43 C 288/2023-64 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u soudu dne 18. 4. 2023, převedeným do rejstříku C dne 14. 8. 2023 a doplněným na výzvu soudu dne 27. 10. 2023, se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým soud uloží žalovaným povinnost společně a nerozdílně uhradit žalobkyni částku 19 941,66 Kč s příslušenstvím. 2. Žalobkyně žalobu odvodnila tím, že žalovaný 1) dne 10. 7. 2022 řídil vozidlo [značka automobilu], [registrační značka], jehož vlastníkem a provozovatelem je žalovaný 2). Žalovaný 1) narazil do zaparkovaného vozidla [značka automobilu], [registrační značka], jehož vlastníkem je poškozený [jméno] [příjmení]. V důsledku nehody došlo k hmotné škodě na vozidlech. K datu nehody nebylo k vozidlu, kterým byla způsobena škoda, sjednáno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla podle § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně pověřila třetí osobu – pověřeného partnera [právnická osoba] k vyřízení pojistné události jménem žalobkyně, následně uhradila poškozenému plnění ve výši 56 800 Kč a pověřenému partnerovi náklady 3025 Kč, celkem tak žalobkyně v souvislosti s likvidací škodné události vyplatila částku 59 825 Kč, přičemž podle § 24 odst. 9 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla má nárok na náhradu v rozsahu jedné třetiny toho, co plnila, vůči žalovanému 1) jako řidiči a žalovanému 2) jako provozovateli vozidla, kteří jsou povinni společně a nerozdílně uhradit žalobkyni částku 19 941,66 Kč. Žalovaní dlužnou částku neuhradili, a to ani na základě předžalobní výzvy. 3. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit žalovanému 2) do vlastních rukou, a byl proto zrušen. 4. Žalovaní se k věci nevyjádřili. 5. Ve věci byly naplněny podmínky § 115a o.s.ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 6. Účastníci souhlasili s rozhodnutím ve věci bez nařízení, když žalobkyně s takovým postupem výslovně souhlasila v rámci doplnění žaloby, žalovaní na výzvu soudu s poučením podle § 101 odst. 4 o.s.ř. nereagovali, má se za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Současně povaha věci umožňuje rozhodnout výhradně na základě účastníky předložených listinných důkazů. 7. Podle § 2910 věty první občanského zákoníku, škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. 8. Podle § 2927 odst. 1 občanského zákoníku kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou. 9. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen„ pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. 10. Podle § 3 odst. 2 věty první zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. 11. Podle § 24 odst. 2 písm. b) Kancelář poskytuje z garančního fondu poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona. 12. Podle § 24 odst. 9 věty první a druhé zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla výplatou plnění z garančního fondu vzniká České kanceláři pojistitelů (dále jen„ Kancelář“) nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. 13. V projednávané věci dospěl soud po podřazení listinnými důkazy prokázaného skutkového stavu pod citovaná zákonná ustanovení k následujícím závěrům. 14. Záznamem o dopravní nehodě bylo prokázáno, že dne 10. 7. 2022 na ulici [ulice] v [obec] žalovaný 1) jako řidič vozidla [značka automobilu], [registrační značka] způsobil dopravní nehodu, když najel zezadu do stojícího vozidla [značka automobilu], [registrační značka], jehož vlastníkem byl poškozený [jméno] [příjmení]. Z přiložené fotodokumentace je zřejmý rozsah poškození vozidla [značka automobilu], [registrační značka]. Výpisem z registru silničních vozidel bylo dále ohledně vozidla [značka automobilu], [registrační značka], prokázáno, že ke dni dopravní nehody byl vlastníkem a provozovatelem vozidla žalovaný 2). 15. Výpisem vozidla ze systému CRV (čl. 13 spisu) bylo prokázáno, že v době od 21. 5. 2022 do 11. 8. 2022, tj i ke dni dopravní nehody nebylo k vozidlu [značka automobilu], [registrační značka] sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Likvidační zprávou a navazujícím výpisem stanovení skutečné výše škody bylo prokázáno, že na vozidle [značka automobilu], [registrační značka] byla dopravní nehodou způsobena škoda ve výši 56 800 Kč. Z vyjádření k likvidaci – dopisu o výplatě dále plyne, že likvidace byla provedena formou finanční totální škody. Z detailu transakce (čl. 19 spisu) dále plyne, že žalobkyně předmětnou částku dne 1. 12. 2022 uhradila poškozenému. 16. Dodatkem č. 4 k mandátní smlouvě (čl. 44 spisu) bylo prokázáno, že výše odměny za každou událost předanou žalobkyní pověřenému partnerovi ke zpracování ode dne 1. 7. 2022 činí 2500 Kč bez DPH, tedy 3025 Kč včetně DPH. Z detailu transakce (čl. 20 spisu) plyne, že žalobkyně předmětnou částku dne 2. 12. 2022 uhradila pověřenému partnerovi. 17. Žalovaní dlužnou částku neuhradili na základě výzev – uplatnění práva na náhradu plnění ze dne 23. 1. 2023 (čl. 21, 23), kterými byli vyzváni k úhradě dlužené částky do 22. 2. 2023. Zaslání výzev oběma žalovaným plyne z podacích lístků (čl. 22, 24 spisu). Žalovaní dlužnou částku neuhradili ani za základě předžalobních výzev ze dne 27. 2. 2023 (čl. 25, 26 spisu), jejichž zaslání žalovaným plyne z podacího archu (čl. 27). 18. Výrokem I. proto soud uložil žalovaným povinnost společně a nerozdílně podle § 1872 odst. 1 občanského zákoníku zaplatit žalobkyni dlužnou částku. Žalobkyni současně svědčí nárok podle § 1970 občanského zákoníku na úrok z prodlení v zákonné výši, a to za dobu ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k úhradě dlužné částky stanovené žalobkyní ve výzvách – uplatnění práva na náhradu plnění. 19. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, má proto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva, přičemž i k náhradě nákladů řízení jsou žalovaní zavázáni společně a nerozdílně. 20. Výrokem II. proto byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení, a to zcela v souladu s návrhem žalobkyně, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč. Žalobkyně jinou náhradu nákladů řízení nepožadovala. 21. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., a to ve standardní zákonem předepsané délce 3 dnů od právní moci rozsudku, když soud neshledal důvody pro poskytnutí prodloužené lhůty vzhledem k výši částky, která je žalovaným ukládána k zaplacení, rovněž s přihlédnutím k výši nároku na náhradu nákladů řízení.