42 C 206/2023-21 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou k zdejšímu soudu dne 27. 3. 2023 se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 2 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 000 Kč za dobu od 25. 10. 2022 do zaplacení. 2. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], a žalobce uzavřeli dne 17. 6. 2019 smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem byla předmětná pohledávka. Žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce žalované poskytl dne 15. 4. 2019 zápůjčku ve výši 2 000 Kč, přičemž tato byla poskytnuta na účet žalované. S ohledem na skutečnost, že žalobce nemá listiny prokazující uzavření smlouvy o zápůjčce k dispozici, domáhá se zaplacení částky 2 000 Kč s příslušenstvím ve formě bezdůvodného obohacení, když žalovaná žalobci, ani jeho právnímu předchůdci, poskytnuté finanční prostředky nevrátila. Žalovaná neuhradila nic ani na základě předžalobní výzvy ze dne 17. 10. 2022, odeslané téhož dne. 3. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz, který však byl zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit žalované do vlastních rukou. Soud následně usnesením ve smyslu § 114b odst. 1 občanského soudního řádu vyzval žalovanou k písemnému vyjádření ve věci ve lhůtě 30 dnů. Usnesení spolu s žalobou bylo žalované v souladu s ustanovením § 114b odst. 4 občanského soudního řádu doručeno prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky žalované dne 21. 8. 2023. Žalovaná se ve stanovené lhůtě k věci písemně nevyjádřila, ani nesdělila soudu, jaký vážný důvod jí v podání vyjádření bránil. 4. Podle § 114b odst. l občanského soudního řádu, vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písmeno a) občanského soudního řádu, nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popř. označil důkazy k prokázání svých tvrzení, to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu), a ve věcech uvedených v § 120 odst. 2 občanského soudního řádu. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, k podání vyjádření podle odst. 1 předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, určí tuto lhůtu až ode dne podání odporu proti platebnímu rozkazu, elektronickému platebnímu rozkazu nebo evropskému platebnímu rozkazu. Podle odst. 4 citovaného ustanovení, usnesení musí být žalovanému doručeno do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno. To neplatí, doručuje-li se prostřednictvím veřejné datové sítě. Usnesení nesmí být žalovanému doručeno dříve, než žaloba. Podle odst. 5 citovaného ustanovení, jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu dle odst. l včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává, o tomto následku (§153a odst. 3 občanský soudní řád) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby. 5. Podle § 153a odst. 3 občanského soudního řádu rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6). Podle odstavce 4 citovaného ustanovení, jen pro vydání rozsudku pro uznání, nemusí být nařízeno jednání. 6. Soud dospěl k závěru, že v daném případě jsou splněny všechny zákonné předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání, když žalovaná nepodala soudu vyjádření ve stanovené lhůtě na základě usnesení ve smyslu § 114b odst. 1 občanského soudního řádu, usnesení jí bylo doručeno prostřednictvím veřejné datové sítě do její datové schránky v souladu s ust. § 114b odst. 4 občanského soudního řádu. Soud proto vycházel z fikce uznání ve smyslu § 114b odst. 5 občanského soudního řádu. Dále soud dospěl k závěru, že se v tomto případě nejedná o věc, ve které nelze uzavřít a schválit smír, neboť se jedná o dvoustranný právní vztah, který dovoluje úpravu vztahu dispozitivními právními úkony. Žaloba přitom byla dostatečně určitá, aby bylo zřejmé, z jakých skutečností žalobce svůj nárok odvozuje, včetně příslušenství. Soud má dále za to, že uznání není ani v rozporu s právními předpisy, kdy vycházel ze spisového materiálu. Ve věci nebylo nařízeno jednání, v souladu s ustanovením § 153a odst. 4 občanského soudního řádu však byl rozsudek vyhlášen veřejně. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odstavec 1 o. s. ř. a plně úspěšnému žalobci byla přiznána plná náhrada nákladů řízení, kterou je žalovaná povinna uhradit. Celkové náklady řízení přitom představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení vypočítané podle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném ke dni zahájení řízení (dále jen AT). Náklady právního zastoupení přitom sestávají z odměny právního zástupce za 3 úkony právní služby á 200 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1 AT (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a jednoduchá výzva k plnění), 3 režijních paušálů á 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) ve spojení s § 13 AT a z DPH z odměny a paušálů ve výši 189 Kč ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem tak úspěšnému žalobci na náhradě nákladů řízení přísluší částka 1 489 Kč.