8 C 204/2025-58 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovanou zaplatit žalobci , částka, s úrokem z prodlení 11,5 % ročně za dobu od , datum, do zaplacení. Tvrdí, že pohledávka za žalovanou byla postoupena smlouvou z , datum, společností , Anonymizováno, , právnická osoba, . společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, ., která tutéž pohledávku postoupila postupní smlouvou z , datum, na žalobce. Žalobce požaduje žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení, jelikož mezi původním věřitelem a žalovanou probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobce schopen doložit. Původní věřitel žalované poskytl celkem , částka, platbami , částka, dne , datum, , , částka, dne , datum, a , částka, dne , datum, . Tyto částky byly poukázány na účet žalované. Žalovaná však neuhradila ničeho ani po předžalobní výzvě.2. Procesní stanovisko žalované nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalované doručovány postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu. Žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila, o odročení nepožádala, a soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaná tak nevyužila svého práva tvrdit rozhodující skutečnosti, a k jejich prokázání označovat důkazy na svoji obranu.3. Z výpisu z obchodního rejstříku vyplývá, že společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, . byla do tohoto rejstříku zapsána , datum, . Její obchodní firma, tedy název, byl několikrát změněn, přičemž do , datum, byl název , Anonymizováno, , od , datum, do , datum, byl název , právnická osoba, , a od , datum, dosud je název AvaFin , právnická osoba, .4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že jí vytvořil zřejmě původní věřitel, , právnická osoba, , IČ , IČO, , a smluvní strany jsou označeny tak, že , právnická osoba, je věřitelem a žalovaná je klientem. Původní věřitel se zavázal žalované poskytnout na její požádání a v její prospěch peněžní prostředky do výše limitu , částka, ve formě bezúčelového nezajištěného spotřebitelského úvěru na dobu neurčitou s možností opakovaného čerpání ze splacené části úvěru, a klient se zavázal úvěr spolu se smluvním úrokem věřiteli vrátit podle podmínek ve smlouvě. Na konci smlouvy jsou místa vyhrazená pro podpis věřitele a pro podpis klienta, žádné podpisy se však zde ani jinde na smlouvě nenacházejí.5. Ohledně čerpání peněžních prostředků ze strany žalované soud ze tří potvrzení o provedené platbě zjistil, že z účtu původního věřitele vedeného u platební brány , Anonymizováno, byly poukázány tři částky na účet č. , č. účtu, , a to dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, a dne , datum, částka , částka, . Podle potvrzení , právnická osoba, . je majitelem tohoto účtu žalovaná. Z výpisu z téhož účtu soud ověřil, že všechny tyto platby byly na účet žalované připsány, a to platba , částka, dne , datum, , částka , částka, dne , datum, a částka , částka, dne , datum, .6. Ohledně postoupení pohledávky z původního věřitele až na žalobce zjistil soud z následně uvedených listin tyto skutečnosti. Dne , datum, uzavřel původní věřitel , Anonymizováno, , právnická osoba, . jako postupitel se společností , Anonymizováno, , právnická osoba, . jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek, v níž se zavázal postoupit na postupníka pohledávky specifikované v příloze této smlouvy. Následně dne , datum, uzavřela společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, . jako postupitel se žalobcem jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek, jejíž přílohou je seznam pohledávek. Do postoupených pohledávek je zahrnuta i pohledávka za žalovanou pod číslem , hodnota, . Dopisem z , datum, oznámil původní věřitel žalované, že pohledávka za žalovanou byla postoupena až na žalobce, a vyzval žalovanou, aby svůj dluh uhradila již žalobci. Dopisem z téhož data , datum, vyzval žalovanou k úhradě dluhu žalobce. Podle podacího lístku tyto dopisy byly žalované odeslány doporučeně dne , datum, .7. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Nebylo prokázáno, že by původní věřitel uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru. Bylo prokázáno, že žalovaná na svůj účet obdržela ve třech shora uvedených platbách celkem částku , částka, z účtu původního věřitele. Žalovaná z této částky ničeho nevrátila původnímu věřiteli ani žalobci. Bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že tuto částku vrátila, žalovaná však ničeho takového netvrdila ani neprokázala. Původní věřitel uzavřel se společností , Anonymizováno, smlouvu o postoupení pohledávek, a tato společnost následně uzavřela smlouvu o postoupení pohledávek s žalobcem. Mezi postoupenými pohledávkami byla i pohledávka za žalovanou. Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno a byla zároveň vyzvána k její úhradě žalobci. Žalovaná žalobci na žalovanou částku ničeho nezaplatila ani po předžalobní výzvě.8. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Soud se nejprve zabýval tím, zda lze ze zjištěných skutečností dovodit, že původní věřitel uzavřel s žalovanou smlouvu, jejíž náležitostí odpovídají některému ze smluvních typů občanského zákoníku, anebo smlouvu nepojmenovanou. Žalobce tvrdí, že není schopen uzavřenou smlouvu doložit. Předložil smlouvu o spotřebitelském úvěru výše uvedenou, která však neobsahuje žádné podpisy smluvních stran. Na zjištěné skutečnosti tedy nelze aplikovat ustanovení § 2395 občanského zákoníku, podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho pořádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. K uzavření smlouvy nepostačuje pouhé vyplacení peněžní částky, v tomto případě , částka, , nýbrž je třeba ještě dohodnout právní důvod poskytnutí takové částky. Uzavření jakékoliv smlouvy předpokládá, že si smluvní strany ujednaly její obsah, tedy že se na rozsahu vzájemných práv a povinností shodly, jak je uvedeno v § 1724 odst. 1 a § 1725 občanského zákoníku. Tato důležitá podmínka vzniku smlouvy však nebyla v řízení prokázána.9. Za tohoto stavu soud mohl dovodit pouze to, že předložená smlouva o úvěru nebyla mezi původním věřitelem a žalovanou uzavřena, a tudíž z ní nemohly vzniknout žádné povinnosti ani žádná práva. Soud tedy vycházel ze zásad bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku. V řízení bylo prokázáno, že původní věřitel na účet žalované převedl celkem částku , částka, . Žalovaná tuto částku přijala, aniž by k tomu existoval nějaký právní důvod. Na straně žalované tudíž došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení, a citované ustanovení ukládá tomu, kdo se takto obohatil, vydat ochuzenému to, oč se obohatil. Z ustanovení § 2993 občanského zákoníku vyplývá, že strana, která plnila, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Rozsah bezdůvodného obohacení na straně žalované odpovídá celé poskytnuté částce , částka, , z níž žalovaná ničeho nevrátila.10. Původní věřitel postoupil svoji pohledávku za žalovanou písemnou smlouvou na společnost de Vries Invest, která tutéž pohledávku za žalovanou postoupila další písemnou smlouvu na žalobce, obojí v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku. Žalobce postoupením pohledávky nabyl také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění, jak je uvedeno v § 1880 odst. 1 občanského zákoníku. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 občanského zákoníku výše citovaným dopisem.11. Pro povinnost vydat bezdůvodné obohacení zákon nestanoví dobu splnění, a tato doba nebyla ani smluvena. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku v takovém případě věřitel může požadovat plnění ihned, a dlužník je povinen poté splnit dluh bez zbytečného odkladu. První prokazatelnou výzvou k plnění je výše uvedený dopis žalobce, který byl odeslán žalované doporučeně , datum, . Soud vycházel z toho, že do dispozice žalované se dopis dostal , datum, , žalovaná měla plnit do tří dnů, tedy do , datum, . Dnem následujícím , datum, se žalovaná dostala do prodlení ve smyslu ustanovení § 1968 občanského zákoníku, a od téhož dne žalobci podle § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Jiná sazba úroků z prodlení smluvena nebyla.12. Na základě výše uvedených skutečností považuje soud žalobce za důvodnou, a proto jí v plném rozsahu vyhověl.13. Žalobce měl ve sporu plný úspěch, a v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. mu vzniklo právo na plnou náhradu nákladů řízení , částka, . Soud rovněž vzal v úvahu, že žalobce ve smyslu § 142a o. s. ř. více než sedm dní před zahájením řízení odeslal žalované výzvu k plnění, a to shora uvedený dopis z , datum, . Náklady žalobce se skládají ze zaplaceného soudního poplatku , částka, , z odměny za právní zastoupení za tři úkony právní pomoci po , částka, podle §7 vyhlášky 177/1996 Sb. - advokátního tarifu a ze tří pau