43 C 63/2022-119 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u soudu dne [datum], který byl převedena do rejstříku C dne [datum], se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 80 365,50 Kč s příslušenstvím, z titulu smlouvy o povoleném přečerpání ze dne [datum], č. [anonymizováno], ve znění dodatku ze dne [datum], č. [anonymizováno], a ve znění dodatku ze dne [datum], č. [anonymizováno], kdy na základě této smlouvy byl žalované poskytnut kontokorent do limitu 80 000 Kč. Dluh ze smlouvy nebyl žalovanou uhrazen, a to ani na základě předžalobní výzvy. 2. Usnesením ze dne [datum] byla žalobkyně podle § 43 odst. 1 o.s.ř. vyzvána k odstranění vad žaloby, žalobkyně žalobu ve stanovené lhůtě doplnila podáním ze dne [datum]. 3. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět na základě plateb žalované dne [datum] v částce 850 Kč, dne [datum] v částce 850 Kč a dne [datum] v částce 850 Kč, přičemž žalobkyně tyto úhrady v plné výši započetla na jistinu pohledávky. 4. Žalovaná se k věci nevyjádřila. 5. Ve věci bylo nařízeno jednání na [datum], k jednání se žalovaná bez omluvy nedostavila, bylo podle § 101 odst. 3 o.s.ř. jednáno v nepřítomnosti žalované. 6. Žalobkyně u jednání uvedla, že je žalováno ze smlouvy o povoleném přečerpání, tzv. kontokorentu, uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou dne [datum] v návaznosti na dříve uzavřenou smlouvu o vedení běžného účtu z [datum], jednalo se o dlouhodobý smluvní vztah, kdy v rámci informací sdělených v tomto smluvním vztahu byla rovněž posouzena úvěruschopnost žalované, byly doloženy příjmy i pravidelné výdaje žalované, lustrovány registry. Nárokována je jistina ve znění částečného zpětvzetí, tj. ve výši 77 815,50 Kč, dále kapitalizovaný úrok za období od 19. 9. 2016 do 14. 8. 2020, tehdy došlo k odstoupení od smlouvy, následně je kapitalizováno za období od 15. 8. 2020 do 14. 4. 2021, kdy došlo k převzetí pohledávky advokátní kanceláří, následně je žádán smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení od 15. 4. 2021 do zaplacení. K zesplatnění došlo dne 6. 11. 2020, nicméně smluvní úrok navýšený o sazbu zákonného úroku z prodlení je požadován i za období dřívější, kdy došlo k nedovolenému přečerpání. K prvotnímu prodlení došlo nejpozději 17. 5. 2019, kdy byl překročen úvěrový limit. 7. Soud dále vycházel z listinných důkazů poštovním podacím archem, smluvní dokumentací, poslední výzvou k úhradě dlužné částky, podmínka pro povolené přečerpání, smlouvou o povoleném přečerpání, dokumentací k posouzení úvěruschopnosti, výpisem z účtu, dodatkem ke smlouvě, VOP, transakční historií účtu 8. Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 9. Podle § 2392 odst. 1 věty prvé občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 10. Na podkladě skutkových zjištění provedeným dokazováním, po podřazení pod citovaná zákonná ustanovení, soud dospěl k závěru, že žaloba, kterou se žalobkyně domáhá úhrady pohledávky ze smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou je v celém rozsahu důvodná. 11. Soud předně dospěl k závěru, že nejsou dány pochybnosti o platnosti smlouvy vzhledem ke způsobu uzavření, když předmětná smlouva o povoleném přečerpání – kontokorentu – byla uzavřena prostřednictvím internetového bankovnictví, za použití jedinečných údajů nejprve k přihlášení do internetového bankovnictví, následně k ověření transakce za použití SMS kódu, navíc v návaznosti na dlouhodobý smluvní vztah mezi žalovanou a žalobkyní, u které měla žalovaná dlouhodobě veden osobní účet na základě smlouvy o vedené účtu ze dne [datum] a aktivováno internetové bankovnictví s přístupem po zadání jedinečné kombinace přístupových údajů. 12. Rovněž soud neshledal pochybnosti co do platnosti smlouvy z důvodů posouzení úvěruschopnosti žalované podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť poskytovatel úvěru vycházel z údajů ověřených v rámci dlouhodobého poskytování bankovních služeb žalované, kdy poskytovateli byly doloženy komplexní údaje o příjmech, výdajích, dalších závazcích žalované, využité v rozsahu umožněném zákonem pro navazující sjednání odlišného bankovního produktu, mimoto žalobkyně vycházela z údajů sdělených žalovanou, které zasadila do kontextu údajů, které již měla k dispozici, dále prověřila modelovými propočty příjmových a výdajových poměrů vycházejíc z údajů o poměrech žalované, dále prověřeních bankovních registrů a údajů o závazcích žalované, které měla k dispozici z interních databází. 13. Žalobkyní byla prokázána výše nároku a její dílčí složky, žalobkyně u jednání soudu přehledně a srozumitelně vysvětlila, z jakých dílčích částek se skládá nárokovaná částka. 14. Byl prokázán nárok na částku 77 815,50 Kč, sestávající z neuhrazené jistiny po odečtení splátek, které žalovaná dodatečně uhradila po podání žaloby a ohledně kterých žalobkyně vzala žalobu částečně zpět, jak prokázáno podrobnou bilancí čerpání a úhrad úvěru, byly prokázány výše a důvod nároku na úhradu poplatků v celkové výši 178 Kč coby celkového součtu dílčích poplatků podle sazebníku, kdy sazebník, jakož i přehled jednotlivých poplatků, byl předložen soudu. 15. Byl prokázán rovněž nárok na příslušenství pohledávky, kdy byl nárokován jednak smluvní úrok z dlužné částky za dobu od 19. 9. 2016, tedy od data prvotního čerpání úvěru v sazbě 16,90 % ročně, dále zákonný úrok z prodlení od 15. 8. 2020, tj. ode dne následujícího po odstoupení od smlouvy pro opakované překračování úvěrového limitu a nepovolené přečerpání, následně zesplatnění dluhu postupem předvídaným smluvní ujednáním mezi stranami podle § 1970 občanského zákoníku, ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úrok smluvní i zákonný z prodlení byl v souladu se zákonem nárokován v kapitalizované podobě ke dni převzetí věci advokátní kanceláří dne 14. 4. 2021, následně byl nárokován v odpovídající roční procentní sazbě od 15. 4. 2021 do zaplacení. 16. K tomu soud ověřil, že úvěr byl zatížen smluvní úrokovou sazbou ve výši 16,90 %, což je úroková sazba, která zjevně významně nepřesahuje úrokovou míru obvyklou v době uzavření smlouvy, tedy úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005). Sjednaná úroková míra zcela odpovídá tehdy běžné úrokové sazbě u revolvingových úvěrů pro domácnosti, jak ověřeno z údajů zveřejňovaných Českou národní bankou, kdy pro dané období a daný typ úvěru byla standardní úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR ve výši cca 15,52 % ročně. 17. Současně bylo u jednání žalobkyní tvrzeno a prokázáno předloženou bilancí, že k prvotnímu prodlení žalované došlo již dne 17. 5. 2019, tedy před účinností novelizace zákona o spotřebitelském úvěru zákonem č. 186/2020 Sb., s účinností od 24. 4. 2020, upravující limitaci nároku poskytovatele pro případ dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů. 18. Vzhledem k částečnému zpětvzetí žaloby co do částky 2550 Kč s příslušenstvím (3 splátky po 850 Kč, započtené na jistinu) soud podle § 96 odst. 1, odst. 2 o.s.ř. řízení výrokem I. v rozsahu zpětvzetí zastavil, přičemž ke zpětvzetí návrhu došlo podle § 96 odst. 3 o.s.ř. dříve, než začalo jednání ve věci samé, současně vzhledem k výši uhrazeného soudního poplatku nebyly naplněny podmínky pro vrácení části soudního poplatku podle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. 19. Výrokem II. proto bylo žalobě v celém rozsahu vyhověno. Žalobkyni současně svědčí nárok podle § 1970 občanského zákoníku na smluvní úrok a na úrok z prodlení v zákonné výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž při stanovení doby úročení byly zohledněny rovněž následné 3 splátky po 850 Kč, započtené na jistinu. 20. Žalobkyně byla v řízení ve vztahu k žalované plně úspěšná, má proto podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva. 21. Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3215 Kč, dále z náhrady nákladů právního zastoupení podle ustanovení § 7 bod 5 a podle § 11 odst. 1 písm. a), písm. d), písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za 5 úkonů právní služby, kterými jsou příprava a převzetí věci, předžalobní výzva, sepis žaloby, částečné zpětvzetí, účast u jednání po 4340 Kč, kdy za samostatný úkon nemohlo být považováno doplnění žaloby k výzvě soudu podle § 43 odst. 1 o.s.ř. ze dne [datum], neboť náležitosti zde uvedené měly býti již součástí žaloby, tak aby žalobkyně nemusela býti soudem vyzývána k jejich doplnění, podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náleží ke každému úkonu právní služby paušální náhra