11 C 84/2023-63 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou k soudu dne 14. 3. 2023 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovaná byla zavázána k povinnosti zaplatit mu částku 131 126 Kč s příslušenstvím a nahradit mu náklady řízení. K odůvodnění žaloby uvedl, že mezi žalobcem, jako věřitelem a žalovanou, jako klientkou, byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo]. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut na účet vedený ve smlouvě úvěr ve výši 80 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru, sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 146,27 % ročně, splácet v 18 měsíčních splátkách ve výši 8 418 Kč, splatných vždy k 25. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem červnem 2019, a to dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobce o schválení úvěru. Oznámení o schválení úvěru bylo žalované zasláno na dodejku. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy, ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru žalobci uhradila splátku dne 2. 7. 2019 a další splátku dne 15. 8. 2019. Po zesplatnění celého úvěru byla žalobci uhrazena pouze částka 2 000 Kč dne 10. 3. 2020. Před zesplatněním celého úvěru vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 998 Kč, a to za prodlení u splátek 3, 4 delších než 30 dnů, ve výši 2 × 499 Kč. Dále vzniklo žalobci právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši 600 Kč, a to za prodlení se splátkami 2, 3, 4 delší než 15 dnů, ve výši 3 × 200 Kč. V důsledku prodlení žalované došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3 smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná se takto dostala do prodlení s úhradou splátky číslo 3 splatné dne 25. 8. 2019. K datu 29. 10. 2019 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění úvěru. Dle bodu 6.4 smlouvy se pak ke dni zesplatnění celá dosud nezaplacená jistina úvěru, veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, se staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši 92 526,73 Kč byla žalovaná povinna uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. V bodu 6.5 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta pro případ nezaplacení nové jistin úvěru v den zesplatnění, a to ve výši 0,1 % za každý den prodlení, tedy ode dne 31. 10. 2019, až do jejího úplného zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, z ústního jednání, které bylo ve věci nařízeno na den 6. 6. 2023, se z důvodů zdravotních omluvila. Soud proto jednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř., když z důkazů, které měl k dispozici, zjistil následující skutkový stav. 3. Mezi žalobcem, jako věřitelem a žalovanou, jako dlužníkem, byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] kterou žalovaná podepsala dne [datum]. K akceptaci takto uzavřené smlouvy stranou žalobce došlo oznámením o schválení úvěru ze dne [datum]. Součástí tohoto oznámení, které žalované bylo zasíláno doporučeně, byl splátkový kalendář smlouvy. Byla sjednána celková výše úvěru ve výši 80 000 Kč s tím, že celková částka, kterou měla žalovaná zaplatit, dosahovala výše 151 524 Kč. Žalovaná byla povinna úvěr uhradit ve splátkách ve výši 8 418 Kč měsíčně v počtu 18 měsíčních splátek s tím, že splátky byly splatné nejpozději k 25. dni každého kalendářního měsíce, a to počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Zápůjční úroková sazba dosahovala výše 146,27 % ročně. Z bodu 6.1 smlouvy bylo zjištěno, že jestliže se klienti ocitnou v prodlení s úhradou kterékoliv splátky, či její části o délce 30 dnů, vzniká jim povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 499 Kč, a to za každou splátku, u které se ocitne v prodlení o délce o 30 dnů. Z bodu 6.2 smlouvy vyplynulo, že poskytovatel má vůči klientům právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s jejich prodlením. Výše těchto nákladů činí u každé splátky, u které se klienti ocitli v prodlení s její úhradou v délce 15 dnů, částku ve výši 200 Kč. V bodu 6.3 smlouvy bylo zjištěno, že jestliže se klienti ocitnou v prodlení s úhradou kterékoliv splátky nebo její části o délce 65 dnů, je poskytovatel oprávněn odepřít plnění veškerých svých závazků ze smlouvy a automaticky dojde k zesplatnění úvěru. Z bodu 6.5 smlouvy dále vyplynulo, že jestliže klienti po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jim povinnost zaplatit poskytovateli pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění až do jejího úplného zaplacení. 4. Ze zprávy společnosti [právnická osoba], kterou si soud vyžádal, bylo zjištěno, že běžný účet [číslo] který byl ve smlouvě uveden jako účet, na který má být úvěr ve výši 80 000 Kč žalobcem převeden, je veden na majitele [název majitele]. Na tento účet byla částka ve výši 80 000 Kč převedena z účtu žalobce dne 27. 5. 2019. Z protokolu o nastavení a autorizaci elektronických pokynů k účtu [číslo] bylo zjištěno, že byl sepsán mezi bankou [právnická osoba] a klientkou, žalovanou, s tím, že se dohodly, že žalovaná bude autorizovat elektronické pokyny podané bance dle smlouvy o elektronické zprávě účtu, které musí být autorizovány pomocí bezpečnostního prvku, a to ze SMS autorizačním kódem. Z internetového bankovnictví, které se týkalo účtu [číslo] bylo zjištěno, že na tento účet byla žalované zasílána mzda. Z tohoto byly také zjištěny příjmy – mzda žalované za únor 2019 ve výši 20 443 Kč, za březen 2019 ve výší 23 682 Kč a za duben 2019 ve výši 28 463 Kč. 5. Z karty klienta bylo zjištěno, že žalovaná na úvěr uhradila 2 × 8 418 Kč, 1 X 2 000 Kč, celkem tedy částku 18 836 Kč. Dopisem ze dne 28. 8. 2019 bylo žalované sděleno, že došlo k zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy a byla vyzvána k okamžité úhradě dosud nesplacené částky úvěru v celkové výši 94 124 Kč. Soudu byly předloženy další výzvy k zaplacení, které obsahovaly rovněž upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru, a to ze dne 29. 10. 2019, a ze dne 25. 9. 2019. 6. K prověřování úvěruschopnosti žalované byly předloženy předsmluvní formulář, v rámci kterého se žalovaná mohla seznámit s údaji o věřiteli, popisem základních vlastností spotřebitelského úvěru, náklady spotřebitelského úvěru a s dalšími důležitými právními aspekty a hodnocení klienta. Z hodnocení klienta bylo zjištěno, že příjem žalované činí 24 196 Kč a je zaměstnána. Výdaje byly označeny životním minimem 3 410 Kč měsíčně, výdaji na bydlení 1 600 Kč. Takže celkem výdaje u žalované činily 5 010 Kč měsíčně. Bylo uvedeno, že je zaměstnána u [právnická osoba], od 19. 3. 2016 na dobu neurčitou. Bylo uvedeno, že je vdova, že dosáhla středoškolského vzdělání s maturitou a bydlí ve vlastním. K prověřování úvěruschopnosti žalované byl předložen i výpis z internetového bankovnictví obsahující příjmy žalované za období únor - duben 2019, který byl konstatován výše. Z potvrzení o výši pracovního příjmu žalované, které bylo vystaveno 22. 5. 2019, bylo zjištěno, že průměrný čistý měsíční příjem za poslední 3 kalendářní měsíce, od února 2019 do dubna 2019, u žalované dosáhl 24 196 Kč za měsíc. Z výpisu ze záznamu registru Solus bylo zjištěno, že u žalované není veden žádný záznam a soudu bylo rovněž předloženo skóre žalované, které nebylo přesně vyplněno, pokud se jedná o kategorii, byla zařazena pod číslo 14 (klient je v registru příliš nový nebo má rozpracované žádosti). Rovněž bylo předloženo prohlášení klienta z 23. 5. 2019, ve kterém žalovaná, kromě jiného, prohlásila, že nemá žádné splatné dluhy vůči jakékoliv třetí osobě či státu, nenachází se v úpadku nebo ve stavu hrozícího úpadku, neuzavírá smlouvy buď v tísni, stavu nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti a je schopna úvěr řádně a včas splácet, je si vědoma, jaká je sjednána výše úroků za úvěr, který má být poskytnut dle smlouvy a souhlasí s tím, považuje jej za přiměřený a bere na vědomí, že se jedná o úvěr od nebankovních subjektů, kdy cena za poskytnutí úvěru od nebankovních subjektů je zpravidla vyšší, než u bank. 7. Na zjištěný skutkový stav byl soudem aplikován občanský zákoník č. 89/2012 Sb. a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. 8. Dle § 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá půjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9. Dle § 86 odst. 1 téhož zákona, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výši spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbyt