33 C 233/2023-115 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou dne 29. 9. 2022 se žalobce domáhá vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 22 970,68 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že právní předchůdce žalobce, [právnická osoba] (dříve [právnická osoba], [IČO], která k 1. 1. 2022 zanikla fúzí sloučením s nástupnickou společností [právnická osoba]), uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o kontokorentu [číslo] na jejímž základě banka poskytla žalovanému kontokorentní úvěr do limitu 20 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou rovněž Všeobecné obchodní podmínky, Produktové podmínky a Sazebník poplatků. Kontokorentní úvěr byl žalovanému zřízen k jeho běžnému účtu č. [bankovní účet], přičemž na základě smlouvy byl žalovaný oprávněn čerpat peněžní prostředky na tomto účtu do debetního zůstatku až do částky 20 000 Kč. Žalovaný nebyl oprávněn čerpat peněžní prostředky nad tento sjednaný limit, přičemž takovéto přečerpání představovalo porušení smlouvy. Žalovaný se dále zavázal splácet bance úvěr dle čl. 4 1 smlouvy tak, že za období přechozích 3 měsíců zajistí na běžném účtu č. [bankovní účet] kreditní obrat ve výši 25 % celkové výše kontokorentu. Splátky měly být dle smlouvy a čl. 3. Produktových podmínek pro kontokorenty hrazeny formou připsání jakékoliv příchozí (kreditní) transakce na běžném účtu. Mezi bankou a žalovaným bylo sjednáno úročení poskytnutých peněžních prostředků (úvěru – debetního zůstatku kontokorentu), když úroková sazba byla stanovena jako neměnná ve výši 16,9 % ročně. Žalovaný se též zavázal hradit další případné platby (zejména poplatky) dle smlouvy, resp. aktuálního Sazebníku poplatků. Vzhledem k tomu, že žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas (tj. nezajistil na běžném účtu [bankovní účet] sjednaný kreditní obrat), případně došlo z jeho strany k přečerpání celkového limitu kontokorentu nad částku 20 000 Kč, banka jej několikrát písemně upozornila, aby tento stav napravil. Následně, v důsledku trvajícího porušení povinností žalovaného ze smlouvy, zejména z důvodu nesplácení kontokorentního úvěru stanoveným způsobem a přečerpání limitu kontokorentu (tj. z důvodů dle čl. 6. písm. (b) a (c) Smlouvy), banka pohledávku žalovaného s účinností ke dni 30. 3. 2020 zesplatnila. Bance tak vzniklo oprávnění požadovat po žalovaném okamžité splacení veškerých závazků vyplývajících ze Smlouvy. Ke dni zesplatnění, tj. 30. 3. 2020, činila dlužná částka na jistině 14 904,25 Kč. Zároveň Banka uplatnila své právo na zaplacení sjednané smluvní pokuty. Smluvní pokuta byla sjednána přímo ve Smlouvě, přičemž dle odst. 6.3. písm. (b) smlouvy činila 0,1 % denně z dlužné částky. O těchto skutečnostech byl žalovaný vyrozuměn doporučeným dopisem, ve kterém byl rovněž vyzván k zaplacení zůstatku. Dne 18. 2. 2022 byla pohledávka na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 14. 2. 2022 postoupena žalobci. Jistina pohledávky ke dni postoupení, tedy k 18. 2. 2022, činila 13 073,81 Kč. Příslušenství pohledávky, které spolu s jistinou úvěru přešlo z banky na žalobce jako nového věřitele, pak tvoří smluvní úrok, úrok z prodlení a smluvní pokuta. 2. K prověření úvěruschopnosti žalovaného splácet úvěr žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce posoudil před poskytnutím úvěru s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovaný úvěr splácet, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy a nahlédnutím do veřejných registrů. 3. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil, přestože mu žaloba i výzva k vyjádření byly doručeny na adresu místa trvalého pobytu. K jednání, která byla ve věci nařízena na 16. 8. 2023 a 25. 9. 2023, se žalovaný nedostavil. 4. Skutková zjištění učinil soud z provedených listinných důkazů. Z návrhu žalovaného na uzavření smlouvy a jeho akceptace [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že byla sjednána smlouva o kontokorentu ve výši 20 000 Kč a zápůjční úroková sazba ve výši 16,9 %. Žalovaný se zavázal splácet bance úvěr dle čl. 4 1 smlouvy tak, že za období přechozích 3 měsíců zajistí na běžném účtu č. [bankovní účet] kreditní obrat ve výši 25 % celkové výše kontokorentu. 5. Žalobce doložil listinu nazvanou protokol o ověření úvěruschopnosti klienta, z níž bylo zjištěno, že žalovaný deklaroval příjem ve výši 21 000 Kč, který byl ověřen s využitím komplexního statistického nástroje, který určuje reálně dosažitelné příjmy na základě klientových osobních předpokladů. Z důvodu obezřetnosti byly deklarované výdaje oproti údajům uvedeným na žádosti navýšeny. Byly zohledněny výdaje ve výši 18 140 Kč, z toho výdaje na splátky půjček 13 000 Kč, výdaje na bydlení ve výši 1 000 Kč, výdaje na živobytí ve výši 3 140 Kč a ostatní výdaje ve výši 1 000 Kč. Podle vyhodnocení klientovi na splátku nové půjčky a nepředvídané výdaje zbývalo celkem 2 860 Kč a byl tedy schopen půjčku splácet. Z žádosti žalovaného bylo dále zjištěno, že žalovaný uvedl, že bydlí u rodičů, je svobodný, výdaje uvedl ve výši 13 000 Kč na měsíční splátky úvěrů, ve výši 1 000 Kč výdaje na živobytí a ve výši 1 000 Kč další výdaje. 6. Z výpisů z účtu žalovaného za období předcházející uzavření smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že v červnu 2019 byla na účet žalovaného připsána mzda od [právnická osoba] ve výši 13 160 Kč, za červenec 2019 ve výši 17 105 Kč, za srpen 2019 ve výši 4 432 Kč, kreditní a debetní obrat na účtu žalovaného byl v těchto měsících téměř totožný. 7. Z přehledu kontraktů žalovaného bylo zjištěno, že k datu uzavření smlouvy bylo evidováno 15 kontraktů, z toho 1 existující, 4 odmítnuté, 2 odvolané, 5 ukončených, 5 ukončených předčasně. 8. Dopisem ze dne 30. 3. 2020 sdělila banka žalovanému, že s ohledem na probíhající exekuční řízení nebude další čerpání kontokorentu možné, zároveň sdělila žalovanému, že aktuálně čerpaný kontokorent ve výši 17 904,25 Kč převedla samostatný technický účet banky a vyzvala žalovaného k jeho úhradě. 9. Z výpisu z účtu žalovaného za březen 2020 bylo zjištěno, že došlo k „ manuálnímu vyúčtování“ částky 17 904,25 Kč – restrukturalizace, převod závazku. 10. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 2. 2022 byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobci. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem právního předchůdce žalobce ze dne 3. 3. 2022. 11. Z předžalobní výzvy ze dne 15. 7. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu do 30. 7. 2022, odeslání žalobce doložil podacím lístkem ze dne 15. 7. 2022. 12. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném k datu uzavření smlouvy. <i>13. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.</i> <i>15. Podle § 84 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.</i> <i>16. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřeb