, současně souhlasila s rozhodnutím ve své nepřítomnosti, bylo podle § 101 odst. 3 o.s.ř. jednáno v nepřítomnosti žalobkyně. 4. Žalovaný se k jednání dostavil a zde uvedl, že je bez připomínek k listinným důkazům, potvrzuje, že prostředky ve výši 12 000 Kč obdržel na svůj účet dne [datum], rovněž potvrzuje, že je pravda, jak uvedl žalobce v doplnění žaloby, že z této částky neuhradil ničeho. Rovněž potvrzuje, že v červenci 2021 převzal oznámení o postoupení pohledávky na žalobce spolu s výzvou k úhradě. Závěrem navrhl, že je připraven dluh doplatit, žádá však o stanovení splátek ve výši 500 až 700 Kč měsíčně, neboť s ohledem na svoji majetkovou a příjmovou situaci si více nemůže dovolit, více nezvládne. 5. Soud dále vyšel z podání účastníků a listinných důkazů, zejména potvrzení o provedené platbě, výpisu z účtu, oznámení o postoupení pohledávek, předání do advokátní kanceláře, výzvy před podáním žaloby, podacích archů, předžalobní výzvy, smlouvy o úvěru, společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek, upomínky, opakované výzva k úhradě, sdělení banky. 6. Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle § 2392 odst. 1 věty prvé občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 8. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle § 87 odst. 1 věty první a druhé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. 12. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 13. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 15. Na podkladě skutkových zjištění provedeným dokazováním, po podřazení pod citovaná zákonná ustanovení, soud dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně, který svoji pohledávku následně podle § 1879 občanského zákoníku platně postoupil na žalobkyni, což bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky, na jejímž základě svědčí žalobkyni podle § 1880 občanského zákoníku aktivní procesní legitimace, a žalovaným je neplatná z důvodu absence odpovídajícího posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Tato základní náležitost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jak zakotvena v § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, nebyla žalobkyní doložena, a to ani přes výzvu k odstranění vad žaloby, ani na základě poučení daného u jednání ve věci. 16. Žalobkyně, resp. její právní předchůdce nesplnil povinnost ze zákona posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě informací opatřených byť ani v minimálním rozsahu. Ze smluvní dokumentace předložené soudu ani z dalších listin předložených žalobkyní nevyplývá, že by poskytovatel úvěru vůbec jakýmkoli způsobem zkoumal úvěruschopnost žalovaného. Ostatně sama žalobkyně v doplnění žaloby k výzvě soudu uvedla, že důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr bohužel nedisponuje. 17. Ve smlouvě o úvěru uzavírané na dálku prostřednictvím webových stránek poskytovatele je uveden toliko obecný odkaz na posouzení úvěruschopnosti žalovaného, ze smluvní dokumentace však nevyplývá, že by bylo toto jakýmkoli způsobem ověřováno, že by poskytovatel úvěru ověřil jakékoli údaje ohledně žalovaného, ve smluvní dokumentaci není uveden žádný odkaz na tyto údaje, tím méně obsah zjištěných údajů. 18. Za dané situace je třeba dospět k nevyhnutelnému závěru o neplatnosti smlouvy o úvěru pro rozpor s požadavky zákona o spotřebitelském úvěru. 19. Nebylo proto možno žalobě vyhovět z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, bylo však možno posoudit věc po právní stránce odlišně, a sice jako bezdůvodné obohacení, přičemž strany byly o této možnosti odlišného posouzení soudem u jednání poučeny. 20. Bylo prokázáno výpisem z účtu žalovaného, že žalovanému byly na základě smlouvy o úvěru vyplaceny prostředky ve výši 12 000 Kč, žalovaný neuhradil ničeho. 21. Vzhledem k částečnému zpětvzetí žaloby co do částky 2028 Kč s příslušenstvím soud podle § 96 odst. 1, odst. 2 o.s.ř. řízení výrokem I. v rozsahu zpětvzetí zastavil, přičemž ke zpětvzetí návrhu došlo podle § 96 odst. 3 o.s.ř. dříve, než začalo jednání ve věci samé, současně vzhledem k výši uhrazeného soudního poplatku nebyly naplněny podmínky pro vrácení části soudního poplatku podle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. 22. Výrokem II. bylo žalovanému z titulu bezdůvodného obohacení uloženo uhradit žalobkyni částku 12 000 Kč, neboť se jedná o rozdíl toho, co bylo žalovanému fakticky vyplaceno a co nebylo žalovaným vráceno. 23. Žalobkyni současně svědčí nárok podle § 1970 občanského zákoníku na úrok z prodlení v zákonné výši, a to za dobu od 21. 7. 2021, neboť oznámení o postoupení pohledávky, od kterého se odvíjí aktivní legitimace žalobkyně, společně s výzvou k úhradě dluhu bylo žalovanému odesláno dne 15. 7. 2021, jak prokázáno podacím archem na čl. 21, podle § 573 občanského zákoníku je třeba vycházet z domněnky dojití této zásilky žalovanému 3. pracovní den po odeslání, tj. dne 20. 4. 2021, od následujícího dne má žalobkyně nárok na příslušenství pohledávky ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 24. K tomu soud pro úplnost dodává, že na doručování výzvy lze vztáhnout ustanovení § 573 občanského zákoníku za situace, kdy žalobkyně prokazatelně odeslala oznámení o postoupení pohledávky spolu s výzvou k plnění prostřednictvím provozovatele poštovních služeb na adresu, kterou sám žalovaný sdělil žalobkyni. Pokud snad se žalovaný na adrese, kterou sdělil žalobkyni, následně nezdržoval, popř. jinak zmařil doručení, a písemnost se tak na této adrese fakticky nemohla dostat do jeho dispozice, nelze to přičítat k tíži žalobkyně. Na žalobkyni nelze žádat, aby pátrala po místě skutečného pobytu žalovaného a prokazovala, že písemnost byla žalovanému skutečně doručena. Ba naopak, pokud žalovaný zmařil doručení tím, že z