11 C 197/2021-46 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit mu částku [částka] s příslušenstvím. Uvedl, že nabyl pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] s původní věřitelkou a postupitelkou [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO], která uzavřela se žalovanou po prověření její úvěruschopnosti (lustrací veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, BRKI), na základě žádosti žalované, prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku (svých webových stránek www. [webová adresa]) smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytl žalované dne [datum] úvěr ve výši [částka] na bankovní účet žalované č. [bankovní účet] s uvedením variabilního symbolu [číslo], přičemž úvěr měl být splacen nejpozději dne [datum]. Žalovaná nevrátila úvěr v datu splatnosti, odeslání upomínky předcházel pokus kontaktovat žalovanou telefonicky, avšak bezúspěšně. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši [částka], z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka] a poplatku za prodloužení termínu splatnosti ve výši [částka]. Upomínka byla právním zástupcem žalobce odeslána dne [datum]. Pokud by soud neuznal nárok žalobce na zaplacení požadované částky z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje, aby byl jeho nárok posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení a navrhl, aby za tímto účelem soud učinil dotaz na banku žalované, zda jí byla v [anonymizováno] [rok] zaslána na uvedený bankovní účet částka [částka]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ve sporném řízení, kde platí zásada dispoziční a projednací, musí žalobce již ve své žalobě uvést rozhodné skutečnosti, z nichž vyvozuje uplatňované právo a musí k tomu uvést potřebné důkazy (§ 79 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ o. s. ř.“). Tuto povinnost tvrzení a povinnost důkazní má žalobce i během řízení (§ 101 odst. 1, § 120 odst. 1 o. s. ř.). Podle ust. § 101 odst. 1 o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechny potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, a plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1 o. s. ř.) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem, a dbát pokynu soudu. Z účasti u jednání konaného dne [datum] se žalobce omluvil a souhlasil s projednáním věci v jeho nepřítomnosti, žalovaná se z jednání omluvila. Soud za použití ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, jejichž přítomnost na jednání nebyla nutná, a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Žalobce v žalobě tvrdil, že jeho právní předchůdkyně [právnická osoba], uzavřela s žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru ve výši [částka], který byl žalované poskytnut na její bankovní účet č. [bankovní účet]. 5. Podle ust. § 561 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle ust. § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle ust. § 1725 o. z. smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah; v mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. Podle ust. § 1731 o. z. z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen„ nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí. Podle ust. § 1740 odst. 1 o. z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas; mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou. Podle ust. § 1732 odst. 1 o. z. právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata. Podle ust. § 1745 o. z. je smlouva uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti. Podle ust. § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy; odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle ust. § 1824 a násl. občanského zákoníku mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. 6. Ze shora citovaných ustanovení vyplývá, že předpokladem pro uzavření smlouvy je existence návrhu na uzavření smlouvy (nabídka, oferta), jeho přijetí souhlasným projevem vůle strany, jíž je nabídka určena, a v případě přijetí návrhu mezi osobami nikoliv současně fyzicky přítomnými v době akceptace nabídky ještě doručení souhlasného projevu vůle osoby přijímající nabídku oferentovi (osobě, která nabídku učinila), bez něhož by přijetí nabídky nebylo účinné. Smluvní konsensus, tj. souladné protnutí se souhlasných projevů vůle obou účastníků, vytváří podstatu smlouvy. Primárně zahrnuje vůli vedoucí k uzavření smlouvy a sekundárně vůli vedoucí k dohodě o jejím obsahu. Projev vůle, kterým je vyjádřen souhlas (s návrhem), může mít povahu prohlášení nebo jiného jednání, z něhož lze dovodit souhlas osoby, které byl návrh určen. Ke vzniku smlouvy se vyžaduje, aby adresnost (určitelnost druhé strany) obou jednostranných právních jednání (nabídky i přijetí) byla vzájemná - obsahově shodná a vyjadřující smluvní konsensus. Jinými slovy musí být zřejmé, kdo vůči komu projevuje vůli (a jakého obsahu). 7. Předně je nutno zdůraznit, že je třeba rozlišovat požadavky na formu smlouvy (písemnou či ústní) a kvalitu informací o jednající osobě (kterou lze zjistit pomocí různých důkazů). V projednávané věci bylo nutno nejprve prokázat identitu jednající osoby, a tedy že žalovaná učinila projev vůle uzavřít s původním věřitelem smlouvu. 8. Žalobcem předloženými listinnými důkazy (zejména Smlouvou o spotřebitelském úvěru a Všeobecnými obchodními podmínkami pro smlouvy o zápůjčce uzavřené se zapůjčitelem CreditAir) však nebylo prokázáno, že by se žalovaná registrovala na webových stránkách původní věřitelky, vyplnila formulář se žádostí o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši [částka] původní věřitelkou [právnická osoba], na její bankovní účet č. [bankovní účet], že by vyjádřila souhlas se smluvními dokumenty a přes svůj uživatelský účet poslala původní věřitelce odsouhlasený návrh smluvních dokumentů a připojila elektronický podpis. Provedeným dokazováním tedy nebylo věrohodně prokázáno, že by žalovaná právě uvedený projev vůle učinila. Provedené důkazy neprokazují, že to byla žalovaná, kdo se registroval na stránkách původní věřitelky, tam požádala o finanční prostředky a připojila elektronický podpis (jakožto jeho jedinečnou identifikaci), čímž by projevila souhlasnou vůli se smlouvou a obchodními podmínkami; zjištěný skutkový stav tedy nevyhovuje shora citovaným ustanovením a uzavření smlouvy nebylo prokázáno, a tím ani to, že by žalované a původní věřitelce vznikla nějaká smluvní práva a povinnosti z tvrzené smlouvy. Tím pádem nemohlo právo na zaplacení požadované pohledávky přejít ani na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 9. Soud proto uzavřel, že pokud bylo v řízení zprávou [právnická osoba], kterou soud vyžádal k návrhu žalobce, prokázáno, že majitelkou účtu č. [bankovní účet] byla v rozhodné době ([anonymizováno] [rok]) žalovaná a že na tento účet byla v rozhodném období připsána částka [částka] pod dotazovaným [variabilní symbol] ze strany původní věřitelky, plnila původní věřitelka bez právního důvodu (ust. § 2991 odst. 2 o. z.). Žalované tak vznikla povinnost vydat vše, co nabyla bezdůvodným obohacením (ust. § 2991 odst. 1 o. z., § 3000 o. z.), tedy povinnost uhradit žalobci jako současnému věřiteli (na něhož byla pohledávka platně v souladu s ust. § 1879 o. z. platně postoupena a žalované to bylo původní věřitelkou oznámeno) částku [částka], neboť tuto jistinu úvěru ani zčásti neuhradila. Vzhledem k tomu, že splatnost pohledávky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení nebyla dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (ust. § 1958 odst. 2 o. z.), která je jednostranným adresným právním jednáním. Listinnými důkazy předloženými žalobcem bylo prokázáno, že předžalobní výzva k plnění byla odeslána žalované doporučenou zásilkou dne [datum], do její dispoziční sféry se (při uplatnění domněnky § 573 o. z.) dostala