8 C 126/2023-85 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 47.399,91 Kč s úrokem z prodlení ve výši 2.368,67 Kč, s úrokem ve výši 5.954,68 Kč, s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 32.000 Kč za dobu do 8. 1. 2022 do zaplacení, s úrokem 20,74 % ročně z téže částky za tutéž dobu, s úrokem z prodlení ve výši 1.926,91 Kč, s úrokem 5.766,73 Kč, s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 15.399,91 Kč za dobu od 8. 1. 2022 do zaplacení, a s úrokem 24,69 % ročně z téže částky za tutéž dobu. Tvrdí, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru. Dne 8. 8. 2019 byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě níž žalovaný obdržel v hotovosti 32.000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit původnímu věřiteli navíc úrok 5.440 Kč, poplatek za administrativní činnost 6.400 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 18.240 Kč. Celkovou částku měl žalovaný uhradit v 80 splátkách po 776 Kč týdně, když poslední splátka byla stanovena na 18. 2. 2021. Žalovaný celkem splatil pouze 11.700 Kč, což bylo započteno na úroky a poplatky. Žalobce z této smlouvy požaduje jistinu 32.000 Kč spolu s úrokem 20,74 % ročně za dobu od 8. 1. 2022 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení za tutéž dobu, dále kapitalizované úroky z prodlení 2.368,67 Kč, které byly vypočteny v sazbě 8,25 % ročně z téže jistiny za dobu od 19. 2. 2021 do 7. 1. 2022, a kapitalizovaný úrok 5.954,68 Kč, který byl vypočten v sazbě 20,74 % ročně z též jistiny za dobu od 19. 2. 2021 do 7. 1. 2022. Ohledně druhé úvěrové smlouvy žalobce tvrdí, že byla uzavřená mezi žalovaným a tímtéž původním věřitelem dne 17. 5. 2019 a žalovaný na základě ní obdržel v hotovosti 20.000 Kč. Zavázal se zaplatit původnímu věřiteli navíc úrok 4.000 Kč, administrativní poplatek 4.000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso 8.000 Kč. Tento úvěr měl žalovaný splatit 60 splátkami ve výši 600 Kč týdně, uhradil však pouze 16.200 Kč, což bylo započteno na jistinu, úroky a poplatky. Žalobce z této smlouvy požaduje jistinu 15.399,91 Kč, úrok 24,69 % ročně z této jistiny od 8. 1. 2022 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z téže listiny za tutéž dobu, kapitalizovaný úrok z prodlení 1.926,91 Kč, který byl vypočten z téže jistiny za dobu od 11. 7. 2020 do 7. 1. 2022, a kapitalizovaný úrok 5.766,73 Kč, který byl vypočten v sazbě 24,69 % ročně, z téže jistiny za dobu od 11. 7. 2020 do 7. 1. 2022. Původní věřitel v obou případech ověřil schopnost žalovaného úvěr splácet, žalovaný uvedl své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, tyto informace byly ověřeny doklady od žalovaného a údaje byly zaznamenány do zákaznické karty. Původní věřitel postoupil obě pohledávky za žalovaným na žalobce postupní smlouvou. Žalovaný žalobci na žalovanou částku ničeho nezaplatil ani po upomínce. 2. Ve věci byl dne 27. 10. 2022 vydán platební rozkaz, který však musel být zrušen, neboť se ho nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou. 3. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalovanému doručovány postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. 4. Z listiny Zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr soud zjistil, že žalovaný dne 17. 5. 2019 požádal původního věřitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru 20.000 Kč. Uvedl, že žije s rodiči, vede samostatnou domácnost, má příjem z hlavního pracovního poměru na dobu neurčitou, pracuje jako skladník od července 2017, má již zápůjčku či úvěr u téhož původního věřitele v celkové výši 10.000 Kč se splátkou 1.350 Kč měsíčně, a rovněž tak má i úvěr u [anonymizováno] v celkové výši 200.000 Kč s měsíční splátkou 2.700 Kč. Čistý příjem žalovaný uvedl ve výši 17.821 Kč měsíčně ze zaměstnání a další blíže nespecifikovaný příjem 8.000 Kč. Výdaje žalovaný uvedl ve výši 2.000 Kč na bydlení, 3.500 Kč na telefon, jídlo, léky, dopravu a oblečení, 7.500 Kč na výživné, 4.050 Kč na splátky úvěrů. Původní věřitel stanovil výši příjmů na 25.821 Kč, výši výdajů na 17.050 Kč, a z toho vypočítal použitelný příjem 8.771 Kč. Původní věřitel měl k dispozici k ověření těchto skutečností blíže nespecifikované výplatní pásky v nezjištěném počtu a pracovní smlouvu. 5. Téhož dne 17. 5. 2019 uzavřel žalovaný se původním věřitelem [právnická osoba] [IČO], smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo]. Z ní soud zjistil, že výše úvěru byla dohodnuta na 20.000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit původnímu věřiteli ještě úrok 4.000 Kč, administrativní poplatek 4.000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek 8.000 Kč Celkem měl žalovaný původnímu věřiteli uhradit 36.000 Kč formou 60 splátek ve výši 600 Kč týdně. Čerpání úvěru podle čl. 9 smlouvy proběhlo tak, že pohledávka původního věřitele na zaplacení zůstatku předcházejícího úvěru [číslo] ve výši 7.100 Kč se započítala proti pohledávce žalovaného na vyplacení spotřebitelského úvěru z této žalované smlouvy. Žalovaný souhlasil s tím, že po tomto započtení bude vyplacen v hotovosti rozdíl mezi jistinou sjednaného úvěru a zůstatkem refinancovaného úvěru, tedy částka 12.890 Kč. 6. Podle tvrzení žalobce zaplatil žalovaný na tento úvěr celkem 16.200 Kč. Žalovaný netvrdil, a tudíž ani neprokazoval, a že by uhradil vyšší částku. 7. O další úvěr požádal žalovaný již dne 7. 8. 2019 téhož původního věřitele, jak vyplývá z listiny karta zákazníka – žádost o spotřebitelský úvěr. Žalovaný požadoval úvěr 32.000 Kč. Uvedl adresu trvalého pobytu [obec a číslo], dále sdělil, že žije jako nájemník a jiný rodinný příslušník v samostatné domácnosti, pracuje na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou jako skladník, má u téhož původního věřitele předchozí úvěry v celkové částce 20.000 Kč s měsíční splátkou 27.000 Kč, a nemá úvěry u jiných společností. Žalovaný uvedl čistý příjem 21.956 Kč měsíčně, výdaje na bydlení 2.500 Kč na polovinu s bratrem, osobní výdaje 3.800 Kč, vyživovací povinnost 7.500 Kč, splátky úvěru 2.700 Kč. Původní věřitel vypočítal využitelný příjem jako rozdíl příjmů a výdajů na částku 5.456 Kč na měsíc. Původní věřitel ověřil tyto skutečnosti z blíže nespecifikovaných výplatních pásek v nezjištěném počtu a z pracovní smlouvy. 8. Téhož dne 7. 8. 2019 a uzavřel žalovaný s tímtéž původním věřitelem smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo]. Z ní soud zjistil, že výše úvěru byla dohodnuta na 32.000 Kč a žalovaný tuto částku obdržel v hotovosti. Žalovaný se zavázal, že původnímu věřiteli zaplatí navíc úrok 5.440 Kč, administrativní poplatek 6.400 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek 18.240 Kč, celkem 62.080 Kč, formou 80 splátek ve výši 776 Kč týdně. 9. Podle tvrzení žalobce uhradil žalovaný na tento úvěr celkem 11.700 Kč. Žalovaný netvrdil ani neprokazoval, že by zaplatil částku vyšší. 10. Ohledně postoupení obou pohledávek zjistil soud z následně uvedených listin tyto skutečnosti. Dne 7. 1. 2022 a uzavřel původní věřitel jako postupitel s žalobcem jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek, v níž se zavázal postoupit na žalobce pohledávky specifikované v příloze smlouvy. V této příloze, tedy v seznamu postoupených pohledávek, jsou uvedeny obě žalované pohledávky, a to na straně 31 a 23. Dopisem ze 3. 2. 2022 oznámil původní věřitel žalovanému, že obě žalované pohledávky postoupil na žalobce, a vyzval žalovaného, aby svůj dluh plnil již žalobci na specifikované bankovní spojení. Podle podacího lístku byl tento dopis žalovanému odeslán dne 4. 2. 2022. 11. Žalobce se pokusil dosáhnout úhrady dluhu z obou žalovaných pohledávek dopisem svého právního zástupce z 14. 4. 2022, který byl podle podacího lístku odeslán žalovanému doporučeně dne 19. 4. 2022. 12. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru ve dnech 17. 5. 2019 a 7. 8. 2019, na základě nichž žalovaný obdržel částky 20.000 Kč a 32.000 Kč. Žalovaný na první z těchto smluv uhradil 16.200 Kč a na druhou z těchto smluv uhradil 11.700 Kč. Původní věřitel před uzavřením obou žalovaných smluv zkoumal poměry žalovaného výše popsaným způsobem. Původní věřitel uzavřel následně se s žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek, mezi postoupenými pohledávkami jsou i obě žalované pohledávky, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno doporučeným dopisem. Žalovaný žalobci na žalovanou částku dosud ničeho nezaplatil ani po předžalobní upomínce. 13. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Smlouvu o úvěru upravuje občanský zákoník v § [číslo] tak, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Původní věřitel jakožto úvěrující si svoji povinnost z obě úvěrových smluv splnil tím, že žalovanému posk