5 C 34/2020-163 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou ze dne 14. 2. 2020 se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 767 195 Kč s příslušenstvím specifikovaným, se zákonným úrokem z prodlení ode dne 4. 6. 2019 ve výši 9,75 % p. a. 2. Tvrdí, že žalovaného jako svého právního zástupce (advokáta) pověřil vymožením pohledávky vůči dlužnici [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Tato pohledávka žalobce vznikla na základě Smlouvy o úvěru [číslo] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], uzavřené mezi [právnická osoba], jako úvěrovým věřitelem a [právnická osoba] [anonymizováno] jako úvěrovým dlužníkem. Ve smlouvě se úvěrový věřitel (banka) zavázal poskytnout úvěrovému dlužníkovi hypoteční úvěr ve výši 2 750 000 Kč. Dle smlouvy byl úvěr zajištěn zřízením zástavního práva k nemovitostem a vystavením biankosměnky, kterou avalovali [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Došlo k uzavření dohody o vyplňovacím směnečném právu a zástavní smlouvy [číslo] [spisová značka]. Z předmětné zástavní smlouvy plyne, že banka a [anonymizováno] [příjmení] sjednali zástavní právo k nemovitostem ve vlastnictví zástavce, nemovitostem zapsaným u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Moravské Budějovice, okres [okres], a to k pozemku parc. č. St. [anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří, s jeho součástí, budovou [adresa] na tomto pozemku stojící, pozemku parc. [osobní údaje žalobkyně] [číslo] – zahrada, a pozemku parc. [číslo] zahrada. Žalobce nabyl Smlouvou o postoupení pohledávek z 20. 4. 2012 č. [spisová značka] [spisová značka] uzavřenou s [právnická osoba], pohledávku za [právnická osoba] [anonymizováno] z titulu úvěrové smlouvy, včetně zajištění této pohledávky, shora uvedeného zástavního práva k nemovitostem [anonymizováno] [příjmení] a biankosměnky. Následně došlo k indosování směnky na řad žalobce, pohledávka ze směnky byla uplatněna v insolvenčním řízení dlužníka [jméno] [příjmení], kdy konkurs na majetek dlužníka [jméno] [příjmení] byl zrušen pro nedostatek majetku. 3. Žalobcem bylo dále prostřednictvím jeho právního zástupce vyvoláno soudní řízení o nařízení soudního prodeje zástavy, prodej zástavy byl pravomocně nařízen Okresním soudem v Třebíči dne 18. 3. 2013, č. j. 11 C 10/2012-18. Soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byla zahájena exekuce na majetek dlužnice [anonymizováno] [příjmení], avšak před konáním dražby došlo však k zákonnému přerušení řízení v důsledku insolvenčního řízení na majetek dlužnice. Žalovaný jako právní zástupce pohledávku žalobce přihlásil do tohoto insolvenčního řízení dne 5. 9. 2014 ve výši 3 575 000 Kč. Jako důvod vzniku pohledávky bylo žalovaným nesprávně uvedeno směnečné ručení za závazky ze smlouvy o úvěru [číslo] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] sjednané mezi [právnická osoba], jako úvěrovým věřitelem a [právnická osoba] [anonymizováno] jako úvěrovým dlužníkem, v intencích dohody o uplatnění vyplňovacího práva směnečného [číslo] [spisová značka] z 29. 7. 2010 sjednané mezi bankou a úvěrovým dlužníkem v pozici výstavce. V přihlášce žalovaný dále přihlásil i příslušenství pohledávky ve výši 399 470,32 Kč jako zákonný úrok z prodlení ve výši 6% ročně od 2. 10. 2012 od 12. 8. 2014. Žalovaný jménem žalobce přihlásil pohledávku jako zajištěnou, jako důvod pro zajištění uvedl, že k zajištění došlo smlouvou o zřízení zástavního práva k nemovitostem [číslo] [spisová značka] z 29. 7. 2010. V doplnění přihlášky, kterou žalovaný soudu zaslal 25. 9. 2014, uvedl, že v mezidobí došlo k vyčíslení nákladů exekučního řízení vedeného k vymožení pohledávky žalobce, tyto náklady přihlásil taktéž do insolvenčního řízení jako doplnění přihlášky P 3/1 a P 3/2. 4. V rámci přezkumného jednání ve shora uvedené insolvenční věci dne 25. 11. 2014 došlo insolvenčním správcem k zařazení žalovaným podané přihlášky pohledávky ve výši 3 575 000 Kč a ve výši 399 470,32 Kč jako pohledávky nevykonatelné a popření pořadí těchto pohledávek s odůvodněním, že zástavní právo zřízené zástavní smlouvou přihlášenou pohledávku nezajišťuje. Ze zástavní smlouvy vyplývá, že zástavní právo zajišťuje pohledávky věřitele za dlužníkem z úvěrové smlouvy. Ze zástavní smlouvy nevyplývá, že by zástavní právo mělo zajišťovat také pohledávky věřitele z titulu směnečného rukojemství. 5. S popřením pohledávky co do vykonatelnosti a pořadí žalovaný vyjádřil nesouhlas 15. 12. 2014, kdy byla podána žaloba o určení pořadí pohledávky ke Krajskému soudu v Brně Krajský soud rozsudkem ze dne 24. 4. 2017, č. j. 72/ 27 ICm 4474/2014-115 žalobu zamítl. V odůvodnění, konstatoval, že pohledávka žalobce byla přihlášena jako pohledávka odvíjející se od směnečného rukojemství za úvěrový dluh úvěrového věřitele s uplatněním zajištění majetkem dlužnice. Přitom nic nebránilo tomu, aby do insolvenčního řízení byla přihlášena jednak pohledávka ze směnečného ručení dlužnice, jednak pohledávka, která byla zajištěna směnkou a zástavním právem. Z pohledu soudu odpovědnost za chybné vyplnění formulářové přihlášky byla na straně žalobce, respektive jeho právního zástupce. Přihlášenou pohledávku žalobce přitom nebylo možno považovat za zajištěnou dle shora uvedené zástavní smlouvy, neboť zajišťovala pohledávku z úvěru. Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 24. 4. 2017, č. j. 72/ 27 ICm 4474/2014-115 byl následně potvrzen rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci 30. 8. 2017, č. j. 16 VSOL 261/2017-152, soudy shodně uvedly, že pohledávky ze smlouvy o úvěru a pohledávka ze směnky jsou na sobě zcela nezávislé a samostatné, a že zástavní smlouva zajišťuje závazek úvěrového dlužníka z úvěrové smlouvy, nikoliv závazek dlužníků ze směnky. Dovolání ze dne 20. 11. 2017, které žalobce podal, bylo usnesením Nejvyššího soudu České republiky z 18. 1. 2018 zamítnuto. V odůvodnění usnesení Nejvyšší soud uzavřel, že ze směnečné pohledávky, která nebyla zajištěna zástavním právem, nelze učinit pohledávku s právem uspokojení ze zajištění jen proto, že žalobce mohl přihlásit do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka i kauzální pohledávku (zajištěnu zástavním právem, které by z něj udělalo zajištěného věřitele), leč neučinil tak. Tím, že žalobce zajištěnou kauzální pohledávku nepřihlásil, konal v rozporu s obecným právním principem„ vigilantibus iura scripta sunt“ (bdělým náležejí práva) a důsledky této nedbalosti nelze zhojit tím, že za zajištěnou bude pokládána pohledávka, jež takovou není (pohledávka ze zajišťovací směnky). Dle pravomocného rozvrhového usnesení v insolvenční věci dlužnice [anonymizováno] [jméno] [příjmení] obdržel žalobce částku 2 373 920,58 Kč z titulu nezajištěné pohledávky. 6. Žalobce odkázal rovněž na sdělení [anonymizováno] [jméno] [příjmení], insolvenčního správce dlužníka [anonymizováno] [příjmení], z 14. 5. 2019, dle něhož celková výše pohledávky žalobce za dlužníkem činí 5 455 802,09 Kč, přičemž z titulu zástavního práva a z titulu avala na směnce bylo možno uplatnit částku 3 750 000 Kč, kdy u směnky bylo možno přihlásit částku směnečného úroku ve výši 6% ve výši 399 470,32 Kč a nákladů řízení ve výši 57 816 Kč jako nezajištěné pohledávky. 7. Pokud by byla pohledávka žalobce uplatněna rovněž z titulu zajištění zástavním právem do výše nároku 3 750 000 Kč, pak by vzhledem k celkovému výtěžku zpeněžení ve výši 4 003 607,85 Kč a pořadí žalobce bylo možno očekávat uspokojení nároku v plné výši zajištěné zástavou, tj. 3 575 000 Kč. Zajištěná pohledávka ve výši 3 575 000 Kč by tak byla uspokojena v plné výši z výtěžku prodeje zástavy, zbývající nezajištěná pohledávka ve výši 457 285,32 Kč ze směnečných nároků by byla zařazena do rozvrhu a byla by uspokojena ve výši 8,82108774 %, tj. ve výši 40 337,63 Kč. Pokud by přihláška byla podaná řádně, obdržel by žalobce částku 3 615 337,63 Kč, zatímco v pozici nezajištěného věřitele obdržel toliko 2 373 920,58 Kč. Rozdíl v uspokojení věřitele, tj. částka, o kterou by se měl při pravidelném běhu věcí, tedy řádně podané přihlášce, zvětšit majetek žalobce, činí 1 241 417,05 Kč. Žalovaný, coby advokát, dle § 24 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, odpovídá klientovi za újmu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie. 8. Před žalobní upomínkou z 13. 6. 2019 vyzval žalobce žalovaného k úhradě částky 1 241 417,05 Kč z titulu škody způsobené žalobci při výkonu advokacie, a to ve lhůtě do 31. 10. 2019. Na výzvu reagoval žalovaný oznámením této skutečnosti společnosti [právnická osoba], u které je vedeno jeho pojištění profesní odpovědnosti advokáta. V tomto případě pojišťovna potvrdila, že k pochybení pojištěného advokáta došlo, když přihláška zajištěné pohledávky nebyla podána správně. Z přípisu pojišťovny z 11. 11. 2019 se taktéž podává, že za nespornou považuje pohledávku, které se mohlo žalobci dostat v insolvenčním řízení, a to pouze ve výši 2 848 142,09 Kč a dále, že rozdíl v uspokojení činí 474 221,51 Kč. Po odečtení sjednané spoluúčasti žalovaného žalobci zaslala pojistné plnění ve výši 435 081,80 Kč. Jelikož ze strany žalovaného nepochybně došlo ke způsobení újmy na majetku žalobce vadným podáním přihlášky pohl