33 C 92/2023-201 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou dne 8. 6. 2022 se právní předchůdce žalobce [anonymizována dvě slova] domáhal po žalovaném jako podnikateli zaplacení částky 77 807,46 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že na základě smlouvy o hotovostním úvěru [anonymizována dvě slova] č. [anonymizováno] uzavřené dne [datum] poskytl žalovanému úvěr ve výši 100 100 Kč, který se žalovaný zavázal splácet formou 72 měsíčních splátek ve výši 1 701,80 Kč splatných vždy k 14. dni v měsíci, byly sjednány úroky ve výši 6,9 % p. a., dále byl žalovaný povinen platit poplatky dle aktuálního sazebníku. Před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobce schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Žalovaný porušil podmínky smlouvy, neuhradil žádnou splátku za květen, červen a červenec 2021, právní předchůdce žalobce proto využil práva sjednaného smlouvou a od smlouvy odstoupil, a to dopisem ze dne 14. 7. 2021, čímž se celý dluh stal splatným ke dni 13. 8. 2021. 2. Podáním ze dne 25. 7. 2021 doplnil právní předchůdce žalobce k výzvě soudu, že úvěruschopnost žalovaného byla posouzena tak, že v žádosti uvedl klient příjem ve výši 30 000 Kč, což pracovník banky zkontroloval na základě příchozích transakcí na účet klienta č. [bankovní účet] vedený u mBank, zjistil průměrný příjem ve výši 23 580 Kč. Klient v žádosti uvedl výdaje ve výši 10 000 Kč, banka stanovila životní výdaje klienta po zohlednění jeho situace podle svého interního modelu pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení na 10 000 Kč. Klient uvedl splátky mimo banku 0 Kč, banka zjistila poskytnuté úvěry se splátkami ve výši 4 688,21 Kč. Banka určila maximální splátkové zatížení klienta pro novou splátku na částku ve výši 8 212,79 Kč, splátka nového úvěru činila 1 701,80 Kč, nové úvěrové zatížení tedy činilo 6 390,01 Kč. Příjem klienta tak byl dostatečný k pokrytí splátek i životních nákladů. 3. Usnesením ze dne 2. 10. 2023, č. j. 33 C 92/2023-154 soud připustil, aby na místo žalobce vstoupila do řízení společnost [právnická osoba] 4. U jednání dne 20. 11. 2023 žalobce uvedl, že žalovaný byl jako podnikatel označen v důsledku administrativní chyby, žalovaný je v postavení fyzické osoby spotřebitele, jednání bylo proto odročeno, neboť s žalovaným bylo dosud jednáno jako s podnikatelem (bylo mu doručováno do datové schránky fyzické osoby podnikatele). 5. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, přestože mu žaloba i výzva k vyjádření k žalobě byly doručeny na adresu místa jeho trvalého pobytu. K jednání, která byla ve věci nařízena na 20. 11. 2023 a 8. 1. 2024, se žalovaný nedostavil. 6. Skutková zjištění učinil soud z provedených listinných důkazů. Dne 4. 1. 2018 uzavřeli [anonymizována dvě slova] a žalovaný smlouvu o vedení účtu u [anonymizováno], kterou se banka zavázala vést pro žalovaného běžný účet č. [bankovní účet]. Dne [datum] uzavřeli [anonymizována dvě slova] a žalovaný smlouvu o hotovostním úvěru [anonymizována dvě slova] č. [anonymizováno], kterou se banka zavázala poskytnout žalovanému neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 100 100 Kč, a to formou bezhotovostního převodu peněžních prostředků na jeho účet č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr nejpozději do 14. 9. 2025, a to v 72 měsíčních splátkách ve výši 1 701,80 Kč, byly sjednány úroky ve výši 6,9 % ročně. 7. V žádosti o poskytnutí úvěru uvedl žalovaný, že je klientem [anonymizována dvě slova], má účet č. [bankovní účet]. Je svobodný, nemá žádné vyživovací povinnosti, má čistý měsíční příjem ve výši 30 000 Kč, pravidelné měsíční výdaje domácnosti ve výši 10 000 Kč. 8. Z listiny předložené pod názvem„ příjem“ bylo zjištěno, že podkladem pro určení disponibilního příjmu byl behaviorální limit založený na obratu za posledních 6 měsíců s tím, že tento činil za poslední 3 měsíce 31 442 Kč a za posledních 6 měsíců 23 580 Kč. 9. Z výpisů z účtu č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že dne 23. 5. 2019 byla na účet připsána částka 22 473 Kč, dne 11. 6. 2019 částka 22 865 Kč a dne 10. 7. 2019 částka 8 019 Kč, vše od [právnická osoba] [země], dále byla na tento účet dne 25. 6. 2019 připsána částka 12 000 Kč, dne 9. 7. 2019 částka 10 000 Kč, dne 18. 7. 2019 částka 10 000 Kč, dne 25. 7. 2019 částka 12 000 Kč a dne 29. 7. 2019 částka 20 000 Kč (tj. v 7/2019 celkem 42 000 Kč) a dne 13. 5. 2019 částka 36 200 Kč, to vše od [anonymizováno]. 10. Z žaloby podané dne 15. 3. 2023 v řízení vedeném pod sp. zn. 8 C 89/2023 bylo zjištěno, že žalobce [název původní účastnice] podal proti žalovanému žalobu o zaplacení částky 224 379,77 Kč s příslušenstvím s tím, že dne 16. 3. 2019 uzavřel se žalovaným smlouvu o hotovostním úvěru [anonymizována dvě slova], na základě níž poskytl žalovanému úvěr ve výši 400 1000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet splátkami v počtu 84 ve výši 6 450,74 Kč měsíčně, úvěr však řádně nesplácel a proto banka dopisem ze dne 17. 6. 2020 od smlouvy odstoupila. 11. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že částka 400 100 Kč byla na účet žalovaného připsána dne 16. 3. 2019, téhož dne byla částka 100 000 Kč odepsána na předčasné splacení úvěru. Ke dni 27. 8. 2019, kdy byla na účet žalovaného připsána částka 100 100 Kč na základě smlouvy o úvěru uzavřené s [anonymizována dvě slova] téhož dne, k tomuto dni činil zůstatek na účtu částku 19 267,90 Kč. 12. Z historie úvěru bylo zjištěno, že žalovaný na úvěr uhradil ve splátkách celkem 33 745,82 Kč. 13. Dopisem ze dne 14. 7. 2021 [anonymizována dvě slova] odstoupila od smlouvy. 14. Dopisem právního zástupce původního věřitele ze dne 5. 5. 2022 byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka. 15. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 7. 2023 a přílohy č. 1 k této smlouvě bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaného byla postoupena na žalobce. 16. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném k datu uzavření smlouvy. <i>17. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>18. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.</i> <i>19. Podle § 84 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.</i> <i>20. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> <i>21. Podle § 87 odst. 1 zákona 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném k 27. 8. 2019, tj. k datu uzavření smlouvy o úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>22. Podle § 87 odst. 2 zákona 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpoví