42 C 181/2023-21 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 21. 3. 2023 domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 1 422 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 422 Kč za dobu od 5. 12. 2022 do zaplacení, a to z titulu neuhrazených závazků z pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou účastníci uzavřeli dne 22. 2. 2022 pod [číslo] formou smluvního ujednání o uzavření pojistné smlouvy zaplacením pojistného. Předmětem smlouvy bylo pojištění vozidla a bylo jím pojištěno vozidlo [značka automobilu], model [anonymizováno], [registrační značka] Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s počátkem pojištění dne 22. 2. 2022. Roční pojistné činilo částku 5 688 Kč a bylo splatné pololetně ve výši 2 844 Kč vždy k 22. dni 2. a 8. měsíce roku. První pojistné bylo splatné dne 22. 2. 2022. Dle předpisu pojistného byla výše pojistného splatného 22. 2. 2022 a pojistného splatného dále stanovena na částku 2 844 Kč. Žalovaná předepsané pojistné řádně uhradila, kdy skutečnost, že smlouva byla uzavřena právě žalovanou, vyplývá z údajů v pojistné smlouvě i z platby provedené žalovanou. Žalovaná neuhradila pojistné splatné dne 22. 8. 2022. Byla proto žalobcem k placení upomenuta s tím, že byla upozorněna na možnost zániku pojistné smlouvy v důsledku neplacení pojistného. Žalovaná pojistné neuhradila, pojistná smlouva proto ke dni 21. 11. 2022 zanikla, o čemž byla žalovaná informována. Dlužná částka přitom odpovídá neuhrazenému pojistnému za období od 22. 8. 2022 do 21. 11. 2022 včetně. I přes písemnou předžalobní upomínku, žalovaná žalobci dlužnou částku nezaplatila, je tak s jejím placením v prodlení a žalobce se proto domáhá zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužného pojistného za období ode dne následujícího po zániku pojistné smlouvy do zaplacení. 2. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz, který však byl zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit žalované do vlastních rukou. Soud následně usnesením ve smyslu § 114b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), vyzval žalovanou k písemnému vyjádření ve věci ve lhůtě 30 dnů. Usnesení spolu se žalobou bylo žalované dodáno do datové schránky dne 12. 7. 2023 a zároveň doručeno fikcí dne 24. 7. 2023, kdy dle § 114b odst. 4 o. s. ř. je možné náhradní doručení kvalifikované výzvy, pokud je doručována prostřednictví veřejné datové sítě do datové schránky. Žalovaná se ve stanovené lhůtě k věci písemně nevyjádřila, ani nesdělila soudu, jaký vážný důvod jí v podání vyjádření bránil. 3. Podle § 114b odst. l o. s. ř., vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písmeno a) o.s.ř., nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popř. označil důkazy k prokázání svých tvrzení, to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o.s.ř.), a ve věcech uvedených v § 120 odst. 2 o.s.ř.. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, k podání vyjádření podle odst. 1 předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, určí tuto lhůtu až ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu, elektronickému platebnímu rozkazu nebo evropskému platebnímu rozkazu. Podle odst. 4 citovaného ustanovení, usnesení musí být žalovanému doručeno do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno; to neplatí, doručuje-li se prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Usnesení nesmí být žalovanému doručeno dříve než žaloba. Podle odst. 5 citovaného ustanovení, jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu dle odst. l včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává, o tomto následku (§153a odst. 3 o.s.ř.) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby. 4. Podle § 153a odst. 3 o. s. ř. rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6). Podle odstavce 4 citovaného ustanovení, jen pro vydání rozsudku pro uznání, nemusí být nařízeno jednání. 5. Soud dospěl k závěru, že v daném případě jsou splněny všechny zákonné předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání, když žalovaná nepodala soudu vyjádření ve stanovené lhůtě na základě usnesení ve smyslu § 114b odst. 1 o. s. ř., usnesení jí bylo doručeno náhradním doručením do datové schránky v souladu s ust. § 114b odst. 4 o. s. ř. Soud proto vycházel z fikce uznání ve smyslu § 114b odst. 5 o. s. ř. Dále soud dospěl k závěru, že se v tomto případě nejedná o věc, ve které nelze uzavřít a schválit smír, neboť se jedná o dvoustranný právní vztah, který dovoluje úpravu vztahu dispozitivními právními úkony. Žaloba přitom byla dostatečně určitá, aby bylo zřejmé, z jakých skutečností žalobce svůj nárok odvozuje, včetně příslušenství. Soud má dále za to, že uznání není ani v rozporu s právními předpisy, kdy vycházel ze spisového materiálu. Ve věci nebylo nařízeno jednání, v souladu s ustanovením § 153a odst. 4 o. s. ř. však byl rozsudek vyhlášen veřejně. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odstavec 1 o.s.ř. a plně úspěšnému žalobci byla přiznána plná náhrada nákladů řízení, kterou je žalovaná povinna uhradit. Žalobci tak přísluší na náhradě nákladů řízení zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení vypočítané podle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném ke dni zahájení řízení (dále jen AT), když v době právních úkonů, za které je odměna přiznávána, byl žalobce zastoupen advokátem. Soud v daném případě aplikoval při výpočtu odměny § 14b AT, kdy předmětné řízení zcela nepochybně vyhovuje parametrům předestřeným v § 14b odst. 1 písm. a), b) AT, neboť žalobce žaluje pohledávku z nezaplaceného pojistného, kdy obdobné žaloby jsou podávány opakovaně, ve větším množství, skutkové vymezení je obdobné, pouze s výhradou změn pokud jde o datum sjednání smlouvy, výši pojistného, délku dlužného období, právní hodnocení je totožné, případně obdobné, předmět sporu nepřevyšuje 50 000 Kč Náklady na právní zastoupení tedy činí odměna advokáta celkem ve výši 600 Kč, tj. 3 x úkon právní služby á 200 Kč dle § 14b odst. 1 písm. b) bod 2 AT, a to za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby a kvalifikovanou předžalobní výzvu, dále byl přiznán 3× režijní paušál á 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) ve spojení s § 11 a § 13 AT, dále náklady na právní zastoupení tvoří DPH z odměny a paušálů ve výši 189 Kč ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkem tak úspěšnému žalobci na náhradě nákladů řízení přísluší částka 1 489 Kč.