43 C 158/2022-51 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u soudu dne [datum], který byl převeden do rejstříku C dne [datum], domáhala vydání rozsudku, kterým soud uloží žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 35 000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] a žalovaným ze dne [datum], [číslo] na jejímž základě byly žalovanému vyplaceny prostředky převodem na účet ve výši 35 000 Kč. Původní věřitel postoupil pohledávku z úvěru na právního předchůdce žalobkyně [právnická osoba], který následně pohledávku postoupil na žalobkyni. Dlužná částka ze smlouvy nebyla žalovaným uhrazena, a to ani na základě předžalobní výzvy. 2. Žalobkyně byla usnesením ze dne [datum] podle § 43 odst. 1 o. s. ř. vyzvána k odstranění vad žaloby, žalobu doplnila v soudem určené lhůtě dne [datum], přičemž tímto podáním současně vzala žalobu částečně zpět, a to v rozsahu zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 35 000 Kč od 8. 6. 2021, současně změnila návrh tak, že uhrazení částky 35 000 Kč nadále žádala z titulu bezdůvodného obohacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 35 000 Kč od 11. 7. 2021 do zaplacení. 3. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 4. Ve věci bylo nařízeno jednání, přičemž žalobkyně se z účasti na jednání omluvila, současně souhlasila s rozhodnutím soudu v nepřítomnosti, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, bylo podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednáno v nepřítomnosti žalobkyně i žalovaného. 5. Soud vyšel z podání účastníků a dále listinných důkazů smlouvou o úvěru, výpisy z účtu, smlouvou o postoupení pohledávek, oznámením o postoupení pohledávek, podacím lístkem, sdělením banky. 6. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 8. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 10. Na podkladě skutkových zjištění provedeným dokazováním, po podřazení pod citovaná zákonná ustanovení, soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně podle § 1879 občanského zákoníku platně postoupil svoji pohledávku na žalobkyni, což bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky, na jejímž základě svědčí žalobkyni podle § 1880 občanského zákoníku aktivní procesní legitimace. 11. Dále bylo prokázáno, že nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení je důvodný. 12. Bylo prokázáno, že žalovanému byly na základě smlouvy o úvěru poskytnuty prostředky ve výši 35 000 Kč, jak prokázáno výpisy z účtu a sdělením banky. Současně bylo prokázáno, že žalovaný neuhradil ničeho, zbývá tedy, aby žalovaný doplatil žalobkyni 35 000 Kč. 13. Vzhledem k částečnému zpětvzetí žaloby co do zákonného úroku z prodlení z částky 35 000 Kč od 8. 6. 2021 do 10. 7. 2021 ve výši 8,25 % ročně soud podle § 96 odst. 1, odst. 2, odst. 4 o. s. ř. řízení výrokem I. v rozsahu zpětvzetí zastavil. 14. Výrokem II. bylo žalovanému z titulu bezdůvodného obohacení uloženo uhradit žalobkyni částku 35 000 Kč, tedy rozdíl mezi tím, co bylo žalovanému vyplaceno, a co nebylo žalovaným vráceno. 15. Žalobkyni současně svědčí nárok podle § 1970 občanského zákoníku na úrok z prodlení v zákonné výši, a to za dobu od 14. 7. 2021, neboť oznámení o postoupení pohledávky, od kterého se odvíjí aktivní legitimace žalobkyně, společně s předžalobní výzvou bylo žalovanému odesláno dne 8. 7. 2021, jak prokázáno podacím lístkem na č. l. 13, podle § 573 občanského zákoníku je třeba vycházet z domněnky dojití této zásilky žalovanému 3. pracovní den po odeslání, tj. dne 13. 7. 2021, od následujícího dne má žalobkyně nárok na příslušenství pohledávky ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 16. K doručování výzvy soud pro úplnost dodává, že na ni lze vztáhnout ustanovení § 573 občanského zákoníku za situace, kdy žalobkyně prokazatelně odeslala oznámení o postoupení pohledávky spolu s výzvou k plnění prostřednictvím provozovatele poštovních služeb na adresu, kterou sám žalovaný sdělil žalobkyni. Pokud se snad žalovaný na adrese, kterou sdělil žalobkyni, následně nezdržoval, popř. jinak zmařil doručení, a písemnost se tak na této adrese fakticky nemohla dostat do jeho dispozice, nelze to přičítat k tíži žalobkyně. Na žalobkyni nelze žádat, aby pátrala po místě skutečného pobytu žalovaného a prokazovala, že písemnost byla žalovanému skutečně doručena. Ba naopak, pokud žalovaný zmařil doručení tím, že znemožnil doručení zásilky na adresu, kterou předtím sám žalobkyni sdělil, platí podle § 570 odst. 1 za středníkem občanského zákoníku, že zásilka řádně došla. 17. Ve zbývajícím rozsahu, tedy co do návrhu na přiznání zákonného úroku z prodlení z částky 35 000 Kč od 11. 7. 2021 do 13. 7. 2021 ve výši 8,50 % ročně, byla žaloba zamítnuta. 18. Žalobkyně byla v řízení ve vztahu k žalovanému převážně úspěšná, neúspěšná byla toliko v nepatrné části v rozsahu 0,06 % věci, má proto podle § 142 odst. 3 občanského soudního řádu právo na plnou náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva. 19. Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 400 Kč, dále z odměny za právní zastoupení podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za tři úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) advokátního tarifu, a sice převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu a sepis žaloby, po 500 Kč. Ke každému úkonu náleží podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální částka náhrady hotových výdajů 100 Kč, celkem tak náleží 1 800 Kč. Zástupkyně žalobkyně doložila, že je plátcem daně z přidané hodnoty, částka odměny a náhrad se tak navyšuje o 21 % sazby daně na 2 178 Kč Celkem tak žalobkyni na náhradě nákladů řízení přísluší 2 178 Kč + 1 400 Kč = 3 578 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobkyně. 20. K tomu soud dodává, že se neztotožnil s návrhem žalobkyně na přiznání náhrady nákladů v plné výši, neboť v projednávané věci byly naplněny podmínky § 14b odst. 1 advokátního tarifu, především řízení bylo zahájeno návrhem v podobě ustáleného vzoru, který je žalobkyní uplatňován opakovaně ve značném počtu případů, ve skutkově i právně takřka totožných či velmi obdobných věcech. 21. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, a to ve standardní zákonem předepsané délce 3 dnů od právní moci rozsudku, když soud neshledal důvody pro poskytnutí prodloužené lhůty vzhledem k výši částky, která je žalovanému ukládána k zaplacení, rovněž s přihlédnutím k výši nároku na náhradu nákladů řízení.