10 C 102/2020-36 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku [částka], představující součet jistiny ve výši [částka] a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka], s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ze součtu uvedených částek od [datum] do zaplacení z titulu nesplněné platební povinnosti žalované ze smlouvy o úvěru uzavřené žalovanou jako nepodnikatelem dne [datum] s původním věřitelem [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], jako poskytovatelem spotřebitelských úvěrů. Ke sjednání smlouvy žalobkyně tvrdila, že byla uzavřena prostřednictvím webové stránky původního věřitele [anonymizováno], na které se žalovaná zaregistroval zadáním osobních údajů, včetně svého telefonního čísla a emailové adresy, takto pro ni byl zřízen uživatelský účet. Po dokončení registrace žalovaná zaslala původnímu věřiteli žádost o poskytnutí úvěru ve výši [částka]. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh úvěrové smlouvy s navrhovanou výší úvěru [částka], poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka] a splatností dne [datum], s čímž žalovaná projevila souhlas. Dále tvrdila, že úvěr byl poskytnut z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. [bankovní účet] a platba byla identifikována pomocí variabilního symbolu v podobě rodného čísla žalované. Žalovaná přes upomínky původního věřitele ničeho nevrátila, pohledávka byla žalobkyni postoupena původním věřitelem na základě smlouvy ze dne [datum] a žalovaná nereagovala ani na upomínky právního zástupce žalobkyně. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení zůstal zcela nečinná. 3. Soud dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Provedeným dokazováním obsahem spisu soud zjistil následující skutkový stav. 4. Původní věřitel poskytl bezhotovostním převodem na bankovní účet č. [bankovní účet] (dle zprávy [právnická osoba] ze dne [datum] od [datum] vlastněný žalovanou) dne [datum] částku [částka]. Původní věřitel postoupil pohledávku za žalovanou i s příslušenstvím smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], o čemž bylo žalované odesláno oznámení. Žalovaná ničeho nezaplatila ani po předžalobní výzvě žalobkyně odeslané žalované dne [datum] na adresu„ [příjmení] [anonymizováno]“. 5. Provedenými důkazy (nebylo prokázáno, že by se žalovaný zadáním osobních údajů, včetně svého telefonního čísla a emailové adresy registrovala na webových stránkách www.ferratum.cz, že by po dokončení registrace tamtéž zaslala původnímu věřiteli žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši [částka], že by jí byl prostřednictvím uvedených webových stránek zaslán návrh úvěrové smlouvy s navrhovanou výší úvěru [částka] a v žalobě tvrzenými smluvními podmínkami, především nebylo prokázáno, že by žalovaná s takovou smlouvou jakkoliv projevil souhlasnou vůli. Dále nebylo prokázáno, že by se žalovaná objektivně mohla seznámit s předžalobní výzvou. Za první výzvu k zaplacení pohledávky uplatněné žalobou je nutno pokládat až žalobu, kterou si žalovaná osobně převzala dne [datum]. 6. Pro právní posouzení skutečností v době tvrzeného uzavření smlouvy bylo rozhodné znění zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinné do 22. 2. 2011 („ obč. z.“). Podle § 43a odst. 1 obč, zák. projev vůle, směřující k uzavření smlouvy, jenž je určen jedné nebo více určitým osobám, je návrhem na uzavření smlouvy (dále jen "návrh"), jestliže je dostatečně určitý a vyplývá z něj vůle navrhovatele, aby byl vázán v případě jeho přijetí. Dle § 43c odst. 1 obč. z. včasné prohlášení učiněné osobou, které byl návrh určen, nebo jiné její včasné jednání z něhož lze dovodit její souhlas, je přijetím návrhu. Dle § 43c odst. 2 obč, z. včasné přijetí návrhu nabývá účinnosti okamžikem, kdy vyjádření souhlasu s obsahem návrhu dojde navrhovateli. Přijetí lze odvolat, jestliže odvolání dojde navrhovateli nejpozději současně s přijetím. Dle § 44 odst. 1 obč. z. smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí návrhu na uzavření smlouvy nabývá účinnosti. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě neznamenají přijetí návrhu. Dle § 45 odst. 1 obč. z. projev vůle působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí dojde. 7. Postoupení pohledávky vzhledem k datu uzavření smlouvy soud posoudil podle § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (o. z.), dle kterého věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dále podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 8. S ohledem na datum vzniku prodlení posoudil soud právo žalobkyně na úroky z prodlení podle § 1968 věty první o. z., dle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu podle výše citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen zčásti. 10. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla žalobkyni i s příslušenstvím dle § 1879 o. z. postoupena, žalobkyně je ve věci aktivně legitimována. 11. Předpokladem pro vznik smlouvy, jako dvoustranného právního jednání, je existence návrhu na uzavření smlouvy (nabídka, oferta), dále jeho přijetí souhlasným projevem vůle druhé strany, jíž je nabídka určena, a v případě přijetí návrhu mezi osobami nikoliv současně fyzicky přítomnými v době akceptace nabídky pak ještě doručení souhlasného projevu vůle osoby přijímající nabídku oferentovi (osobě, která nabídku učinila), bez něhož by přijetí nabídky nebylo účinné. Smluvní konsensus, tj. souladné protnutí se souhlasných projevů vůle obou účastníků, vytváří podstatu smlouvy. Primárně zahrnuje vůli vedoucí k uzavření smlouvy a sekundárně vůli vedoucí k dohodě o obsahu smlouvy. Projev vůle, kterým je vyjádřen souhlas (s návrhem), může mít povahu prohlášení nebo jiného jednání, z něhož lze dovodit souhlas osoby, které byl návrh určen. Ke vzniku smlouvy se vyžaduje, aby adresnost (určitelnost druhé strany) obou jednostranných právních jednání (nabídky i přijetí) byla vzájemná - obsahově shodná a vyjadřující smluvní konsensus. Jinými slovy musí být zřejmé, kdo vůči komu projevuje vůli (a jakého obsahu). 12. Předně je nutno zdůraznit, že je třeba rozlišovat požadavky na formu smlouvy (písemnou či ústní) a kvalitu informací o jednající osobě (kterou lze zjistit pomocí různých důkazů). V projednávané věci bylo nutno dle § 43a odst. 1 a § 43c odst. 1, 2 obč. zák. prokázat obojí – tedy jak to, že původní věřitel s někým jednal o uzavření smlouvy a nějakou formou smlouvu uzavřel, tak i to, že jednající osobou byla žalovaná a že právě ona projevila vůli uzavřít s původním věřitelem (nějakou) smlouvu o peněžitém plnění a to odesláním nabídky, jejím přijetím a doručením přijaté nabídky nabízejícímu (§ 44 odst. 1, § 45 odst. 1 obč. z.). 13. Provedeným dokazováním nebyla prokázána žalobní tvrzení o tom, že by se tvrzeného dne prostřednictvím webových stránek původního věřitele registroval nějaký spotřebitel žádající o poskytnutí tvrzené částky, že by mu byl zaslán návrh smlouvy, se kterým by projevil souhlasnou vůli a takový projev vůle že by byl doručen původnímu věřiteli, když smlouva měla být uzavřena na dálku. Nemohlo tak logicky být prokázáno ani to, že jednající osobou byla právě žalovaná. 14. Žalobkyně tak neunesla důkazní břemeno o tom, že by žalovaná a původní věřitel uzavřeli (nějakou) smlouvu, a tím spíše ani to, že by jim z tvrzené smlouvy vznikla nějaká smluvní práva a povinnosti. Omluvenou absencí u jednání se žalobkyně připravila o možnost poučení o tom, že neunáší důkazní břemeno o jí tvrzených právně významných skutečnostech. 15. Pokud za popsané situace původní věřitel dne [datum] převedl na účet žalované částku [částka], plnil bez právního důvodu, čímž žalované vznikla povinnost vydat to, oč se obohatila (§ 451 odst. 1, 2 zák. č. 40/1964 Sb.), tedy povinnost uhradit žalobkyni jako právnímu nástupci původního věřitele uvedenou částku. Vzhledem k tomu, že splatnost pohledávky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení nebyla mezi účastníky dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (§1958 odst. 2 o. z.), která je jednostranným adresným právním jednáním. Uvedené právní jednání vyvolává účinky až tím, že se dostane do dispoziční sféry adresáta tak, aby měl objektivní příležitost (možnost) seznámit se s obsahem písemnosti zachycující jednostranné právní jednání; takovou objektivní možností se rozumí například oznámení příslušné pošty o možnosti vyzvednout si písemnost obsahující daný úkon (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze