8 C 179/2023-62 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovanou zaplatit žalobci 10.000 Kč s úrokem z prodlení 15 % ročně za dobu od 23. 8. 2022 do zaplacení. Tvrdí, že právní předchůdce žalobce, [právnická osoba], poskytl žalované dne 5. 10. 2020 částku 10.000 Kč bezhotovostně na účet. Mezi původním věřitelem a žalovanou nebyla uzavřena smlouva týkající se poskytnutí této částky, a původní věřitel tedy plnil, aniž tu byl platný závazek, a má právo na vrácení toho, co plnil. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce postupní smlouvou z 21. 7. 2022. Žalovaná žalobci na žalovanou částku ničeho nezaplatila ani po upomínce. 2. Procesní stanovisko žalované nebylo v průběhu řízení zjištěno. Žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila, o odročení nepožádala, a soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaná tak nevyužila svého práva tvrdit rozhodující skutečnosti a k jejich prokázání označovat důkazy na svoji obranu. 3. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Nezjištěného dne byla vytvořena smlouva o spotřebitelském úvěru, v níž jako smluvní strany jsou uvedeny jednak společnost [právnická osoba], [IČO], na straně jedné a žalovaná na straně druhé. Výše úvěru činila 10.000 Kč, doba trvání úvěru byla na dobu neurčitou, úrok činil 40 % měsíčně. Smlouva neobsahuje podpisy žádné ze smluvních stran a není datována. Žalobce ani netvrdí, že by jakákoliv smlouva byla mezi zmíněnou společností a žalovanou uzavřena. Všeobecné obchodní podmínky pro smlouvy o zápůjčce uzavřené se zapůjčitelem [anonymizováno] pod záštitou společnosti [právnická osoba], obsahují práva a povinnosti pro právní vztahy ze smluv o zápůjčkách. Žádnou souvislost s žalovanou nelze z této listiny zjistit. Čerpání peněžních prostředků vyplývá z potvrzení o platbě, z potvrzení [anonymizována tři slova] a z výpisu z účtu žalované. Podle potvrzení byla z účtu společnosti [právnická osoba] vedeného u platební brány [anonymizováno], odeslána dne 5. 10. 2020 částka 10.000 Kč na účet č. [bankovní účet]. Majitelem tohoto účtu je žalovaná. Na tento účet byla dne 5. 10. 2020 skutečně připsána částka 10.000 Kč z platební brány [anonymizováno]. 4. Ohledně postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobce zjistil soud tyto skutečnosti. Dne 21. 7. 2022 uzavřel původní věřitelce [právnická osoba] jako postupitel se společností [právnická osoba], [IČO], jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek. V seznamu postoupených pohledávek je uvedena i pohledávka za žalovanou pod [číslo]. Společnost de [právnická osoba] uzavřela téhož dne 21. 7. 2022 jako postupitel se žalobcem jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek, a v seznamu postoupených pohledávek se nachází i pohledávka za žalovanou pod stejným číslem. Dopisem z 12. 8. 2022 bylo žalované obojí postoupení pohledávky až na žalobce oznámeno, a zároveň byla žalovaná dopisem z téhož dne vyzvána k zaplacení dluhu do tří dnů. Podle podacího lístku byl dopis žalované odeslán doporučeně 12. 8. 2022. Žalovaná žalobci na žalovanou částku dosud ničeho nezaplatila. 5. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Ze skutečností výše zmíněných nelze dovodit, že by původní věřitel [anonymizováno] uzavřel se žalovanou jakoukoliv smlouvu, jejíž náležitosti odpovídají některému ze smluvních typů občanského zákoníku, anebo smlouvu nepojmenovanou. Uzavření jakékoliv smlouvy předpokládá, že si smluvní strany ujednaly její obsah, tedy že se na rozsahu vzájemných práv a povinností shodly, jak je uvedeno v § 1724 odst. 1 a § 1725 občanského zákoníku. Tato důležitá podmínka vzniku smlouvy však nebyla v řízení prokázána. Žalobce ani netvrdí, že by žalovaná s jeho právním předchůdcem nějakou smlouvu uzavřela. V řízení však bylo prokázáno, že v původní věřitel [anonymizováno] na účet žalované převedl částku 10.000 Kč dne 5. 10. 2020. Žalovaná tedy tuto částku přijala, aniž by k tomu existoval nějaký právní důvod. Na straně žalované tudíž došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení, a ustanovení § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku ukládá tomu, kdo se takto obohatil, vydat ochuzenému to, oč se obohatil. Z ustanovení § 2993 občanského zákoníku vyplývá, že strana, která plnila, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Rozsah bezdůvodného obohacení na straně žalované odpovídá částce 10.000 Kč, kterou žalovaná přijala, avšak z této částky nevrátila ničeho. V řízení bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že poskytnutou částku, anebo její část vrátila, žalovaná však ničeho takového netvrdila ani neprokázala. 6. Původní věřitel [anonymizováno] postoupil svoji pohledávku za žalovanou písemnou smlouvou na [právnická osoba] [příjmení] [jméno], která následně tutéž pohledávku postoupila další písemnou smlouvou na žalobce, to vše v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku. Žalobce postoupením pohledávky nabyl také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění, jak je uvedeno v § 1880 odst. 1 občanského zákoníku. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno ve smyslu ustanovení § 1882 odst. 1 občanského zákoníku výše citovaným dopisem. 7. Pro povinnost vydat bezdůvodné obohacení zákon nestanoví dobu splnění, a tato doba nebyla ani smluvena. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku v takovém případě věřitel může požadovat plnění ihned, a dlužník je povinen poté splnit dluh bez zbytečného odkladu. První prokazatelnou výzvou k plnění je dopis žalobce z 12. 8. 2022, odeslaný žalované téhož dne doporučeně. Soud vycházel z toho, že do dispozice žalované se dopis dostal 17. 8. 2022. Žalovaná měla podle výzvy plnit do tří dnů, tedy do 22. 8. 2022. Dnem následujícím 23. 8. 2022 se žalovaná dostala do prodlení ve smyslu § 1968 občanského zákoníku, a od téhož dne žalobci podle § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na úroky z prodlení, jejichž výši stanoví § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Jiná sazba úroků za prodlení smluvena nebyla. 8. Na základě výše uvedených skutečností považuje soud žalobu žalobce za důvodnou, a proto jí plně vyhověl. 9. Žalobce měl ve sporu úspěch, a v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu mu vzniklo právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení 6.026,50 Kč. Tato částka se skládá ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, z odměny za právní zastoupení za 2,5 úkonu právní pomoci po 1.500 Kč podle § 7 vyhlášky 177/1996 Sb. – advokátního tarifu, dále ze tří paušálů režijních výloh po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a konečně z částky 976,50 Kč, která odpovídá 21 procentní dani z přidané hodnoty vypočtené z odměny a z paušálu. Odměna byla přiznána za úkony převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění a sepis žaloby. Soud vzal také v úvahu, že žalobce ve smyslu ustanovení § 142a o. s. ř. odeslal žalované více než 7 dní před zahájením řízení výzvu k plnění, a to výše zmíněný dopis z 12. 8. 2022.