42 C 104/2022-51 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 14.6.2022 se žalobkyně domáhala, aby byla žalovanému jednak uložena povinnost odstranit stavbu nacházející se na v žalobě specifikovaném pozemku a jednak vyklidit veškeré movité věci z pozemků, které rovněž specifikovala. Uvedla, že je vlastníkem souboru pozemků v k.ú. [obec] u [obec], kdy mimo jiné je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti [anonymizováno] na pozemku parc. [číslo] (kdy dalšími spoluvlastníky jsou manželé [jméno] a [jméno] [příjmení] s podílem o velikosti id. [anonymizováno]) a výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] (dále také jen„ předmětné pozemky“). Na pozemku parc. [číslo] stojí stavba č. ev. [anonymizováno] ve vlastnictví žalovaného (dále také jen„ předmětná stavba“), spolu se stavbou a pozemkem parc. [číslo] užívá žalovaný pozemek parc. [číslo] jako zahradu. Užívá rovněž další pozemky žalované a jiných vlastníků k přístupu k předmětným pozemkům, neboť nejsou přístupné po žádné veřejné cestě. Předmětné pozemky jsou oploceny a žalobkyně k nim nemá přístup. Tak žalovaný neoprávněně zasahuje do jejího vlastnického práva. Předmětná stavba byla zřízena před rokem 1989, žalobkyně nikdy neposkytla žalovanému právní titul k užívání pozemků, výstavbě na pozemku. Žalovaný tedy předmětné pozemky užívá neoprávněně, stavba je stavbou neoprávněnou, když je třeba se řídit právní úpravou dle občanského zákoníků účinného do 31.12.2013, neoprávněnou stavbu je možno odstranit na náklady toho, kdo ji zřídil. Připustila, že žalovaný se může bránit tím, že stavba vznikla na základě nájemní smlouvy uzavřené za minulého režimu, avšak případné užívací právo k pozemku bylo sjednáno na dobu určitou do roku 2012. Právo zřídit stavbu na pozemku tak bylo od počátku časově omezené. Takové případné právo tedy již zaniklo, stavbu je třeba odstranit. Žalobkyně má v dané oblasti množství pozemků, které historicky patřily její rodině, z důvodu pokřiveného přístupu minulého režimu k soukromému vlastnictví byly pozemky užívány jako zahrádky. S většinou uživatelů se již žalobkyně domluvila na odstranění staveb a vyklizení pozemků, žalovaný tak však ani přes výzvu neučinil. 2. Žalovaný se vyjádřil tak, že se vzneseným nárokem nesouhlasí. Předmětnou stavbu nabyl od předchozího vlastníka, pana [jméno] [příjmení], na základě kupní smlouvy ze dne 17.4.2019. Při koupi byl v dobré víře, že mu svědčí právo užívání pozemku parc. [číslo] jakož i souvisejících pozemků. Vycházel z toho, že stavbě bylo přiděleno evidenční číslo, byla zapsána do katastru nemovitostí. Ze strany prodávajícího byl ujištěn, že několikrát o stavbě s žalobkyní hovořil, nikdy nevyjádřila nesouhlas s užíváním předmětných pozemků. Žalovaný se několikrát na žalobkyni obrátil s žádostí o sepis dokumentu ohledně užívání pozemku parc. [číslo] ta mu nikdy nesdělila, že si nepřeje, aby stavba na jejím pozemku již nebyla umístěna. Výzva k jejímu odstranění tak pro něj byla překvapením. Sám navíc dne 29.10.2022 uzavřel s panem [jméno] [příjmení] smlouvu o smlouvě budoucí kupní, kdy na jejím základě stavbu i předmětné pozemky tomuto předal do užívání. Stavbu ani přilehlé pozemky tak sám neužívá. Po obdržení předžalobní výzvy si obstaral jednak stavební povolení k předmětné stavbě, kolaudační rozhodnutí, kdy z něj vyplývá, že u stavby bylo předpokládáno trvalé umístění. Dále poukázal na smlouvu o užívání zahrádky uzavřenou na dobu 30 let, tedy do roku 2012. Žalobkyně následně nikoho nevyzvala k vyklizení pozemků a odstranění stavby, namítnul proto promlčení práva na odstranění stavby, když toto zaniklo jeho neuplatněním nejpozději k 31.12.2015. Žaloba by tak z důvodu promlčení měla být zamítnuta. Dále pak dal na zvážení případně možnost zřízení věcného břemene užívání stavby, kterou dovozoval z ustanovení § 135c odst. 3 zákona 40/1964 Sb. Navrhnul přistoupení pana [jméno] [příjmení] do řízení jako vedlejšího účastníka. U jednání vyjádřil pochyby ohledně vlastnického práva žalobkyně k předmětným pozemkům, kdy je možné že jí byl pozemek vydán v restituci neoprávněně, když nebylo možno vydat pozemek se stavbou. Vzhledem ke smlouvě o užívání zahrádky poukázal na právní úpravu týkající se práva osobního užívání, kdy toto se měnilo na právo vlastnické. 3. V replice na vyjádření žalovaného žalobkyně uvedla, že dle kupní smlouvy, na základě které nabyl žalovaný vlastnické právo k předmětné stavbě, tato stojí na pozemku jiného vlastníka. Žalovaný tak o této skutečnosti od počátku věděl, nebyl v dobré víře. Existenci stavebního povolení k předmětné stavbě měla za irelevantní, když právo veřejné je třeba posuzovat nezávisle na právu soukromém. S ohledem na to, že zásah do vlastnického práva žalobkyně stále trvá, není možné uvažovat o promlčení práva žalobkyně na ochranu jejího vlastnického práva. I za situace, kdy by byla smlouva s původním vlastníkem stavby o užívání zahrádky uzavřena platně, šlo jen o dočasný titul k užívání pozemku, dle konstantní judikatury má žalovaný povinnost po zániku takového oprávnění stavbu odstranit. Žalovaný pak stavbu nabyl až po zániku smlouvy o užívání zahrádky, nemůže z ní pro sebe dovozovat žádná práva. Odmítla možnost zřízení věcného břemene. Žalobkyně sama žalovanému ani žádnému z jinému zahrádkáři neposkytla žádné oprávnění k užívání pozemku. Nesouhlasila se vstupem vedlejšího účastníka do řízení. Tvrzení žalovaného o možné změně práva užívání na právo vlastnické měla za nepřípadné, když smlouva o užívání zahrádky neměla povahu práva osobního užívání. Pozemky navíc nebyly v socialistickém vlastnictví. 4. S ohledem na skutečnost, že [jméno] [příjmení] neměl zájem vstoupit do řízení jako vedlejší účastník, soud o jeho vstupu do řízení, které žalobkyně odmítala, nerozhodoval. 5. Závěrem žalobkyně navrhla vyhovění žalobě, měla za to, že bylo prokázáno neoprávněné užívání předmětných pozemků, to, že se na pozemcích se nachází řada movitých věcí, které jsou příslušenstvím k chatě, jsou ve vlastnictví žalovaného a žalobkyně se tak oprávněně domáhá odstranění předmětné stavby a vyklizení pozemků. 6. Žalovaný závěrem poukázal na historické souvislosti, na to, že vlastníci předmětné stavby se často měnili, kdy žalovaný je již její pátý vlastník. Žalobkyně nikdy neprojevila nesouhlas s užíváním pozemků, nevyužila nabídnutého předkupního práva, nevyzývala dřívější vlastníky k vyklizení. Stavba byla úředně povolena, i za situace, kdy smlouva opravňující užívání pozemku byla uzavřena na dobu určitou, žalobkyně neprojevila nesouhlas s užíváním. Ten vyjádřila až v roce 2019 či 2020. Mělo by tak být zkoumáno, zda žalobkyně nevykonává právo v rozporu s dobrými mravy. V případě vyhovění žalobě by pak došlo k velkým majetkovým škodám a mělo by tak být uvažováno o možnosti zřízení věcného břemene za náhradu. 7. Soud ve věci provedl dokazování listinnými důkazy a výslechem navrženého svědka [jméno] [příjmení], kdy zjistil ke skutkovému stavu následující. Z výpisu z katastru nemovitostí vedeného u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-venkov, [list vlastnictví] pro [územní celek], k.ú. [obec] u [obec] soud ohledně pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, na kterém stojí předmětná stavba č. e. [anonymizováno], soud zjistil, že žalobkyně je spoluvlastníkem tohoto pozemku s podílem o velikosti id. [anonymizováno], kdy jako nabývací tituly pro žalobkyni byla na tomto listu vlastnictví uvedena usnesení o dědictví s právní mocí ke dni 27.4.2010 a 3.5.2012. Z výpisu z katastru nemovitostí, [list vlastnictví] pro [územní celek], k.ú. [obec] [anonymizováno] [obec] bylo zjištěno, že žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] zahrada, kdy ohledně tohoto pozemku jsou zapsány pro žalobkyni stejné nabývací tituly. Z výpisu z katastru nemovitostí, [list vlastnictví] je pak prokázáno, že vlastníkem stavby [obec], č. ev. [anonymizováno], jiná stavba stojící na pozemku parc. [číslo] je žalovaný, kdy nabývacím titulem pro žalovaného byla smlouva kupní ze dne 17.4.2019. Z této kupní smlouvy je pak zřejmé, že žalovaný jako kupující nabyl předmětnou stavbu od [jméno] [příjmení] jako prodávajícího. V čl. I. je přitom předmět převodu specifikován jako stavba v části [územní celek], č. ev. [anonymizováno], jiná stavba, postavená na pozemku jiného vlastníka parc. [číslo]. Ohledně tohoto pozemku je uvedeno, že jde o pozemek jiného vlastníka a není předmětem prodeje ani jiného právního vztahu dle této smlouvy. Ze smlouvy není patrno, že by jakkoliv řešila užívání předmětného pozemku pod stavbou. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni 16.4.2019, [list vlastnictví] je prokázáno, že prodávající [jméno] [příjmení] byl před převodem předmětné stavby zapsán jako její vlastník, kdy jí nabyl kupní smlouvou ze dne 29.4.2009. Je tak zřejmé, že se tak stalo ještě před nabytím vlastnického práva k pozemku pod stavbou žalobkyní. 8. Z části katastrální mapy spolu s ortofotem a z nesporných tvrzení účastníků je zřejmé, že pozemek parc. [číslo] je užíván jako zahrada k chatě (předmětné stavbě) na pozemku parc. [číslo]. Ze schémat