14 C 211/2025-117 – Okresní soud Brno-Venkov

ECLI: ECLI:CZ:OSBI:2026:14.C.211.2025.1
Datum: 2026-05-15
Předmět: zaplacení 88 947 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 250 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 118a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 148 z. č. 99/1963 Sb., § 109 z. č. 262/2006 Sb., § 250 z. č. 26
smlouva pracovnínáklady řízenílhůtypracovní poměrzkušební dobapracovněprávní vztahynáhrada nákladůsrážky ze mzdyvzájemný návrhzavinění
O co šlo: zaplacení 88 947 Kč s příslušenstvím (§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 250 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 118a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 148 z. č. 99/1963 Sb., )
1. Žalobou ze dne 11. 7. 2025 se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 88 947 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 23. 3. 2024 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný pracoval pro žalobce na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 12. 2021 jako řidič mezinárodní nákladní kamionové dopravy. Žalovanému byla ze strany zaměstnavatele předána tankovací karta, která mu umožňovala po zadání PIN natankovat pohonné hmoty na účet žalobce. Žalovaný tankovací kartu užíval k tankování do vozidla, které měl od žalobce svěřené k plnění pracovních úkolů, jednalo se o vozidlo Man TGX RZ , SPZ, . PIN kód k předmětné kartě, stejně jako ke všem dalším tankovacím kartám žalobce, je znám vždy pouze žalobci a řidiči, kterému je karta svěřena. Ve dnech 7. 7. 2022 – 9. 7. 2022 došlo k odběrům pohonných hmot uskutečněným prostřednictvím tankovací karty v celkové výši 2 797 litrů v hodnotě celkem 4 527,99 EUR bez daně z přidané hodnoty. S ohledem na neobvyklé odběry v tomto období došlo k zablokování tankovací karty pro její „přetankování“, o čemž byl žalobce informován společností AS24 dne 11. 7. 2022. Takto žalobce zjistil, že došlo ke zneužití tankovací karty, přičemž tuto skutečnost obratem reklamoval u společnosti AS24, avšak reklamace byla touto společností zamítnuta s ohledem na zneužití tankovací karty po jejím odcizení, včetně PIN kódu, bez jehož zadání nelze kartu k odběru pohonných hmot využít. Svěřenou tankovací kartu měl přitom před ztrátou či odcizením chránit žalovaný a PIN byl povinen mít zaznamenán odděleně od tankovací karty tak, aby při její ztrátě či odcizení nemohlo dojít k jejímu zneužití. Ať již došlo ke zneužití karty žalovaným, k její ztrátě či odcizení, musela osoba, která tankovací kartu zneužila, znát PIN a s tímto se mohla seznámit pouze v důsledku nedodržení povinnosti žalovaného vyplývajících mu z jeho pracovněprávního vztahu vůči žalobci.2. Žalovaný byl s touto skutečností konfrontován a byl žalobcem vyzván k předložení tankovací karty. Na tuto výzvu žalovaný předložil tankovací kartu společnosti AS24 vedenou na firmu společnosti UAB ROSTEKA, což je dle všeho spediční společnost sídlící v Litvě. Jak mohlo dojít k této záměně žalovaný nedokázal žalobci vysvětlit, což může jednak nasvědčovat závěru, že se žalovaný zneužití karty dopustil sám. Žalovaný tak porušil povinnosti vyplývající z pracovního poměru, neboť pokud by řádně chránil tankovací kartu před ztrátou, odcizením či zneužitím, a pokud by řádně chránil PIN k tankovací kartě před ztrátou, odcizením či zneužitím, k neoprávněnému užití tankovací karty by nedošlo. Žalovaný způsobil žalobci jako svému zaměstnavateli škodu ve výši celkem 4 527,99 EUR bez daně z přidané hodnoty. Neoprávněně čerpané pohonné hmoty byly žalobcem uhrazeny dne 3. 8. 2022, přičemž v českých korunách se jedná o škodu ve výši 111 614,95 Kč. Nepochybně se jedná o škodu způsobenou nedbalostí žalovaného, proto se žalobce rozhodl uplatnit právo na náhradu škody limitované ustanovením § 257 odst. 2 zákoníku práce do výše 4,5 násobku průměrného měsíčního výdělku žalovaného před porušením povinnosti, což představuje částku 88 947 Kč. Žalobce se pokusil s žalovaným projednat výši způsobené škody a způsob její náhrady, avšak žalovaný záznam o projednání odmítl podepsat, dlužnou částku neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy, která byla žalovanému doručena dne 15. 3. 2024.3. Žalovaný ve svém písemném vyjádření k žalobě vznesl námitku promlčení s odůvodněním, že žaloba byla podána až dne 11. 7. 2025, přičemž rozhodné okolnosti nastaly ve dnech 7. 7. 2022 –9. 7. 2022. Žalovaný dále poukázal na skutečnost, že originál dokumentu „Pokyny pro řidiče“, kterým disponuje, je odlišný od dokumentu, který je od žalobce založen ve spisu. Ve spisu jsou založeny „Pokyny pro řidiče“, které obsahují „Pokyny pro tankování“, ve kterých je mimo jiné dovětek znějící: „Za veškeré svěřené tankovací karty (mýtné jednotky) nese odpovědnost řidič! V případě ztráty, poškození atd. je nutnost okamžitě informovat vedení firmy , jméno FO, , 420 , tel. číslo, . V případě ztráty, odcizení tankovacích karet nebo mýtných jednotek nese veškerou odpovědnost řidič a případné náklady spojené se zneužitím TK, mýto bude hradit řidič, a to formou srážky ze mzdy, popřípadě dohodou splátek s vedením firmy.“ Tento dovětek však není obsažen v originálu „Pokynů pro řidiče“, kterým disponuje žalovaný. Je s podivem, že změna spočívá v dopsání vět o odpovědnosti řidiče za ztrátu tankovací karty. Žalovaný dále uvedl, že kartu zneužít nemohl, neboť bylo natankováno na jiných místech, než na kterých se v rozhodné době nacházel. Rovněž odmítl odpovědnost za zneužití tankovací karty cizí osobou, neboť tankovací kartu vždy ukládal dle zvyklostí zavedených u žalobce na bezpečném místě ve vozidle. Rovněž odmítá, že by snad ztratil či předal PIN kód od tankovací karty třetí osobě. K odcizení tankovací karty s PIN kódem nemohlo nikdy dojít, jelikož PIN kód k tankovací kartě obdrží řidiči, tedy i žalovaný, formou zprávy do mobilního telefonu. Žalovaný nepřijal odpovědnost za konkrétní tankovací kartu, která by byla přiřazena ke konkrétnímu vozidlu žalobce. Žalobce s žalovaným neuzavřel žádnou dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí ve smyslu § 255 zákoníku práce, která by pokrývala odpovědnost za ztrátu tankovací karty. U žalobce bylo běžné, že se tankovací karty přesouvaly z jednoho vozidla do druhého, tedy zaměstnanci si tankovací karty vzájemně předávali. Když byl žalovaný konfrontován ohledně nadlimitních odběrů pohonných hmot, navrhl žalobci, nechť celou záležitost prošetří orgány Policie ČR. Žalobce však odmítl tuto skutečnost oznámit Policii ČR, což žalovaný považuje za nelogické. Žalovaný odmítá, že by porušením pracovních povinností z jeho strany měl být odpovědným za škodu, která vznikla žalobci.4. Žalovaný poté písemným podáním ze dne 5. 1. 2026 vznesl vzájemný návrh ve znění jeho rozšíření písemným podáním ze dne 19. 2. 2026 a domáhá se po žalobci nevyplacené mzdy za měsíc březen ve výši 17 209 Kč a dále stravného rovněž za měsíc březen 2023 ve výši 17 011,01 Kč spolu s úrokem z prodlení. Uvedl, že žalobce žalovanému nevyplatil stravné za měsíc únor a březen 2023 a mzdu za měsíc březen 2023. Vzhledem k tomu, že žalobce neposkytoval žalovanému výplatní pásky, vychází žalobce z průměrného čistého měsíčního výdělku, který vyplývá z potvrzení o zaměstnání ze dne 31. 3. 2023, které žalovanému vystavil žalobce. Ohledně stravného za měsíc březen 2023 vychází žalovaný z programu TAGRA, který slouží pro stahování, archivaci a vyhodnocení dat z tachografů a karet řidičů. Z tohoto dokumentu vyplývá, že žalovanému vznikl za odpracovaný měsíc březen 2023 nárok na náhradu za stravné v celkové výši 1 615 a 655,01 EUR.5. Z pracovní smlouvy žalovaného soud zjistil, že žalovaný pracoval u žalobce na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 12. 2021 jako řidič. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou se zkušební dobou tři měsíce. Ze mzdového výměru vyplývá, že byla sjednána měsíční hrubá mzda ve výši 18 500 Kč s tím, že žalovanému mohou být dále vypláceny prémie až do výše 150 % hrubé mzdy. Pracovní poměr byl ukončen výpovědí žalovaného ze dne 27. 1. 2023 s tím, že pracovní poměr skončil uplynutím dvouměsíční výpovědní doby.6. Z potvrzení o zaměstnání vyplývá, že žalovaný dosahoval u žalobce průměrného čistého měsíčního výdělku 17 209 Kč.7. Z přehledu odběru na tankovací kartu žalovaného v období od 7. 7. 2022 do 9. 7. 2022 vyplývá, že dne 7. 7. 2022 byl učiněn odběr 781,41 litrů v hodnotě 1 263,89 EUR bez DPH, dne 8. 7. 2022 byl učiněn odběr 862 litrů v hodnotě 1 367,31 EUR bez DPH a dne 9. 7. 2022 odběr 1 154,45 litrů v hodnotě 1 896,79 EUR bez DPH. Odběry na tankovací kartu žalovaného byly učiněny v Brescii, poblíž Montpellieru, nedaleko Marseille a na pomezí mezi Marseille a Nice.8. Ze škodního protokolu ze dne 15. 7. 2025 bylo zjištěno, že žalobce vyčíslil způsobenou škodu v částce 4 527,99 EUR, to je 111 230 Kč. Tento škodní protokol žalovaný nepodepsal.9. V „Pokynech pro řidiče“, které soudu předložil žalovaný, není v článku „Pokyny pro tankování“ uveden dovětek, že „za veškeré svěřené tankovací karty (mýtné jednotky) nese odpovědnost řidič“! V případě ztráty, poškození atd. je nutnost okamžitě informovat vedení firmy , jméno FO, . V případě ztráty odcizení tankovacích karet nebo mýtných jednotek nese veškerou odpovědnost řidič a případné náklady spojené se zneužitím TK, , adresa, bude hradit řidič!!! A to formou srážky ze mzdy, popřípadě dohodou splátek s vedením firmy“.10. Předžalobní výzvou ze dne 4. 3. 2024 vyzval zástupce žalobce žalovaného k zaplacení náhrady škody ve výši 111 230 Kč. Žalovaný ve svém vyjádření k předžalobní výzvě uvedl, že nárok žalobce neuznává a zároveň požadoval vyplacení mzdy, včetně stravného za měsíc březen 2023.11. , právnická osoba, ve své informaci o výsledku kontroly ze dne 16. 2. 2026 uvedl, že kontrola byla zahájena dne 30. 9. 2025 doručením Oznámení o zahájení kontroly. Kontrolovaná osoba (žalobc

Citovaná ustanovení

§ 109 (262/2006 Sb.)§ 250 (262/2006 Sb.)§ 255 (262/2006 Sb.)§ 257 (262/2006 Sb.)§ 118a (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 148 (99/1963 Sb.)