42 C 165/2023-22 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným soudu dne 15. 3. 2023, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 10 302 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 302 Kč za dobu od 27. 3. 2020 do zaplacení. Žalobce tvrdil, že právní předchůdkyně žalobce, [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], s žalovaným uzavřela dne 27. 9. 2019 smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, jejíž nedílnou součástí byly i obchodní podmínky a ceník. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Na základě smlouvy poskytovala právní předchůdkyně žalobce žalovanému plyn a žalovaný se naproti tomu zavázal za tyto dodávky plynu hradit vyúčtované faktury. Ve smlouvě byla stanovena navrhovaná výše záloh na částku 2 000 Kč, přičemž tyto měly být hrazeny měsíčně formou úhrady SIPO [číslo]. Z předloženého vyúčtování vyplývá, že právní předchůdkyně žalobce dodala žalovanému v období od 18. 10. 2019 do 29. 2. 2020 celkem 7 306,08 kWh plynu, za což právní předchůdkyně žalobce vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne 12. 3. 2020, splatnou dne 26. 3. 2020, žalovanému k úhradě částku 10 302 Kč. Žalovaný však na tuto vyfakturovanou částku ničeho neuhradil. 2. Veškerá práva a povinnosti plynoucí ze smlouvy přešla na společnost [právnická osoba], [IČO], když tato nabyla od [právnická osoba] [anonymizováno]. část obchodního závodu, která představovala samostatnou organizační složku„ Divize maloobchodu“, a to na základě smlouvy o vkladu části obchodního závodu uzavřené dne 26. 10. 2021. Součástí tohoto obchodního závodu bylo rovněž smlouva uzavřená s žalovaným. 3. [právnická osoba] následně na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 5. 2022 a dodatku č. 2 k této rámcové smlouvě ze dne 15. 11. 2022 postoupila mj. i pohledávku za žalovaným na žalobce. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému odesláno spolu s předžalobní výzvou dne 1. 3. 2023. 4. Žalovaný vyúčtovanou částku žalobci, resp. jeho právním předchůdcům, ve lhůtě splatnosti faktury neuhradil a neučinil tak ani poté, co mu byla právním zástupcem žalobce dne 1. 3. 2023 zaslána výzva k úhradě žalované částky před podáním žaloby. Žalobce se domáhá zaplacení nedoplatku za odebraný plyn spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ode dne následujícího po splatnosti faktury. 5. Ve věci byl Okresním soudem Brno-venkov dne 12. 4. 2023 vydán elektronický platební rozkaz, č. j. EPR 64176/2023-6, který však byl usnesením ze dne 25. 5. 2023 zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou. 6. Zdejší soud následně usnesením ze dne 19. 6. 2023, č. j. 42 C 165/2023-16, ve smyslu § 114b odst. 1 občanského soudního řádu vyzval žalovaného k písemnému vyjádření ve věci ve lhůtě 30 dnů. Usnesení spolu s žalobou bylo žalovanému v souladu s ustanovením § 114b odst. 4 občanského soudního řádu dodáno do datové schránky dne 20. 6. 2023 a doručeno fikcí dne 30. 6. 2023. Žalovaný se ve stanovené lhůtě k věci písemně nevyjádřil, ani nesdělil soudu, jaký vážný důvod mu v podání vyjádření bránil. 7. Podle § 114b odst. l občanského soudního řádu, vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písmeno a) občanského soudního řádu, nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popř. označil důkazy k prokázání svých tvrzení, to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu), a ve věcech uvedených v § 120 odst. 2 občanského soudního řádu. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, k podání vyjádření podle odst. 1 předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, určí tuto lhůtu až ode dne podání odporu proti platebnímu rozkazu, elektronickému platebnímu rozkazu nebo evropskému platebnímu rozkazu. Podle odst. 4 citovaného ustanovení, usnesení musí být žalovanému doručeno do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno. Usnesení nesmí být žalovanému doručeno dříve než žaloba. Podle odst. 5 citovaného ustanovení, jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu dle odst. l včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává, o tomto následku (§153a odst. 3 občanský soudní řád) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby. 8. Podle § 153a odst. 3 občanského soudního řádu rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6). Podle odstavce 4 citovaného ustanovení, jen pro vydání rozsudku pro uznání, nemusí být nařízeno jednání. 9. Soud dospěl k závěru, že v daném případě jsou splněny všechny zákonné předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání, když žalovaný nepodal soudu vyjádření ve stanovené lhůtě na základě usnesení ve smyslu § 114b odst. 1 občanského soudního řádu, usnesení mu bylo doručeno v souladu s ust. § 114b odst. 4 občanského soudního řádu. Soud proto vycházel z fikce uznání ve smyslu § 114b odst. 5 občanského soudního řádu. Dále soud dospěl k závěru, že se v tomto případě nejedná o věc, ve které nelze uzavřít a schválit smír, neboť se jedná o dvoustranný právní vztah, který dovoluje úpravu vztahu dispozitivními právními úkony. Žaloba přitom byla dostatečně určitá, aby bylo zřejmé, z jakých skutečností žalobce svůj nárok odvozuje, včetně příslušenství. Soud má dále za to, že uznání není ani v rozporu s právními předpisy, kdy vycházel ze spisového materiálu. Ve věci nebylo nařízeno jednání, v souladu s ustanovením § 153a odst. 4 občanského soudního řádu však byl rozsudek vyhlášen veřejně. 10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odstavec 1 o.s.ř. a plně úspěšnému žalobci byla přiznána plná náhrada nákladů řízení, kterou je žalovaný povinen uhradit. Žalobci tak přísluší na náhradě nákladů řízení zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení vypočítané podle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném ke dni zahájení řízení (dále jen AT), když v době právních úkonů, za které je odměna přiznávána, byl žalobce zastoupen advokátem. Soud v daném případě aplikoval při výpočtu odměny § 14b AT, kdy předmětné řízení zcela nepochybně vyhovuje parametrům předestřeným v § 14b odst. 1 písm. a), b) AT, neboť žalobce žaluje pohledávku z titulu dluhu za odebraný plyn, kdy obdobné žaloby jsou jím podávány opakovaně, ve větším množství, skutkové vymezení i právní hodnocení je totožné, případně obdobné, když ve skutkových tvrzeních jsou měněny toliko údaje o žalovaném, datu uzavření smlouvy, odběrném místu či fakturační údaje za odebranou energii, konečně předmět sporu nepřevyšuje 50 000 Kč Náklady na právní zastoupení tedy činí odměna advokáta celkem ve výši 900 Kč, tj. 3 x úkon právní služby á 300 Kč dle § 14b odst. 1 písm. b) bod 2 AT, a to za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby a kvalifikovanou předžalobní výzvu, dále byl přiznán 3× režijní paušál á 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) ve spojení s § 11 a § 13 AT, dále náklady na právní zastoupení tvoří DPH z odměny a paušálů ve výši 252 Kč ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkem tak úspěšnému žalobci na náhradě nákladů řízení přísluší částka 2 252 Kč.