8 C 268/2021-84 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 2.265 Kč s úrokem z prodlení za dobu od 29. 8. 2020 do 17. 5. 2021 ve výši 134 Kč. Tvrdí, že dne 22. 5. 2020 uzavřel s žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] s pojistným 3.126 Kč za pololetí. Žalovaná částka představuje dlužné pojistné 1.665 Kč za dobu od 22. 5. 2020 do 28. 8. 2020, a poplatek 600 Kč za upomínání a vymáhání dlužného pojistného. 2. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalovaný tak nevyužil svého práva tvrdit rozhodující skutečnosti a k jejich prokázání označovat důkazy na svoji obranu. 3. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu, tedy vzal za prokázány tyto skutečnosti. Dne 22. 5. 2020 uzavřel žalobce jako pojistitel s žalovaným jako pojistníkem pojistnou smlouvu Autopojištění Combi [anonymizována dvě slova] [číslo] s počátkem pojištění 22. 5. 2020 na dobu neurčitou. Předmětem smlouvy bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla typu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [registrační značka] za pojistné 6.252 Kč ročně, které mělo být hrazeno pololetními platbami ve výši 3.126 Kč. Součástí pojistné smlouvy byly příslušné pojistné podmínky vyznačené v pojistné smlouvě a mimo jiné také přehled poplatků za vybrané úkony pojistitele, jejichž aktuální podoba byla k dispozici na webových stránkách pojistitele anebo na jeho libovolné pobočce. Žalovaný potvrdil, že před uzavřením pojistné smlouvy převzal v blíže nezjištěné podobě, v listinné, anebo s jeho souhlasem v jiné textové podobě, na trvalém nosiči dat, veškeré součásti pojistné smlouvy a seznámil se s nimi. Žalovaný ve smlouvě nesouhlasil s elektronickou komunikací. Sazebník nákladů na vymáhání pojistného, účinný od 3. 6. 2019, stanoví výši poplatku 300 Kč za upomínku k zaplacení dlužného pojistného a za pokus o smír po zániku pojištění. Žalovaný nezaplatil žalobci od počátku žádné pojistné. Žalobce dopisem z 23. 6. 2020 upozornil žalovaného na nezaplacené pojistné. Dopisem ze 7. 7. 2020 upozornil žalobce žalovaného na to, že pokud dlužné pojistné neuhradí do 27. 8. 2020, pojistná smlouva zanikne. Podle doručenky byl dopis vhozen žalovanému do poštovní schránky 29. 7. 2020. Dopisem z 10. 9. 2020 oznámil žalobce žalovanému, že pojistná smlouva zanikla dnem 27. 8. 2020 ve 24.00 hod. pro neplacení pojistného. Dalším dopisem z 6. 10. 2020 urgoval žalobce zaplacení dlužného pojistného. Naposledy se žalobce pokusil dosáhnout úhrady dluhu od žalovaného dopisem svého právního zástupce ze 17. 12. 2020, který byl žalovanému téhož dne odeslán doporučeně. Žalovaný žalobci na žalovanou částku dosud nezaplatil ničeho. 4. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Žalobce jakožto pojistitel si své povinnosti z pojistné smlouvy plnil tím, že od počátku pojištění 22. 5. 2020 až do jeho zániku 27. 8. 2020 včetně poskytoval žalovanému pojistné krytí pro případ pojistných událostí označených ve smlouvě, jak je stanoveno v § 2758 odstavec 1 občanského zákoníku. V řízení nebylo prokázáno, že by během tohoto období pojištění zaniklo z jakéhokoliv důvodu uvedeného v zákoně či ve smlouvě, z čehož je zřejmé, že po celou tuto dobu pojistný vztah mezi účastníky trval. Žalovaný však nedostál své povinnosti platit žalobci pojistné v dohodnuté výši a lhůtách, přičemž žalobce má právo na pojistné za dobu trvání pojistné smlouvy, jak je uvedeno v § 2782 odstavec 1 občanského zákoníku. Pojistné ve výši 6.252 Kč ročně, rozvržené na pololetní platby 3.126 Kč, je třeba pokládat za běžné pojistné, které je splatné v souladu s ustanovením § 2783 odstavec 2 občanského zákoníku prvního dne pojistného období. Znamená to tedy, že dne 22. 5. 2020 bylo splatné pojistné za první pojistné pololetní období ve výši 3.126 Kč, z něhož na dobu do zániku pojištění 27. 8. 2020 včetně připadá poměrná část pojistného 1.665 Kč. 5. S ohledem na splatnost pojistného se žalovaný dostal do prodlení ve smyslu § 1968 občanského zákoníku dnem následujícím po splatnosti, tedy 23. 5. 2020. Od tohoto dne žalobci vzniklo podle § 1970 občanského zákoníku právo na úroky z prodlení. Jejich výše je dána v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. a činí 10 % ročně, když jinou sazbu úroků z prodlení si účastníci neujednali. Žalobce však nárokuje úrok z prodlení až od 29. 8. 2020 a pouze do 17. 5. 2021, což z dlužného pojistného 1.665 Kč odpovídá částce 99 Kč. 6. Pokud jde o poplatky ve výši 2x 300 Kč, je třeba uvést, že ustanovení § 2758 odstavec 2 ve spojení s ustanovením § 2773 odstavec 1 občanského zákoníku vyžaduje pro pojistnou smlouvu písemnou formu, pokud pojištění není sjednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok. V tomto případě bylo pojištění sjednáno na dobu neurčitou a požadavek zákona na písemnou formu zde platí. V pojistné smlouvě nebyly žádné poplatky sjednány. Žalobce nárokuje poplatky podle článku 4 odstavec 10 všeobecných pojistných podmínek pro pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, podle něhož pokud pojistné nebylo zaplaceno včas a ve sjednané výši, je pojistitel oprávněn požadovat úrok z prodlení a náklady spojené s vymáháním tohoto pojistného. Žalovaný ve smlouvě potvrdil, že obdržel v blíže nezjištěné formě pojistné podmínky a sazebník. Soud uvádí, že takový způsob sjednání poplatku neodpovídá písemné formě stanovené zákonem, a je tudíž neplatný podle § 582 odstavec 1 občanského zákoníku, když v řízení nebylo zjištěno, že by účastníci takovouto vadu dodatečně zhojili. Soud je toho názoru, že předmětné poplatky jakožto druh sankce za neplnění povinností je třeba sjednat přímo v pojistné smlouvě, a nikoliv tím způsobem, že úplné zjištění této sankce vyžaduje její hledání ve dvou samostatných listinách, a to v pojistných podmínkách a v sazebníku, které žalobce může navíc měnit. Takové jednání žalobce jakožto pojistitele vůči žalovanému jakožto pojistníkovi a zároveň spotřebiteli není poctivé, a žalobce tím porušil svoji povinnost jednat v právním styku poctivě, jak mu ukládá ustanovení § 6 odstavec 1 občanského zákoníku. Podle druhého odstavce téhož ustanovení nikdo nesmí ze svého nepoctivého jednání těžit. 7. Soud závěrem shrnuje, že žalobci přiznal dlužné pojistné 1.665 Kč se zákonným úrokem z prodlení, a výrokem II. tohoto rozhodnutí ve zbytku žalobu zamítl, tedy ohledně poplatků a části úroku z prodlení. 8. Žalobce měl ve sporu úspěch v rozsahu 74% předmětu sporu a ohledně 26% úspěch neměl. Soud proto žalobci přiznal v souladu s ustanovením § 142 odstavec 2 občanského soudního řádu náklady řízení v rozsahu rozdílu mezi jeho úspěchem a neúspěchem ve sporu, tedy 48%. Soud přihlédl též k tomu, že žalobce ve smyslu § 142a o. s. ř. více než 7 dní před zahájením řízení odeslal žalovanému výzvu k plnění, a to výše uvedený dopis ze 17. 12. 2020 Náklady žalobce se skládají se zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, z odměny za právní zastoupení za 3 úkony právní pomoci po 1.000 Kč podle § 7 vyhlášky 177/1996 Sb. – advokátního tarifu, ze 3 paušálů režijních výloh po 300 Kč podle § 13 odstavec 4 advokátního tarifu a z částky 819 Kč, odpovídající 21% dani z přidané hodnoty vypočtené z odměny a z paušálů. Odměna byla přiznána za úkony převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a sepis žaloby. Soud žalobci nepřiznal odměnu ani paušál za doplnění žaloby, neboť skutečnosti v něm obsažené měly být již zahrnuty do žaloby. Celkové účelně vynaložené náklady žalobce tak činí 5.119 Kč, z čehož soud žalobci přiznal 48%, tedy 2.457 Kč. 9. Soud nepoužil v tomto případě při výpočtu odměny za právní zastoupení ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť se nejedná o zcela jednoduchou žalobu s malým množstvím skutkových tvrzení, v níž by stačilo pouze změnit označení žalovaného, datum a žalovanou částku.