8 C 159/2022-71 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 15.682,31 Kč s úrokem ve výši 4.737,36 Kč, s úrokem 29 % ročně z částky 15.682,31 Kč za dobu od 21. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 2.046,54 Kč a s úrokem z prodlení 9 % ročně z částky 15.682,31 Kč za dobu od 21. 1. 2020 do zaplacení. Tvrdí, že dne 16. 11. 2017 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě níž byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky 19.000 Kč v hotovosti. Původní věřitel před uzavřením smlouvy posoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného zápůjčku splácet, vyhodnotil informace získané od žalovaného o jeho poměrech a tyto ověřil doklady vyžádanými od žalovaného. Žalovaný se zavázal zaplatit původnímu věřiteli kromě jistiny úrok 3.398 Kč, odměnu za zpracování a doručení 5.098 Kč a poplatek za administrativní činnost 7.995 Kč. Celkovou částku 35.491 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 60 splátkách po 592 Kč týdně. Žalovaný celkem splatil 7.200 Kč, což bylo započteno na jistinu, úrok a poplatky. Žalovaná částka 15.682,31 Kč představuje dlužnou jistinu. Kapitalizovaný úrok 4.737,36 Kč byl vypočten v sazbě 29 % ročně z jistiny 15.682,31 Kč za dobu od 11. 1. 2019 do 20. 1. 2020. Kapitalizovaný úrok z prodlení 2.046,54 Kč byl vypočten v sazbě 9 % ročně z téže jistiny za dobu od 17. 8. 2018 do 20. 1. 2020. Původní věřitel postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce postupní smlouvou z 20. 1. 2020. Žalovaný žalobci ničeho neuhradil ani po upomínce. 2. Ve věci byl dne 8. 9. 2021 vydán platební rozkaz, který však musel být zrušen, neboť se ho nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou. 3. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalovanému doručovány postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. 4. Žalovaný dne 16. 11. 2017 požádal původního věřitele [právnická osoba] o spotřebitelský úvěr na formuláři zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr. Požadoval částku 19.000 Kč, uvedl, že má druh bydlení jako spoluvlastník, je rozvedený, zápůjčku požaduje na opravy a rekonstrukce, má jednu vyživovanou osobu, je majitelem auta, pracuje na plný pracovní úvazek, přičemž zaměstnání žalovaného bylo ověřeno pracovní smlouvou a výplatními páskami. [příjmení] příjem uvedl žalovaný ve výši 12.533 Kč měsíčně, ostatní příjmy žalovaného blíže nespecifikované činily 5.000 Kč a další čisté příjmy domácnosti blíže nespecifikované byly 15.500 Kč, přičemž počet zdrojů příjmu žalovaného byl jeden. Žalovaný odhadoval měsíční výdaje částkou 12.000 Kč a interní splátky u původního věřitele 4.000 Kč měsíčně. Žalovaný neměl úvěr u jiné společnosti než u původního věřitele a neměl na své jméno veden bankovní účet. Předložil pracovní smlouvu na dobu neurčitou, tři výplatní pásky za měsíce srpen až říjen 2017 a doklad o platbách inkasa za srpen až říjen 2017. Obsah těchto listin není soudu znám. Všechny tyto údaje žalovaný potvrdil svým podpisem. 5. Tentýž den 16. 11. 2017 uzavřel žalovaný s původním věřitelem [právnická osoba], [IČO], Smlouvu o zápůjčce – [příjmení] v hotovosti [číslo]. Původní věřitel prohlásil, že poskytuje žalovanému zápůjčku, tedy spotřebitelský úvěr v celkové výši 19.000 Kč, a žalovaný se zavázal zaplatit původnímu věřiteli za tuto zápůjčku poplatek 16.491 Kč, který je součtem úroku 3.398 Kč, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení 5.098 Kč a administrativního poplatku 7.995 Kč. Ve smlouvě bylo dohodnuto, že část této částky ve výši 2.062 Kč bude použita na refinancování, tedy splacení dřívější zápůjčky žalovaného u původního věřitele, a zbývající část 16.938 Kč byla vyplacena žalovanému při uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal celkovou částku 35.491 Kč původnímu věřiteli splatit formou 60 splátek ve výši 592 Kč týdně, přičemž poslední splátka činila pouze 563 Kč. Zápůjční úroková sazba byla stanovena jako pevná ve výši 29 % ročně. 6. Podle tabulky umoření uhradil žalovaný původnímu věřiteli v období od 28. 11. 2017 do 9. 8. 2018 celkem částku 7.200 Kč. 7. Ohledně postoupení pohledávky na žalobce zjistil soud z následně uvedených listin tyto skutečnosti. Dne 20. 1. 2020 uzavřel původní věřitel [právnická osoba] jako postupitel s žalobcem jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek, v níž se zavázal postoupit na žalobce pohledávky specifikované v seznamu. Mezi postoupenými pohledávkami se na straně 44 seznamu nachází i pohledávka za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem původního věřitele ze dne 20. 1. 2020, jímž byl žalovaný vyzván, aby svůj dluh uhradil již žalobci na specifikované bankovní spojení do 10 dnů od doručení tohoto dopisu. Podle podacího lístku byl tento dopis žalovanému odeslán doporučeně dne 14. 2. 2020. 8. Žalobce se pokusil dosáhnout úhrady dluhu od žalovaného dopisem svého právního zástupce ze dne 11. 5. 2020, který byl podle podacího lístku žalovanému odeslán dne 12. 5. 2020. 9. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Dne 16. 11. 2017 požádal žalovaný o poskytnutí zápůjčky 19.000 Kč právního předchůdce žalobce, původního věřitele [právnická osoba], a sdělil údaje o svých poměrech. Tentýž den žalovaný uzavřel s původním věřitelem smlouvu o zápůjčce na částku 19.000 Kč, kterou čerpal tak, že částka 2.062 Kč byla použita na splacení jeho dřívější zápůjčky a zbytek 16.938 Kč byl žalovanému vyplacen při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal původnímu věřiteli uhradit kromě jistiny ještě úrok a poplatky, celkem částku 35.491 Kč formou 60 splátek po 592 Kč týdně. Žalovaný splatil celkem pouze 7.200 Kč. Původní věřitel uzavřel s žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem byla i pohledávka za žalovaným. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno výše uvedeným dopisem. Žalovaný žalobci ničeho neuhradil ani po předžalobní výzvě. 10. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Smlouvu o zápůjčce upravuje občanský zákoník v § [číslo] tak, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby jí užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Ve smyslu § 2392 odst. 1 občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Původní věřitel jakožto zapůjčitel si svoji povinnost ze smlouvy o zápůjčce splnil tím, že žalovanému poskytl dohodnutou částku 19.000 Kč sjednaným způsobem, tedy částečně na splacení dřívější zápůjčky a částečně vyplacením v hotovosti. 11. Smlouva o zápůjčce je jedním z druhů spotřebitelského úvěru, a z hlediska její platnosti bylo třeba ji posoudit také podle zákona o spotřebitelském úvěru. Jedná se o smlouvu spotřebitelskou a původní věřitel byl při jejím sjednávání ve výhodnějším postavení z důvodu své odborné převahy nad žalovaným, kterému poskytoval své služby v podobě zápůjčky. Lze proto po původním věřiteli důvodně očekávat, že se bude chovat ve vztahu k žalovanému poctivě a seriózně, neboť nepoctivému jednání nelze poskytnout právní ochranu. V této souvislosti soud poukazuje na ustanovení § 6 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, podle nichž má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu, ani z protiprávního stavu, který vyvolal anebo nad kterým má kontrolu. Pravidla pro posouzení úvěruschopnosti a poskytování rady jsou stanovena v § 84 až § 89 téhož zákona. Podle § 86 měl původní věřitel před uzavřením smlouvy o zápůjčce povinen posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného jakožto spotřebitele, a pokud to bylo nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Původní věřitel byl oprávněn poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti žalovaného vyplývalo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Původní věřitel byl povinen posoudit zejména schopnost žalovaného splácet splátky na základě porovnání příjmů a výdajů žalovaného a jeho dosavadních závazků. 12. Soud v této souvislosti poukazuje na shora uvedená skutková zjištění. Původnímu věřiteli bylo známo, že žalovaný je rozvedený, má jednu vyživovanou osobu, vlastní auto, pracuje na plný pracovní úvazek s čistým příjmem [částka] měsíčně. Tento příjem zřejmě pochází z pracovního zařazení žalovaného u jeho zaměstnavatele [právnická osoba], jak je uvedeno v žádosti o zápůjčku. Ostatní příjmy žalovaného [částka] měsíčně nejsou specifikovány a není znám jejich zdroj, když žalovaný měl pouze jeden zdroj příjmů. [příjmení] [částka] měsíčně má představovat další čisté příjmy domácnosti, nelze však zjistit, které osoby do této domácnosti náleží, jaký je jejich počet a vztah k žalovanému a zda žalovaný, případn