10 C 162/2020-25 — Okresní soud v Blansku

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené I. výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení z titulu nezaplacených televizních poplatků za měsíce červenec a říjen až prosinec 2019 a leden 2020, které byla žalovaná z pozice držitele televizního přijímače žalobkyni povinna platit podle zvláštního zákona. 2. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání (§ 115a o. s. ř.), když bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaná svým postojem dala najevo, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 3. Z listinných důkazů obsažených ve spise soud zjistil následující skutkový stav. Žalovaná se dne [datum] přihlásila do evidence držitelů televizního přijímače jakožto poplatník televizního poplatku. Tento poplatek však za 5 měsíců, a to červenec 2020, říjen až prosinec 2019 a leden 2020 nezaplatila. Žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění uvedené povinnosti ve stanovené náhradní lhůtě dopisem ze dne [datum], který si žalovaná mohla vyzvednout na poště dne [datum], poté dopisem ze dne [datum], který žalovaná převzala dne [datum]. Žalovaná však ani poté ničeho neuhradila. 4. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 5. Žalovaná se jako fyzická osoba přihlásila jak držitel televizního přijímače do příslušné evidence, čímž se stala poplatníkem podle ust. § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 348/2005 Sb“). Podle ust. § 6 zákona č. 348/2005 Sb. činí měsíční výše televizního poplatku [částka] a žalovaná jako poplatník – fyzická osoba jej byla povinna platit nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce, kdy byl splatný (§ 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb.). Žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení, k čemuž jí poskytla přiměřenou lhůtu dle § 10 zákona č. 348/2005 Sb., avšak žalovaná ani poté ničeho neuhradila, dluží částku [částka] (5 měsíců x [částka]). Protože žalovaná svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení se splácením peněžitého dluhu (§ 1968 věta první o. z.), žalobkyně má nárok na zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to vždy ode dne následujícího po dni splatnosti každé dlužné platby tak, jak tato splatnost vyplývá z ustanovení § 7 zákona č. 348/2005 Sb., tedy z částky [částka] od 16. dne příslušného měsíce, za který měl být poplatek zaplacen. Úroky z prodlení žalobkyně požadovala do [datum], tedy v menším rozsahu, než by jí dle zákona příslušelo, proto jí soud, vázán návrhem, přiznal nárok pouze v požadovaném rozsahu (§ 153 odst. 2 o. s. ř.). 6. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobě v celém rozsahu vyhověl v I. výroku tohoto rozsudku, náležitosti jehož odůvodnění vycházejí z ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení ve výši [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].