5 C 101/2018-388 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou ze dne 27. 4. 2018 ve znění změn a doplnění se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 800 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 360 000 Kč od 19. 12. 2017 do zaplacení představující bezdůvodné obohacení žalované získané na úkor žalobkyně užíváním spoluvlastnického podílu žalobkyně ve výši id. ½ nemovitostí, a to pozemku p. č. [anonymizováno] [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům a pozemku p. [číslo] nacházejících se v obci a katastrálním území Neslovice, okres [okres] (dále jen„ nemovitosti“) v období od dubna 2015 do listopadu 2021, kdy žalovaná nemovitosti užívala výlučně s osobami žijícími s ní ve společné domácnosti (se svou početnou rodinou) bez právního titulu, aniž žalobkyni, a posléze insolvenčnímu správci žalobkyně, do majetkové podstaty, hradila jakoukoliv peněžitou náhradu. 2. Žalobkyně tvrdí, že je bývalou, v pořadí první manželkou [jméno] [příjmení], zesnulého [datum]. Za trvání tohoto manželství nabyli žalobkyně se [jméno] [příjmení] do společného jmění manželů nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-venkov, pro katastrální území a obec Neslovice, a to pozemek p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří a pozemek p. [číslo] zahrada, stavbu [adresa žalované a žalobkyně], způsob využití rodinný dům, stojící na pozemcích p. č. St. [číslo] a p. č. St [číslo], kdy pozemek p. č. St. [číslo] není ve vlastnictví žalobkyně. Toto manželství bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov z 28. 1. 1997, č. j. 4 C 404/95-31. Po rozvodu manželství žalobkyně a [jméno] [příjmení] k vypořádání jejich společného jmění nedošlo. Na základě zákonné domněnky jsou tak předmětné nemovitosti v podílovém spoluvlastnictví žalobkyně a zesnulého bývalého manžela žalobkyně, každému z nich náležel spoluvlastnický podíl o velikosti id. ½ vzhledem k celku. Po rozvodu manželství byly nemovitosti užívány výlučně bývalým manželem žalobkyně, který uzavřel své druhé manželství dne [datum] s žalovanou. K nemovitostem, které žalovaná užívá bez souhlasu žalobkyně se svými rodinnými příslušníky, nemá žalobkyně přístup, nemá k dispozici klíče. Za užívání spoluvlastnického podílu žalobkyně nehradila žalovaná po celou dobu (a dříve ani její bývalý manžel) jakoukoliv částku, přestože žalobkyně hradí daň z nemovitostí a žalovanou (mimo jiné přípisem ze dne 23. 9. 2010) žádala, aby bylo hrazeno měsíční nájemné ve výši 10 000 Kč. Jelikož na výzvu žalovaná nereagovala, žalobkyně se obrátila se svým návrhem na soud, řízení však bylo zastaveno usnesením z 12. 7. 2013, č. j. 5 C 269/2012-13. Jelikož dosavadní snaha žalobkyně o získání úhrady za užívání jejího spoluvlastnického podílu na nemovitostech výše nebyly efektivní, obrátila se na nynější právní zástupkyni, jejíž odměnu hradí děti žalobkyně, neboť sama je ve starobním důchodu, který nepostačuje ani k pokrytí základních životních potřeb. Přípisem z 30. 11. 2017 byla žalovaná vyzvána k úhradě bezdůvodného obohacení za období posledních 3 let, tj. od 29. 11. 2014 do 29. 11. 2017, v celkové výši 360 000 Kč, a to do 10 dnů od obdržení výzvy. Byla taktéž vyzvána k placení částky 10 000 Kč (představující dle žalobkyně polovinu ceny obvyklé v místě i čase za užívání srovnatelných nemovitostí) za každý další měsíc užívání spoluvlastnického podílu žalobkyně k 15. dni v měsíci. Žalobkyně zmínila rovněž probíhající řízení o určení dědického práva, jehož účastníky byla [jméno] [celé jméno žalované], [jméno] [celé jméno žalobkyně] [anonymizováno], a [jméno] [příjmení] na straně žalobců, a [jméno] [příjmení] a žalovaná [celé jméno žalované] na straně žalovaných. 3. Po řádném posouzení žádosti byla žalobkyně osvobozena od placení soudních poplatků usnesením podepsaného soudu z 18. 7. 2018, č. j. 5 C 101/2018-52, a to v rozsahu 90%. 4. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby jako nedůvodné, zpochybnila vlastnické právo žalobkyně ke spoluvlastnickému podílu v rozsahu id. ½ vzhledem k celku na nemovitostech výše uvedených. Zejména nesouhlasila s tvrzením žalobkyně, že za trvání manželství se zůstavitelem [jméno] [příjmení], nabyli tito manželé předmětné nemovitosti do společného jmění manželů, a tyto jsou v jejich podílovém spoluvlastnictví. Tvrdila, že veškeré nemovitosti s příslušenstvím nabyli do společného jmění manželů pouze žalovaná a její zesnulý manžel, a tudíž zákonná domněnka o podílovém spoluvlastnictví svědčí ve prospěch žalované. 5. V replice ze dne 28. 11. 2018 se k podání žalované s důrazným nesouhlasem vyjádřila žalobkyně. Uvedla, že ani bývalý manžel žalobkyně nerozporoval její vlastnictví, žádost o zápis novostavby podával společně s žalobkyní, nikoliv s žalovanou, a to v roce 1999. To, že žalobkyně nebyla účastna dědického řízení po zemřelém [jméno] [příjmení], je dáno předmětem dědického řízení, mimo jiné v rozsahu spoluvlastnického podílu ve výši id. ½ vzhledem k celku na nemovitostech patřících zesnulému. Námitky žalované má za účelově vznesené, zejména s ohledem na dobu 20 let, kdy v nemovitosti žalovaná bydlí jen se svou rodinou. 6. Řízení v posuzované věci bylo usnesením z 31. 10. 2019, č. j. 5 C 101/2018-115, které nabylo právní moci 21. 11. 2019, přerušeno do pravomocného skončení řízení vedeného u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 8 C 105/2019, o určení vlastnictví, které bylo zahájeno k návrhu žalované. 7. Rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov ze dne 21. 2. 2020, č. j. 8 C 105/2019-82, jeho výrokem I. byl zamítnut návrh žalobkyně [celé jméno žalované], kterým se domáhala určení, že žalobkyně je, vedle [jméno] [příjmení], zemřelého 31. 12. 2009, a namísto žalované [celé jméno žalobkyně], vlastnicí spoluvlastnického podílu ideální ½ k domu [adresa], stojícímu na pozemcích p. č. St. [číslo] - zastavěná plocha a nádvoří a p. č. St. [číslo] - zastavěná plocha a nádvoří, zapsanému na [list vlastnictví] pro obec a katastrální území Neslovice u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-venkov. Žalobkyně byla výrokem II. zavázána nahradit žalované na nákladech řízení částku 12 342 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátky. Rozsudek nabyl právní moci dne 1. 4. 2020. 8. V citovaném rozsudku ze dne 21. 2. 2020, č. j. 8 C 105/2019-82, soud v odůvodnění zrekapituloval, že za trvání manželství [celé jméno žalobkyně] se [jméno] [příjmení], které zaniklo k [datum], byl předmětný rodinný dům [adresa] v obci [obec] v takovém stavu, že jednoznačně a nezaměnitelně bylo patrno dispoziční řešení prvého nadzemního podlaží, když dům byl již užíván ve všech jeho podlažích (1 podzemní a 2 nadzemní podlaží). Stavba domu jako nové věci v právním smyslu byla za trvání manželství dokončena, byť nebyla zkolaudována. Na základě provedeného dokazování soud dále uzavřel, že [celé jméno žalobkyně] se svým manželem na základě kupní smlouvy z roku 1974 nabyli do jejich bezpodílového spoluvlastnictví pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec], za trvání manželství získali stavební povolení na stavbu rodinného domu na tomtéž pozemku, kterou realizovali v 80. letech 20. století, v 90. letech byl dům dokončován. Vlastnictví k nové věci nabyli ve formě bezpodílového spoluvlastnictví manželů [jméno] a [jméno] [příjmení] dle § 132 odst. 1 občanského zákoníku. Zánikem manželství zaniklo dle § 148 odst. 1 občanského zákoníku, i bezpodílové spoluvlastnictví manželů, které nebylo vypořádáno, do něhož dům náležel. Pro případ, že k vypořádání nedošlo do 3 let od zániku bezpodílového spoluvlastnictví dohodou a nebylo ani provedeno jeho vypořádání rozhodnutím soudu na návrh podaný do 3 let od jeho zániku, platila právní domněnka podle § 149 odst. 4 občanského zákoníku, podle níž u nemovitých věcí se mělo za to, že tyto jsou v podílovém spoluvlastnictví, a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné. S účinností od 1. 8. 1998 se bezpodílové spoluvlastnictví manželů přeměnilo na společné jmění manželů dle novely občanského zákoníku provedené zákonem č. 91/1998 Sb. Tudíž ke dni 7. 3. 2000 (když rozsudek Okresního soudu Brno-venkov ze dne 28. 1. 1997, č. j. 4 C 404/95-31, o rozvod manželství, nabyl právní moci dne 7. 3. 1997), byl dům v rovnodílném podílovém spoluvlastnictví žalované [celé jméno žalobkyně] a [jméno] [příjmení], a zároveň tímto způsobem byla vlastnická práva k předmětnému domu evidována i v katastru nemovitostí. Právní hodnocení skutkového stavu zjištěného soudem vycházelo z četné judikatury soudů vyšších, která byla uvedena v bodě 15 citovaného rozsudku. V řízení pak nebyly zjištěny žádné skutečnosti, z nichž by bylo možné učinit závěr o tom, že spoluvlastnický podíl žalované na předmětném domě není ve vlastnictví žalované, nýbrž žalobkyně. Pro úplnost soud doplnil, že ač žalobkyně požadovala určení vlastnictví k domu, který označila jako dům [adresa] v [obec] na [parcelní číslo] na zastavěné ploše, zapsaný na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec], soud zjistil, že tento dům stojí nejen na předmětném pozemku, nýbrž svou částí také na pozemku p. č. St. [číslo] a proto ve výroku