8 C 202/2025-61 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci , částka, s úrokem z prodlení 14,75 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení. Tvrdí, že právní předchůdce žalobce, původní věřitel , právnická osoba, ., uzavřel s žalovaným prostřednictvím komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na základě níž poskytl žalovanému bezhotovostně peněžní prostředky , částka, dne , datum, . Žalovaný se zavázal úvěr splatit do 30 dní od jeho poskytnutí, avšak neuhradil ničeho. Původní věřitel postoupil pohledávku za žalovaným na společnost , Anonymizováno, , s. r. o., která tutéž pohledávku postoupila na žalobce. Žalovaná částka , částka, se skládá z jistiny úvěru , částka, , z úroku , částka, , z poplatku za zpracování úvěru , částka, , z poplatku za administraci prodlení , částka, , z poplatku za upomínky formou SMS a e-mailových zpráv , částka, , z poplatku , částka, za písemné výzvy a konečně ze smluvní pokuty , částka, , která byla vypočtena v sazbě 0,1 % denně z jistiny , částka, ode dne následujícího po splatnosti úvěru do , datum, .2. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalovanému doručovány postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.3. Ještě před zahájením prvního jednání ve věci vzal žalobce žalobu zpět ohledně částky , částka, s úrokem z prodlení 14,75 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení. , adresa, .860 Kč zahrnuje úrok , částka, , poplatek za zpracování úvěru , částka, , poplatek za administraci prodlení , částka, , poplatek za upomínky formou SMS a e-mailů , částka, , poplatek za písemné výzvy , částka, a smluvní pokutu , částka, . Soud proto postupoval podle § 96 odstavců 1 a 2 o. s. ř. a řízení v této části zastavil výrokem II. tohoto rozhodnutí. Věcně tedy soud rozhodoval již pouze o jistině úvěru , částka, .4. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Dne , datum, vytvořil původní věřitel , právnická osoba, . předsmluvní formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, který obsahoval základní parametry úvěru , částka, . Jakoukoliv souvislost s žalovaným nelze z této listiny zjistit. V řízení nebylo prokázáno, že by se tato listina dostala do dispozice žalovaného, ani že by žalovaný nějakým způsobem vyjádřil s jejím obsahem svůj souhlas. Dne , datum, vytvořil tentýž původní věřitel , právnická osoba, . listinu Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Smluvní strany jsou označeny tak, že původní věřitel je úvěrující a žalovaný je dlužník. Původní věřitel se v listině zavázal poskytnout žalovanému úvěr , částka, se splatností , datum, a žalovaný se zavázal původnímu věřiteli uhradit kromě jistiny úrok , částka, a poplatek za úvěr , částka, , celkem , částka, . Tato smlouva není nikým podepsána. V místě vyhrazeném pro úvěrujícího je pouze vytištěno datum , datum, a jméno jednatele původního věřitele. Na místě vyhrazeném pro dlužníka je totéž datum a vytištěno jméno a příjmení žalovaného s textem: „Podpis proveden SMS kódem , Anonymizováno, “. V řízení nebylo zjištěno, že by se tato smlouva dostala do dispozice žalovaného, ani že by žalovaný jakýmkoliv způsobem vyjádřil svůj souhlas s jejím obsahem. Všeobecné obchodní podmínky obsahují podrobnější úpravu práv a povinností, které vznikají mezi původním věřitelem a jeho zákazníky při sjednávání úvěru. Jde o obecný dokument, souvislost s žalovaným nelze z této listiny dovodit. Na jejím konci je vytištěno jméno, příjmení, rodné číslo žalovaného, datum , datum, , dále že podpis je proveden SMS kódem , Anonymizováno, , a že žalovaný potvrzuje, že si přečetl a souhlasí s těmito obchodními podmínkami. V řízení nebylo zjištěno, že by se tyto obchodní podmínky dostaly do dispozice žalovaného, ani že by žalovaný jakýmkoliv způsobem s jejich obsahem projevil svůj souhlas. Z potvrzení o platbě a z výpisu z účtu č. , č. účtu, soud zjistil, že dne , datum, z účtu původního věřitele byla poukázána částka , částka, na zmíněný účet, a na tento účet byla téhož dne připsána. , právnická osoba, . potvrdila, že majitelem tohoto účtu je žalovaný.5. Z elektronického seznamu úkonů nevzal soud za prokázány žádné skutečnosti. Jde o výčet elektronických zpráv, které mají obsahovat urgence o úhradu dluhu. Nelze však z tohoto seznamu dovodit, že původní věřitel v konkrétních dnech zaslal žalovanému elektronickým způsobem jakékoliv zprávy. Dopisem z , datum, původní věřitel vyzval žalovaného k úhradě dluhu , částka, do pěti dnů. Dalším dopisem z , datum, urgoval původní věřitel žalovaného o zaplacení dluhu. Ohledně těchto dvou dopisů nebylo zjištěno, kterého dne, případně zda vůbec, byly žalovanému odeslány či doručeny.6. Ohledně postoupení pohledávky za žalovaným na žalobce zjistil soud tyto skutečnosti. Dne , datum, uzavřel původní věřitel jako postupitel se společností , Anonymizováno, o. jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávky č. , Anonymizováno, /, datum, , na základě níž postoupil na postupníka pohledávku za žalovaným. Následně dne , datum, uzavřela společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, . jako postupitel s žalobcem jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek , Anonymizováno, v níž se postupitel zavázal postoupit na žalobce pohledávky specifikované v příloze smlouvy. Touto přílohou smlouvy je seznam postoupených pohledávek, který zahrnuje i pohledávku za žalovaným. Dopisem z , datum, vyzval již žalobce prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k zaplacení dluhu, a zároveň mu i oznámil postoupení pohledávky z původního věřitele až na žalobce. Podle poštovního podacího archu byl tento dopis žalovanému odeslán , datum, . Podle tvrzení žalobce neuhradil žalovaný na úvěr ničeho. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že uhradil původnímu věřiteli či žalobci jakoukoliv částku, žalovaný však ničeho takového netvrdil ani neprokázal. Žalovaný žalobci na žalovanou částku dosud ničeho nezaplatil.7. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Soud se nejprve zabýval tím, zda lze ze zjištěných skutečností dovodit, že žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu, jejíž náležitosti odpovídají některému ze smluvních typů občanského zákoníku, anebo smlouvu nepojmenovanou. Žalobce tvrdí, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru, což však nebylo v řízení prokázáno. Na zjištěné skutečnosti nelze aplikovat ustanovení § 2395 občanského zákoníku, podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. K uzavření smlouvy nepostačuje pouhé vyplacení peněžní částky, v tomto případě , částka, , nýbrž je třeba ještě dohodnout právní důvod poskytnutí takové částky. Uzavření jakékoliv smlouvy předpokládá, že si smluvní strany ujednaly její obsah, tedy že se na rozsahu vzájemných práv a povinností shodli, jak je uvedeno v § 1724 odst. 1 a § 1725 občanského zákoníku. Tato důležitá podmínka vzniku smlouvy však nebyla v řízení prokázána. Předložená listina zahrnující úvěrovou smlouvu neobsahuje podpis původního věřitele ani žalovaného a nebylo zjištěno, že by žalovaný jakýmkoliv způsobem na podmínky obsažené v této listině přistoupil či vyjádřil svůj souhlas s jejím obsahem. Žalobce tvrdí, že úvěrová smlouva byla mezi žalovaným a původním věřitelem uzavřena prostředky komunikace na dálku. Takovýto způsob uzavření smlouvy je však náročnější, pokud jde o prokazování uzavření a obsahu smlouvy v soudním řízení, zvláště za situace, kdy žalovaná strana tvrzení žalobce nepotvrdí, jak je tomu v projednávané věci.9. Za tohoto stavu soud mohl dovodit pouze to, že tvrzená smlouva o úvěru nebyla mezi žalovaným a původním věřitelem uzavřena, a tudíž z ní nemohly vzniknout žádné povinnosti ani žádná práva. I kdyby bylo prokázáno uzavření žalované úvěrové smlouvy, nebylo prokázáno, že by si původní věřitel splnil svoji povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele, jak mu ukládá ustanovení § 86a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Podle § 86 téhož zákona byl původní věřitel před uzavřením úvěrové smlouvy povinen posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného jakožto spotřebitele, a pokud to bylo nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů.10. V řízení však nebylo prokázáno, že by se původní věřitel zabýval poměry žalovaného, že by zjistil a ověřil jeho příjmy, výdaje, dosavadní závazky a způsob jejich plnění. Za této situace považuje soud úvěrovou smlouvu za absolutně neplatnou podle § 588 občanského zákoníku a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Jedná se o neplatnost absolutní, k níž soud při