8 C 228/2023-77 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 4.716,61 Kč s úrokem z prodlení 8,5 % ročně z částky 4.499,83 Kč za dobu od 18. 8. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 419,16 Kč, s úrokem ve výši 3.813,94 Kč a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč. Tvrdí, že žalovaný dne 11. 6. 2021 uzavřel s právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba] [právnická osoba], smlouvu o úvěru, na základě níž obdržel na svůj účet 4.500 Kč. Žalovaný se zavázal původnímu věřiteli vrátit jistinu 4.500 Kč a zaplatit poplatek 1.694 Kč, celkem 6.194 Kč do 6. 7. 2021. Žalovaný však splatil pouze 0,17 Kč. Původní věřitel postoupil svoji pohledávku z žalovaným na žalobce postupní smlouvou. Žalovaná částka 4.716,61 Kč se skládá z dlužné jistiny 4.499,83 Kč a ze smluvní pokuty 216,78 Kč Smluvní pokuta byla vypočtena v sazbě 0,1 % denně z jistiny za dobu od 7. 7. 2021 do 24. 8. 2021. Úrok z prodlení ve výši 419,16 Kč byl vypočten z jistiny za dobu od 7. 7. 2021 do 11. 8. 2022. Kapitalizovaný úrok 3.813,94 Kč se skládá z nesplaceného úroku 1.619,94 Kč, z poplatku za poskytnutí úvěru 1.694 Kč a z poplatku za upomínání 500 Kč. Úrok 1.619,94 Kč byl vypočten z jistiny za dobu od 7. 7. 2021 do 7. 7. 2022 Náklady na vymáhání 217 Kč žalobce požaduje za osobní návštěvu. 2. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalovanému doručovány postupem podle § 49 odstavec 4 občanského soudního řádu. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. 3. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Dne 11. 6. 2021 vyhotovil původní věřitel [anonymizováno] [právnická osoba] formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, obsahující základní parametry úvěru ve výši 4.500 Kč. V řízení nebylo prokázáno, že by se tato listina kdy dostala do dispozice žalovaného. Dne 11. 6. 2021 tentýž původní věřitel [anonymizováno] [právnická osoba] [IČO], vytvořil listinu Smlouva o spotřebitelském úvěru č. [číslo] Smluvní strany jsou označeny tak, že úvěrujícím a poskytovatelem spotřebitelského úvěru je původní věřitel a žalovaný je úvěrovaným. Ve smlouvě je uvedeno, že původní věřitel se zavazuje poskytnout žalovanému úvěr 4.500 Kč na úrok 36 % ročně, poplatek za sjednání úvěru činil 1.583,04 Kč, celková částka ke splacení byla 6.194 Kč, přičemž úvěr měl být splacen formou jedné splátky ve lhůtě 25 dnů od odeslání finančních prostředků žalovanému na bankovní účet. Poplatek za sjednání úvěru měl být specifikován v položce 1 v sazebníku. Úvěr měl být splacen do 6. 7. 2021. Pro případ prodlení žalovaného byla ve smlouvě stanovena jeho povinnost zaplatit smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky. Smlouva je podepsána oprávněnou osobou za původního věřitele. Podpis žalovaného na smlouvě se nenachází, je zde pouze vytištěno, že žalovaný si dokument přečetl a souhlasí s jeho obsahem a na důkaz toho provádí podpis elektronickým kódem [číslo]. 4. Ohledně uzavření úvěrové smlouvy žalobce tvrdí, že smlouva byla považována za uzavřenou v okamžiku, kdy žalovaný připojil na smlouvu, kterou původní věřitel žalovanému zaslal na e-mail, jedinečný autorizační kód, který původní věřitel přidělil žalovanému na základě žádosti žalovaného o úvěr a zaslal SMS zprávou na mobilní telefon žalovaného. Smluvní dokumentace byla následně vložena do klientské zóny na webové stránky původního věřitele s tím, že byla k dispozici po celou dobu trvání smluvního vztahu z úvěrové smlouvy. 5. Tato tvrzení žalobce o způsobu uzavření úvěrové smlouvy jsou jednak neúplná a jednak ani nebyla v řízení prokázána. Nebylo prokázáno, že by žalovaný požádal původního věřitele o úvěr, jakým způsobem a kdy se tak mělo stát, ani že by původní věřitel zaslal na e-mail žalovanému či jiným způsobem mu poskytl text smlouvy o úvěru a kterého dne se tak stalo, ani že by původní věřitel přidělil žalovanému autorizační kód, případně že by tento kód zaslal žalovanému SMS zprávou na mobilní telefon. Nebylo rovněž prokázáno, že by žalovaný kdy obdržel od původního věřitele jakýkoli kód, ani že by jakýmkoli způsobem tento kód použil, kterého dne tak měl učinit a jakým způsobem. Nebylo ani zjištěno, že by jakákoli smluvní dokumentace byla vložena do klientské zóny na webové stránky původního věřitele. 6. Čerpání peněžních prostředků soud uvěřil z potvrzení [anonymizována dvě slova] a z výpisu z účtu žalovaného č. [bankovní účet]. Podle těchto listin dne 11. 6. 2021 poukázala [anonymizována dvě slova] z účtu původního věřitele [anonymizována dvě slova] částku 4.500 Kč na účet žalovaného shora uvedený, přičemž [právnická osoba] potvrdila, že majitelem zmíněného účtu je žalovaný. Původní věřitel vyzval žalovaného k zaplacení dluhu dopisy z 26. 7. 2021 a z 5. 8. 2021, v řízení však nebylo prokázáno, kterého dne, případně zda vůbec, byly tyto dopisy žalovanému odeslány či doručeny. 7. Ohledně postoupení pohledávky za žalovaným z původního věřitele na žalobce zjistil soud tyto skutečnosti. Dne 18. 7. 2022 uzavřel původní věřitel jako postupitel s žalobcem jako postupníkem rámcovou smlouvu o postupování pohledávek, na základě níž tytéž smluvní strany uzavřely dílčí smlouvu o postoupení pohledávek. Podle přílohy č. 1 smlouvy se v seznamu postoupených pohledávek nacházela i pohledávka za žalovaným. Platba za postoupené pohledávky byla zaúčtována 17. 8. 2022. Původní věřitel dopisem z 6. 9. 2022 oznámil žalovanému, že postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce, a vyzval žalovaného, aby svůj dluh hradil již žalobci na specifikované bankovní spojení ve lhůtě do 10 dnů od obdržení dopisu. Podle poštovního podacího archu byl tento dopis žalovanému odeslán doporučeně dne 7. 9. 2022. Postoupení pohledávky oznámil žalovanému i žalobce dopisem z 23. 9. 2022, v řízení však nebylo prokázáno, kterého dne, případně zda vůbec, byl tento dopis žalovanému odeslán či doručen. Žalobce se pokusil dosáhnout úhrady dluhu od žalovaného dopisem svého právního zástupce z 5. 1. 2023, který byl podle poštovního podacího archu žalovanému odeslán doporučeně dne 9. 1. 2023. Z listiny Výpis úkonů mimosoudního vymáhání z 19. 1. 2023 soud zjistil pouze to, že žalobce zde zmínil cestu pověřeného terénního pracovníka žalobce na kontaktní adresu žalovaného dne 10. 1. 2023. Podle listiny Interní kontrola – GPS kontrola se poradce žalobce měl nacházet na adrese [ulice a číslo] ve [obec] dne 10. 1. 2023 od 11:34 hodin do 11:46 hodin. Z těchto dvou listin však nelze vzít za prokázáno, že jakákoli osoba skutečně provedla osobní návštěvu žalovaného. 8. Z listiny Žádost o spotřebitelském úvěru [číslo] mohl soud zjistit pouze to, že jsou zde uvedeny základní parametry úvěru a údaje o žalovaném o tom, že je zaměstnanec s čistým příjmem 20.696 Kč měsíčně, že jeho výdaje jsou 9.500 Kč měsíčně, splácí nebankovní úvěry ve výši 1.500 Kč a náklady na bydlení má 5.000 Kč, ostatní náklady za telefon, internet a jízdenky činí 3.000 Kč. Jedná se pouze o výstup z elektronické databáze, který není autorizován a nikým podepsán. Nelze z něj vzít za prokázáno, že by žalovaný požádal o spotřebitelský úvěr, jakým způsobem a kdy se tak mělo stát, jakou osobu o tento úvěr požádal, a jakým způsobem a z jakých zdrojů byly zjištěny zmíněné údaje o žalovaném. Z této listiny nevyplývá, že by tyto údaje komukoli sdělil sám žalovaný, ani že by jakákoli osoba tyto údaje zjistila z jakýchkoli zdrojů či dokladů. 9. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Soud se nejprve zabýval tím, zda lze ze zjištěných skutečností dovodit, že původní věřitel [anonymizováno] [právnická osoba], uzavřel s žalovaným smlouvu, jejíž náležitosti odpovídají některému ze smluvních typů občanského zákoníku, případně smlouvu nepojmenovanou. Žalobce tvrdí, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru shora uvedeného obsahu, což však nebylo v řízení prokázáno. Na zjištěné skutečnosti tudíž nelze aplikovat ustanovení § 2395 občanského zákoníku, podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Nelze mít za to, že původní věřitel se zavázal poskytnout žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky 4.500 Kč, ani že by se žalovaný zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit v určité lhůtě a zaplatit úroky či poplatky. Nebylo prokázáno ani to, že by se původní věřitel s žalovaným dohodli na poskytnutí peněžních prostředků určitou formou, ani na dalších okolnostech, například na datu splatnosti či poplatcích a úrocích. K uzavření smlouvy o úvěru nepostačuje pouhé vyplacení peněžní částky, nýbrž je třeba ještě dohodnout právní důvod poskytnutí takové částky. Uzavření jakékoli smlouvy předpokládá, že smluvní strany si ujednaly její obsah, tedy že se na rozsahu vzájemných práv a povinností shodly, jak je uvedeno v § 1724 odst. 1 a §