33 C 292/2025-38 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou dne 25. 7. 2025 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 23 626 Kč s příslušenstvím. Žalovaná částka se skládá z dlužné jistiny ve výši 13 900 Kč, poplatku ve výši 4 292 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 13 900 Kč kapitalizované ke dni sepisu žaloby ve výši 5 434 Kč. V žalobě uvedla, že pohledávka vznikla na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 13. 5. 2024, uzavřené mezi účastníky řízení. Žalobkyně se na základě smlouvy zavázala poskytnout žalovanému na bankovní účet č. , č. účtu, peněžní prostředky ve výši 13 900 Kč. Peněžní prostředky byly na uvedený bankovní účet zaslány dne 13. 5. 2024. Žalovaný se zavázal žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně s poplatkem ve výši 4 292 Kč, splatnost celkové dlužné částky byla stanovena na 12. 6. 2024. Žalovaný po poskytnutí peněžní prostředků následně ničeho neuhradil. Dlužná částka nebyla žalovaným uhrazena ani přes předžalobní výzvu.2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, přestože mu žaloba a výzva k vyjádření k žalobě byly zaslány na adresu místa trvalého pobytu dle § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Jednání ve věci soud nařídil na den 12. 11. 2025, účastníci se na jednání bez předchozí omluvy nedostavili, soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků, a to v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř.3. Žalobkyně k prokázání tvrzení uvedených v žalobě předložila žalovaným nepodepsanou smlouvu o zápůjčce ze dne 13. 5. 2024, Všeobecné obchodní podmínky společnosti , Jméno žalobkyně, ., výpisy z účtu, upomínky ze dne 19. 6. 2024, 3. 7. 2024, 12. 7. 2024 a 27. 7. 2024 a předžalobní upomínku ze dne 19. 3. 2025 včetně poštovního podacího lístku ze dne 19. 3. 2025.4. Z nepodepsané smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že uvedeného dne měla být mezi žalobkyní coby věřitelem a žalovaným coby klientem uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě níž měla žalobkyně poskytnout žalovanému bezúčelový a bezhotovostní úvěr ve výši 13 900 Kč. Žalovaný se měl zavázat peněžní částku odpovídající výši zápůjčky společně s poplatkem ve výši 4 292 Kč žalobkyni vrátit dle podmínek stanovených ve smlouvě, a to nejpozději do 12. 6. 2024. Zápůjčka měla být žalobkyní poskytnuta na bankovní účet žalovaného číslo , č. účtu, , a to nejpozději do 2 dnů ode dne účinnosti této smlouvy. V případě prodlení s plněním závazků měl být žalovaný povinen uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, dále zákonný úrok z prodlení a účelně vynaložené náklady za zaslání každé upomínky (čl. 2.3 smlouvy). Nedílnou součástí smlouvy měly být VOP a Sazebník (č.l. 2. 1. smlouvy).5. Ze Všeobecných obchodních podmínek žalobce (VOP), soud zjistil, že úvěr měl být žalovanému poskytnut jako neúčelový, nezajištěný a jednorázově splatný. Dle čl. II. bodu 2.13. VOP je smlouva uzavřena v okamžiku, kdy bude akceptace návrhu na uzavření smlouvy doručena klientovi (zde žalované). Smlouva je klientovi zaslána na e-mailovou adresu sdělenou klientem a prostřednictvím jeho uživatelského profilu.6. Upomínkami nebylo prokázáno, že by žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu ze smlouvy o úvěru, neboť žalobkyně nepředložila doklady o jejich odeslání.7. Z předžalobní upomínky ze dne 19. 3. 2025 včetně podacího lístku ze dne 19. 3. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu ze smlouvy o zápůjčce, a to ve lhůtě 3 dnů.8. Ze sdělení , právnická osoba, . soud zjistil, že v květnu 2024 byla na účet žalovaného č. , č. účtu, připsána částka ve výši 13 900 Kč od žalobkyně.9. Podle § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.10. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 uvedeného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Žalobkyně v řízení tvrdila, že mezi ní a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě níž žalobkyně poskytla žalovanému dne 13. 5. 2024 zápůjčku ve výši 13 900 Kč. Žalovaný se měl zavázat žalobkyni nejpozději do dne 12. 6. 2024 vrátit zápůjčku spolu se sjednaným poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 4 292 Kč. Soud nevzal za prokázané tvrzení žalobkyně o tom, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce. Žalobkyně tvrdila, že s žalovaným uzavřela smlouvu prostřednictvím prostředků komunikace na dálku s tím, že smlouva je vyhotovena v elektronické podobě a je smluvními stranami elektronicky podepsána, a to zadáním PINu, který žalobkyně zaslala na telefonní číslo , tel. číslo, . Z žalobkyní předložených důkazů však toto tvrzení nevyplývá, stejně jako z nich nevyplývají tvrzení obsažená v žalobě o tom, že by se žalovaný se smluvní dokumentací seznámil, vyslovil s ní souhlas a zároveň ji prokazatelně podepsal. Žalobkyní předkládané a také jí vyhotovené listiny, které sice obsahují údaje žalovaného, nemohly takovouto skutečnost prokázat, není z nich seznatelná vůle žalovaného smlouvu uvedeného obsahu uzavřít. Skutečnost, že se v části smlouvy o úvěru, kde má být obsažen podpis, nachází PIN kód , Anonymizováno, nemůže uzavření smlouvy bez dalšího prokázat. Z předložených listin žádným způsobem nevyplývá ani skutečnost, že žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím komunikace na dálku na tvrzených webových stránkách, že by se na nich zaregistroval či obdržel smluvní dokumentaci. Ověření totožnosti žalovaného, které žalobkyně popisuje v žalobě, taktéž nelze z předložených důkazů dovodit. Žalobkyně tak neprokázala žalobní tvrzení a neunesla důkazní břemeno ohledně uzavření předmětné smlouvy o úvěru.12. Skutková tvrzení a důkazy k prokázání sporného tvrzení o uzavření smlouvy mohla žalobkyně předložit jen do skončení koncentrace řízení ve smyslu § 118b odst. 1 o. s. ř. Poučení podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. poskytuje soud jen účastníkům nebo jejich zástupcům přítomným u soudního jednání. Jedná-li soud v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, účastník, který se jednání soudu nezúčastnil, byť se z něho řádně omluvil, podstupuje riziko, že se mu nedostane příslušného poučení (viz rozsudek NS ČR ze dne 24. 3. 2002, s. p. 21 Cdo 4314/2008). Poučovací povinnost podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (viz rozsudek NS ČR ze dne 19. 3. 2003 sp. zn. 29 Odo 715/2002).13. S ohledem na skutečnost, že v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala na účet žalovaného dne 13. 5. 2024 částku ve výši 13 900 Kč, došlo na straně žalovaného ke vzniku bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku. V takovém případě citované ustanovení ukládá tomu, kdo se takto obohatil, vydat ochuzenému to, oč se obohatil. Žalovaný je tak povinen vrátit žalobkyni obdrženou částku 13 900 Kč zpět. V prodlení se zaplacením částky je žalovaný od 28. 3. 2025, neboť k zaplacení dluhu byl vyzván předžalobní výzvou odeslanou dne 19. 3. 2025 která byla doručena v souladu s § 573 občanského zákoníku, a to ve lhůtě tří dnů od doručení předžalobní výzvy. Třídenní lhůta stanovená žalobkyní k plnění tak žalovanému uplynula dnem 27. 3. 2025 a ode dne následujícího je se zaplacením dluhu v prodlení. V souladu s § 1970 občanského zákoníku tak soud přiznal žalobkyni právo na zaplacení úroků z prodlení ve výši 12 % ročně od 28. 3. 2025 do zaplacení. Výše úroků z prodlení odpovídá § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta.14. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 o. s. ř. v trvání 3 dnů.15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy soud porovnával procesní úspěch žalobkyně a žalovaného, a to tak, že zohlednil i požadavek na žalobou uplatněné příslušenství, které kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku. Protože procesně úspěšnější byl v řízení žalovaný, kterému žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.