8 C 95/2022-66 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobkyně se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni 195.200 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 200.000 Kč za dobu od 1. 7. 2021 do 13. 7. 2021, z částky 199.000 Kč od 14. 7. 2021 do 23. 8. 2021, z částky 198.500 Kč od 24. 8. 2021 do 20. 9. 2021, z částky 198.000 Kč od 21. 9. 2021 do 18. 10. 2021, z částky 197.500 Kč od 19. 10. 2021 do 18. 11. 2021, z částky 196.500 Kč od 19. 11. 2021 do 13. 12. 2021, z částky 196.300 Kč od 14. 12. 2021 do 23. 1. 2022, z částky 196.100 Kč za dobu od 24. 1. 2022 do 20. 2. 2022, z částky 195.700 Kč od 21. 2. 2022 do 30. 3. 2022 a z částky 195.700 Kč za dobu od 31. 3. 2022 do zaplacení. Tvrdí, že 25. 11. 2020 uzavřela s žalovaným formou notářského zápisu smlouvu o manželském majetkovém režimu odlišném od zákonného režimu. Žalovaný se ve smlouvě zavázal, že žalobkyni zaplatí na úhradu jejího podílu a vyrovnání majetku ve společném jmění manželů částku 200.000 Kč do 30. 6. 2021. Žalovaný však zaplatil pouze dílčí částky, dne 13. 7. 2021 částku 1.000 Kč, dne 23. 8. 2021 částku 500 Kč, dne 20. 9. 2021 částku 500 Kč, dne 18. 10. 2021 částku 500 Kč, dne 18. 11. 2021 částku 1.000 Kč, dne 13. 12. 2021 částku 200 Kč, dne 23. 1. 2022 částku 200 Kč, dne 20. 2. 2022 částku 400 Kč a dne 30. 3. 2022 částku 500 Kč. Žalovaný tak dosud dluží 195.200 Kč a žalobkyně má právo rovněž na zaplacení úroku z prodlení. 2. Procesní stanovisko žalovaného spočívá v tom, že podle ústní dohody mezi účastníky plnil žalované ve splátkách podle možností jeho zhoršeného zdravotního stavu. Žalobkyně od července 2021 neprotestovala proti jednotlivým splátkám, neupomenula žalovaného o úhradu ani nesdělila, že dohodu dále neakceptuje, a proto její nárok na úrok z prodlení je neoprávněný. Žalovaný navrhl uzavření smíru, v němž by se zavázal zaplatit žalobkyni 194.700 Kč do 10 dnů od právní moci usnesení o schválení smíru s tím, že každý z účastníků si ponese náklady řízení ze svého. Žalovaný dále poukázal na to, že mu nebyla doručena předžalobní výzva, a žalobkyni tudíž nevznikl nárok na náhradu nákladů řízení. 3. Ještě před zahájením prvního jednání ve věci vzala žalobkyně žalobu zpět ohledně celé žalované jistiny. Řízení bylo proto v této části zastaveno usnesením ze dne 20. 6. 2022 č. j. 8 C 95/2022 - 65. 4. Z notářského zápisu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notáře v [obec], NZ [číslo], [spisová značka], ze dne 25. 11. 2020, zjistil soud tyto skutečnosti. Notářský zápis obsahuje smlouvu o manželském majetkovém režimu odlišném od zákonného režimu podle § 716 a následujících občanského zákoníku, když tuto smlouvu uzavřela žalobkyně s žalovaným. Dohodli se na zúžení rozsahu společného jmění manželů v zákonném režimu tak, že nemovité věci v [katastrální uzemí] připadnou do výlučného vlastnictví žalobkyně, movité věci nacházející se v dílně v těchto nemovitých věcech případnou do výlučného vlastnictví žalovaného, nemovité věci v [katastrální uzemí] připadnou do výlučného vlastnictví žalovaného, jeden osobní automobil připadne žalobkyni, tři osobní automobily a přívěsný vozík případnou žalovanému, práva a povinnosti z šesti bankovních účtů připadnou žalobkyni, práva a povinnosti z dalších čtyř účtů případnou žalovanému. Účastníci se ve smlouvě shodli na tom, že nemovité věci v [katastrální uzemí] jsou ve výlučném vlastnictví žalovaného a nespadaly do společného jmění manželů. Účastníci dále specifikovali, které majetkové hodnoty budou nadále v jejich výlučném vlastnictví. V článku VII se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni na úhradu jejího podílu a vyrovnání majetku ve společném jmění manželů částku 200.000 Kč nejpozději do 30. 6. 2021. 5. Mezi účastníky nebylo sporu v tom, v kterých dnech a jaké konkrétní částky žalovaný žalobkyni na zmíněnou pohledávku zaplatil. Tyto skutečnosti rovněž vyplývají z dokladů o platbách žalovaného, tedy z potvrzení banky o těchto platbách. Žalovaný zaplatil žalobkyni tyto částky: -) dne 13. 7. 2021 částku 1.000 Kč -) dne 23. 8. 2021 částku 500 Kč -) dne 20. 9. 2021 částku 500 Kč -) dne 18. 10. 2021 částku 500 Kč -) dne 18. 11. 2021 částku 1.000 Kč -) dne 13. 12. 2021 částku 200 Kč -) dne 23. 1. 2022 částku 200 Kč -) dne 20. 2. 2022 částku 400 Kč -) dne 30. 3. 2022 částku 500 Kč -) dne 22. 4. 2022 částku 500 Kč -) dne 15. 6. 2022 částku 194.700 Kč. Z těchto částek zaplatil žalovaný v průběhu řízení pouze poslední částku 194.700 Kč. Veškeré další platby provedl ještě před podáním žaloby, kdy řízení bylo zahájeno dne 28. 4. 2022. 6. Před zahájením řízení se žalobkyně pokusila dosáhnout úhrady dluhu od žalovaného dopisem svého právního zástupce z 12. 4. 2022, v němž požadovala na jistině 195.200 Kč a úrok z prodlení a náklady právního zastoupení. Podle vrácené obálky byl dopis žalovanému odeslán doporučeně a byl mu doručen dne 20. 4. 2022. 7. Žalovaným popřel, že by předžalobní výzvu kdy obdržel. Namítl, že zásilku zřejmě převzal jeho otec, který trpí Alzheimerovou chorobou, a tento ani nikdo další žalovanému žádnou takovou zásilku nepředal. 8. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Účastníci dne 25. 11. 2020 uzavřeli formou notářského zápisu smlouvu o zúžení rozsahu společného jmění manželů v zákonném režimu, v níž se dohodli, které konkrétní movité a nemovité věci připadnou do výlučného vlastnictví kterého z nich, dále na tom, co bude předmětem výlučného vlastnictví do budoucna. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit žalobkyni na úhradu jejího podílu a vyrovnání majetku ve společném jmění manželů částku 200.000 Kč do 30. 6. 2021, což nesplnil. Do zahájení tohoto řízení dne 28. 4. 2020 žalovaný zaplatil shora uvedenými dílčími platbami celkem 5.300 Kč, a až v průběhu tohoto řízení doplatil žalobkyni zbývající část dluhu ve výši 194.700 Kč. Žalovaný namítl, že v blíže nezjištěné době před datem 30. 6. 2021 se účastníci osobně setkali a žalobkyně si byla vědoma toho, že žalovaný nemá z čeho jí dluh zaplatit, neboť je v částečném invalidním důchodu, žije se společným synem účastníků, a nemohl pokračovat v podnikání v [obec]. Účastníci se tehdy dohodli, že pokud žalovaný bude mít nějaké peníze, tak je žalobkyni zaplatí, žádná výše splátek nebyla sjednána. K prokázání těchto tvrzení žalovaný navrhl výslech společného syna účastníků. Tento důkaz však nebyl proveden z níže uvedených důvodů. 9. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Manželské majetkové právo je upraveno v § 708 a následujících občanského zákoníku, přičemž se rozlišuje režim zákonný, režim smluvený a režim založený rozhodnutím soudu. Účastníci ve shora uvedeném notářském zápisu zvolili smluvený režim, jaký umožňuje ustanovení § 716 odst. 1 občanského zákoníku, podle něhož manželé si mohou ujednat manželský majetkový režim odlišný od zákonného režimu. Přitom zpravidla upraví své povinnosti a práva týkající se již existujícího společného jmění. Smlouva o manželském majetkovém režimu vyžaduje v souladu s ustanovením § 716 odst. 2 občanského zákoníku formu veřejné listiny. Smluvený režim může podle § 717 odst. 1 občanského zákoníku spočívat v režimu oddělených jmění, v režimu vyhrazujícím vznik společného jmění ke dni zániku manželství, jakož i v režimu rozšíření nebo zúžení rozsahu společného jmění v zákonném režimu. 10. Shora uvedená smlouva ze dne 25. 11. 2020 byla mezi účastníky uzavřena v souladu s výše citovanými ustanoveními a představuje zúžení rozsahu společného jmění manželů v zákonném režimu, přičemž účastníci upravili své povinnosti a práva týkající se existujícího společného jmění, když se dohodli, které nemovité věci, automobily, vozidla, práva a povinnosti vyplývající z vedení účtů případnou žalobkyni či žalovanému. Na úhradu podílu žalobkyně a vyrovnání majetku ve společném jmění manželů se žalovaný zavázal vyplatit žalobkyni 200.000 Kč do 30. 6. 2021. Účastníci uzavřeli tuto smlouvu jako manželé, za trvání jejich manželství. 11. Žalovanému tudíž vznikl vůči žalobkyni závazek, přičemž žalovaný jakožto dlužník byl povinen podle § 1908 odst. 2 občanského zákoníku dluh splnit na svůj náklad a nebezpečí řádně a včas. Vzhledem k tomu, že čas plnění byl přesně ujednán, tedy do dne 30. 6. 2021, byl žalovaný ve smyslu § 1958 odst. 1 občanského zákoníku povinen plnit i bez vyzvání žalobkyně jakožto věřitele. Žalovaný však tyto své povinnosti porušil a nedodržel sjednanou lhůtu splatnosti, a tudíž se podle § 1968 občanského zákoníku dostal do prodlení. Žalobkyně tak byla oprávněna požadovat po žalovaném zaplacení úroku z prodlení, jak je stanoveno v § 1970 občanského zákoníku. Žalovaný se dostal do prodlení dnem následujícím po splatnosti sjednané částky 200.000 Kč, tedy 1. 7. 2021, a od téhož dne mu vznikla povinnost platit žalobkyni úroky z prodlení ve výši stanovené v § 2 vládního nařízení 351/2013 Sb., která činí 8,5 % ročně. Jiná sazba úroků z prodlení smluvena nebyla. S ohledem na všechny výše uvedené dílčí platby žalovaného byl žalovaný v prodlení s částkami a za období, která jsou uvedena ve výroku I tohoto rozhodnutí. Př