42 C 43/2023-33 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 15. 2. 2023 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 191 151,29 Kč s příslušenstvím spočívajícím v zákonném úroku z prodlení a úroku z úvěru. Žalobce v žalobě uvedl, že je právním nástupcem [právnická osoba] [anonymizováno], a to na základě fúze sloučením ze dne 4.5.2021, kdy jmění zanikající společnosti přešlo na žalobce ke dni 1.12.2021. Žalobce (jeho právní předchůdce) se žalovanou uzavřel dne 9. 8. 2021 smlouvu o hotovostním úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalované poskytnut bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 200 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit prostřednictvím 96 pravidelných měsíčních splátek ve výši 3 203 Kč (vyjma poslední splátky), kdy tato představovala v částce 2 942 Kč splátku jistiny a v částce 261 Kč měsíční úhradu pojistného. Předepsané splátky byly splatné vždy k 20. dni v měsíci. Žalobce před uzavřením smlouvy řádně posoudil úvěruschopnost žalované, kdy svůj postup při tomto ověřování v žalobě konkretizoval. Dospěl přitom k závěru, že tu nejsou pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet. Žalovaná porušila podmínky poskytnutého úvěru, když neuhradila 2 po sobě jdoucí měsíční splátky, a to konkrétně za měsíce duben 2022 a květen 2022. V návaznosti na porušení této povinnosti ze strany žalované žalobce úvěr zesplatnil a žalované odeslal dne 26. 7. 2022 oznámení o zesplatnění úvěru s výzvou k doplacení dlužné částky ve výši 201 651,29 Kč, přičemž tato byla tvořena nesplacenou jistinou ve výši 193 677,15 Kč, nesplaceným smluvním úrokem kapitalizovaným ke dni zesplatnění na částku 5 691,14 Kč, smluvní pokutou ve výši 1 500 Kč a dlužným pojistným ve výši 783 Kč. 2. Žalobce v žalobě dále uvedl, že žalovaná na dluh po zesplatnění uhradila dne 23. 8. 2022 částku ve výši 3 500 Kč, dne 23. 11. 2022 částku ve výši 3 500 Kč a dne 25. 1. 2023 částku ve výši 3 500 Kč, přičemž tyto úhrady byly v plném rozsahu započteny na dlužnou jistinu, která tak byla ponížena na částku ve výši 183 177,15 Kč. Celková dlužná částka tak ke dni podání žaloby činila 191 151,29 Kč. 3. Soud ve věci vydal platební rozkaz, který však byl zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit žalované do vlastních rukou. Soud poté žalovanou vyzval k vyjádření k žalobě. Žalovaná se však ve stanovené lhůtě k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí byla žaloba doručena řádně do vlastních rukou. Soud proto následně usnesením ve smyslu § 114b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), vyzval žalovanou k písemnému vyjádření ve věci ve lhůtě 30 dnů. Usnesení bylo žalované doručeno do vlastních rukou dne 29. 5. 2023. Žalovaná se ve stanovené lhůtě k věci písemně nevyjádřila, ani nesdělila soudu, jaký vážný důvod jí v podání vyjádření bránil. 4. Podle § 114b odst. l o. s. ř., vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písmeno a) o. s. ř., nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popř. označil důkazy k prokázání svých tvrzení, to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o. s. ř.), a ve věcech uvedených v § 120 odst. 2 občanského soudního řádu. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, k podání vyjádření podle odst. 1 předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, určí tuto lhůtu až ode dne podání odporu proti platebnímu rozkazu, elektronickému platebnímu rozkazu nebo evropskému platebnímu rozkazu. Podle odst. 4 citovaného ustanovení, usnesení musí být žalovanému doručeno do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno. To neplatí, doručuje-li se prostřednictvím veřejné datové sítě. Usnesení nesmí být žalovanému doručeno dříve než žaloba. Podle odst. 5 citovaného ustanovení, jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu dle odst. l včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává, o tomto následku (§153a odst. 3 o. s. ř.) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby. 5. Podle § 153a odst. 3 o. s. ř. rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6). Podle odstavce 4 citovaného ustanovení, jen pro vydání rozsudku pro uznání, nemusí být nařízeno jednání. 6. Soud dospěl k závěru, že v daném případě jsou splněny všechny zákonné předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání, když žalovaná nepodala soudu vyjádření ve stanovené lhůtě na základě usnesení ve smyslu § 114b odst. 1 o. s. ř., usnesení jí bylo doručeno do vlastních rukou v souladu s ust. § 114b odst. 4 o. s. ř. Soud proto vycházel z fikce uznání ve smyslu § 114b odst. 5 o. s. ř. Dále soud dospěl k závěru, že se v tomto případě nejedná o věc, ve které nelze uzavřít a schválit smír, neboť se jedná o dvoustranný právní vztah, který dovoluje úpravu vztahu dispozitivními právními úkony. Žaloba přitom byla dostatečně určitá, aby bylo zřejmé, z jakých skutečností žalobce svůj nárok odvozuje, včetně příslušenství. Soud má dále za to, že uznání není ani v rozporu s právními předpisy, kdy vycházel ze spisového materiálu. Ve věci nebylo nařízeno jednání, v souladu s ustanovením § 153a odst. 4 o. s. ř. však byl rozsudek vyhlášen veřejně. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. kdy procesně úspěšnému žalobci soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení procesně úspěšného žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 9 558 Kč a z nákladů právního zastoupení vypočítaných podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Náklady právního zastoupení přitom tvoří odměna advokáta za tři úkony právní služby á 8 780 Kč dle § 7 bodu 5 a § 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu (příprava a převzetí věci, kvalifikovaná výzva k plnění, podání žaloby), dále 3 x režijní paušál po 300 Kč dle § 11 a § 13 advokátního tarifu. Dále náklady na právní zastoupení tvoří DPH z odměny a paušálů ve výši 5 720,40 Kč ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkem tak úspěšnému žalobci na náhradě nákladů řízení přísluší částka 42 518,40 Kč.