8 C 217/2022-75 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovanou zaplatit žalobci 18.306,65 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 17.306,65 Kč za dobu od 20. 7. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 277,74 Kč, s úrokem ve výši 14.982,32 Kč a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč. Tvrdí, že žalovaná dne 31. 1. 2020 uzavřela s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž obdržela v hotovosti částku 20.000 Kč v místě svého bydliště. Žalovaná se zavázala spolu s jistinou úvěru uhradit ještě příslušenství za dobu jeho trvání ve výši 17.184 Kč, spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru a nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkem měla žalovaná zaplatit původnímu věřiteli 37.184 Kč ve 14 splátkách ve výši 2.656 Kč měsíčně a poslední splátka připadla na den 31. 3. 2021. Žalovaná v rámci žádosti o úvěr uvedla údaje o své osobě a finanční situaci a původní věřitel ověřil tyto skutečnosti z dokladů, a to z oznámení [obec] správy sociálního zabezpečení o výši důchodu. Žalovaná neměla záznam v insolvenčním rejstříku. Žalovaná nesplácela úvěr řádně a uhradila pouze celkem 5.400 Kč, což bylo započteno na jistinu a na příslušenství pohledávky. Původní věřitel postoupil svoji pohledávku za žalovanou postupní smlouvou na žalobce. Žalovaná částka 18.535,42 Kč se skládá z nesplacené jistiny úvěru 17.306,65 Kč a ze smluvní pokuty 1.228,77 Kč, která odpovídá sazbě 0,1 % denně z nesplacené jistiny za dobu od 1. 4. 2021 do 10. 6. 2021. Kapitalizovaný úrok z prodlení 277,74 Kč představuje zákonný úrok z prodlení z nesplacené jistiny za dobu od 1. 4. 2021 do 11. 6. 2021. Kapitalizovaný úrok 14.982,32 Kč se skládá z nesplaceného úroku 1.434,69 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 8.376,80 Kč, z nákladů na vyhodnocení úvěru 1.588,66 Kč, z inkasního poplatku 3.077,20 Kč a z úroku 504,97 Kč Náklady na vymáhání pohledávky 473 Kč se skládají z nákladů za odeslaný obyčejný dopis 39 Kč a z nákladů na cestu pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu žalované z důvodu osobní návštěvy v počtu 2 × 217 Kč. 2. Ve věci byl dne 30. 5. 2022 vydán platební rozkaz, který však musel být zrušen, neboť se ho nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou. 3. Procesní stanovisko žalované nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalované doručovány postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu. Žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila, o odročení nepožádala, a soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. 4. Ohledně žalované bylo vedeno Krajským soudem v Brně insolvenční řízení, které bylo zahájeno dne 28. 6. 2022. Usnesením ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], bylo insolvenční řízení zastaveno. 5. Z listiny žádost o úvěr bylo zjištěno, že žalovaná na tomto formuláři požádala společnost [právnická osoba], o úvěr 30.000 Kč na 14 měsíců. Uvedla, že je v invalidním důchodu, k doložení příjmu předložila důchodový výměr, příjmy žalované činily 11.758 Kč a výdaje 4.410 Kč, z toho 1.000 Kč za bydlení a energie a 3.410 Kč za dopravu, jídlo a osobní náklady. Žalovaná dále uvedla, že bydlí u rodičů, je vdaná, nemá vyživované děti, nemá bankovní účet. Tyto údaje žalovaná potvrdila svým podpisem dne 31. 1. 2020. 6. Tentýž den byl vyplněn formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, který obsahuje základní parametry úvěru, jeho výši, počet a výši splátek, celkovou splatnou částku, náklady úvěru, možnost odstoupení od smlouvy a náklady v případě opožděných plateb. Žalovaná tuto listinu podepsala 31. 1. 2020. 7. Tentýž den 31. 1. 2020 uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o úvěru [číslo] s obchodním názvem ExpressCash – nejrychlejší půjčka. Tato společnost, označená ve smlouvě jako věřitel, se zavázala žalované poskytnout peněžní prostředky 20.000 Kč a žalovaná podpisem této smlouvy potvrdila, že od původního věřitele převzala v místě bydliště v hotovosti celou tuto částku. Žalovaná se zavázala zaplatit původnímu věřiteli úrok 1.925 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru 9.800 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu 1.859 Kč a inkasní poplatek za inkaso plateb v hotovosti 3.600 Kč. Celkové náklady úvěru tak činily 17.184 Kč a žalovaná měla včetně jistiny úvěru původnímu věřiteli zaplatit celkem 37.184 Kč formou 14 splátek ve výši 2.656 Kč měsíčně. 8. Z oznámení [obec] správy sociálního zabezpečení [obec] z 30. 12. 2019 vyplývá, že žalovaná pobírá invalidní důchod třetího stupně, jehož výše od ledna 2020 činila 11.758 Kč měsíčně. 9. Podle tvrzení žalobce zaplatila žalovaná na úvěr celkem toliko 5.400 Kč. 10. Ohledně postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobce zjistil soud z následně uvedených listin tyto skutečnosti. Dne 19. 7. 2021 uzavřel původní věřitel [právnická osoba] jako postupitel s žalobcem jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek, a dohodnutá cena za postoupené pohledávky byla zaplacena dne 29. 7. 2021, jak vyplývá z potvrzení ze dne 30. 7. 2021. Podle identifikace postoupených pohledávek byla mezi postoupenými pohledávkami zahrnuta i pohledávka za žalovanou. Dopisem z 17. 8. 2021 oznámil žalobce žalované, že došlo k postoupení pohledávky na žalobce, a vyzval žalovanou k úhradě dluhu již žalobci na specifikované bankovní spojení. Podle poštovního podacího archu byl tento dopis žalované odeslán doporučeně dne 9. 8. 2021. 11. V listině výpis úkonu mimosoudního vymáhání pohledávky žalobce z 22. 11. 2021 je uvedeno, že žalované byl odeslán obyčejný dopis ze dne 6. 9. 2021 a terénní pracovník uskutečnil 2 cesty na kontaktní adresu žalované ve dnech 21. 9. a 19. 10. 2021. Dopisem z 6. 9. 2021 vyzval žalobce prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou k zaplacení dluhu ve stanovené lhůtě. Z těchto dvou listin nebylo možné vzít za prokázáno, kterého dne, případně zda vůbec, byl zmíněný dopis žalované odeslán či doručen, ani že by nějaký terénní pracovník provedl u žalované dvě osobní návštěvy za účelem urgence úhrady dluhu. 12. Žalobce se pokusil dosáhnout zaplacení dluhu od žalované dopisem svého právního zástupce z 18. 10. 2021, který byl podle poštovního podacího archu žalované odeslán doporučeně dne 20. 10. 2021. 13. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaná dne 31. 1. 2020 požádala původního věřitele, [právnická osoba], o poskytnutí úvěru 30.000 Kč, uvedla výše zmíněné skutečnosti o svých osobních a majetkových poměrech a předložila doklad o výši invalidního důchodu. Téhož dne se žalované dostalo informací o základních parametrech úvěru a ve stejný den žalovaná uzavřela s původním věřitelem smlouvu o úvěru, na základě níž ihned v hotovosti obdržela celou dohodnutou částku úvěru 20.000 Kč. Žalovaná se zavázala původnímu věřiteli celkem splatit 37.184 Kč ve 14 splátkách, avšak uhradila celkem pouze 5.400 Kč. Původní věřitel uzavřel s žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek, mezi postoupenými pohledávkami byla i pohledávka za žalovanou a žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno a byla vyzvána k zaplacení dluhu již žalobci. Žalovaná žalobci na žalovanou částku dosud ničeho nezaplatila ani po předžalobní výzvě právního zástupce žalobce. 14. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Smlouvu o úvěru upravuje občanský zákoník v § 2395 tak, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Původní věřitel jakožto úvěrující si svoji povinnost z úvěrové smlouvy splnil tím, že žalované poskytl dohodnutou peněžní částku sjednaným způsobem, tedy v hotovosti. Žalovaná však nedostála své povinnosti vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úroky, když její platby nepostačovaly ke krytí jejích závazků ze smlouvy. 15. Smlouvu o úvěru z hlediska její platnosti bylo však třeba posoudit také podle zákona o spotřebitelském úvěru. Jedná se o spotřebitelskou smlouvu a původní věřitel byl při jejím sjednávání ve výhodnějším postavení z důvodu své odborné převahy nad žalovanou, které poskytoval své služby v podobě úvěru. Lze proto po původním věřiteli důvodně očekávat, že se bude chovat ve vztahu k žalované poctivě a seriózně, neboť nepoctivému jednání nelze poskytnout právní ochranu. V této souvislosti soud poukazuje na ustanovení § 6 odstavců 1 a 2 občanského zákoníku, podle nichž má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu, ani z protiprávního stavu, který vyvolal, anebo nad kterým má kontrolu. Pravidla pro posouzení úvěruschopnosti a poskytování rady jsou stanovena v § 84 až § 89 téhož zákona. Podle § 86 byl původní věřitel před uzavřením úvěrové smlouvy povinen posoudit úvěruschopnost žalované na základě nezbytných,