12 C 240/2020-31 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný uzavřel dne [datum] s žalobkyní smlouvu o zápůjčce, na základě níž poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky (jistinu) ve výši [částka], které byly žalovanému zaslány na účet č. [bankovní účet] dne [datum]. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši [částka], jistina a poplatek byly splatné dne [datum], žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas, na svůj dluh žalobkyni doposud nic nezaplatil, přestože mu žalobkyně zaslala dne [datum] výzvu k úhradě dlužné částky. Žalobkyně poskytla zápůjčku prostřednictvím své webové stránky www.coolcredit.cz, na které si žalovaný nejprve přečetl nabídku na uzavření smlouvy, nastavil si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky a vyplnil na webové stránce žalobkyně formulář – Žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadal své osobní údaje včetně telefonního čísla a emailové adresy. Tím žalovaný dne učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobkyni, a dále odsouhlasil znění Obchodních podmínek žalobkyně. Žalovaný podepsal smlouvu v momentě, kdy mu byla vygenerována systémem společnosti žalobkyně, poté co si sám zvolil parametry úvěru, smlouvu podepsal elektronicky [příjmení], který žalobkyni zaslal na žalovaným uvedené telefonní číslo, tento [příjmení] je tzv. prostým elektronickým podpisem (§ 7 zák. č. 297/2016 Sb.), proto je třeba smlouvu o zápůjčce považovat za smlouvu uzavřenou v písemné podobě. Smluvní pokuta byla žalobkyní vyčíslena na částku [částka] s ohledem na ust. § 122 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť nepřesahuje součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru. Celková výše dluhu žalovaného činí [částka] a sestává z poplatku + jistiny ve výši [částka] a smluvní pokuty ve výši [částka]. V důsledku prodlení žalovanému vznikla povinnost uhradit též zákonné úroky z prodlení a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši [částka] (dle čl. 2 Smlouvy), když písemné výzvy byly žalovanému zaslány dne [datum], [datum] a [datum]. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Soud provedl dokazování listinami – Smlouvou o zápůjčce ze dne [datum], Všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně, výpisem z účtu žalobkyně ze dne [datum], upomínkou – pokusem o smír ze dne [datum], druhou upomínkou ze dne [datum], opakovanou výzvou k úhradě ze dne [datum], výzvou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum], podacím lístkem ze dne [datum] a zjistil následující skutkový stav: Žalobkyně s žalovaným uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku Smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě žalobkyně dne [datum] žalovanému poukázala částku [částka] na jeho účet č. [bankovní účet]. Dle čl. 2 smlouvy jsou její nedílnou součástí Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a Sazebník, podpisem smlouvy žalovaný stvrdil, že se s nimi seznámil, souhlasí s nimi a zavazuje se je dodržovat. Citovanou smlouvou se žalovaný zavázal k vrácení částky [částka] a poplatku za uzavření smlouvy ve výši [částka] ve lhůtě do [datum]. V případě prodlení se žalovaný zavázal (bod 2.3 smlouvy) k úhradě zákonného úroku z prodlení z dlužné částky, smluvní pokuty ve výši 0,1 % za každý den prodlení z dlužné částky a poplatku za každou upomínku ve výši [částka]. Žalovaný doposud zápůjčku splatnou dne [datum] ani zčásti neuhradil, přestože byl k plnění opakovaně vyzýván upomínkami žalobkyně ze dne [datum], [datum], opakovanou výzvou k úhradě ze dne [datum] a poté předžalobní výzvou zástupkyně žalobkyně [příjmení] [příjmení] ze dne [datum], odeslanou dle podacího lístku doporučeně téhož dne. 4. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle ust. § 2390 zák č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 5. Podle ust. § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. 6. Podle ust. § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 7. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 8. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným (žalobkyně coby podnikatelka a žalovaný coby spotřebitel; ust. § 1810 o. z.) byla prostřednictvím prostředků komunikace na dálku platně uzavřena spotřebitelská smlouva o zápůjčce podle ust. § 2390 o. z. Žalovanému byla poskytnuta zápůjčka ve výši [částka], kterou měla vrátit spolu s poplatkem ve výši [částka] ve lhůtě do [datum]. Jelikož žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, uložil mu tuto povinnost soud rozsudkem. 9. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz ust. § 1810 a násl. o. z.), národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1201/2012, který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva). 10. Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ust. § 1810 a následující o. z., která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13/ ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek (zneužívajících klauzulí) obsahuje ust. § 1813 o. z. Oproti příloze směrnice ustanovení ust. § 1814 o. z. mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné písm. e)). Smluvní ujednání odporující nejen ust. § 1813 o. z., ale i směrnici Rady 93/13/ s přílohou je absolutně neplatné dle § 580 odst. 1 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti. 11. Optikou citovaných zákonných ustanovení a judikaturních závěrů soud posuzoval další ujednání účastníků, obsažených ve smlouvě o zápůjčce podle ust. § 2390 o. z. 12. Mezi ujednání týkající se odměny za poskytnutí peněžních prostředků se řadí jednak poplatek za uzavření smlouvy, jednak úroky. V rozporu s dobrými mravy (ust. § 580 odst. 1 ve spojení s ust. § 1 odst. 2 o. z.) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). 13. Pokud soud přepočte poplatek za uzavření smlouvy ve výši [částka] na roční procentní úrok ve vztahu k poskytnuté malé částce, hodnotí uvedené ujednání souladné s dobrými mravy, proto soud v této části žalobě vyhověl. 14. Mezi ujednání týkající se placení odškodného spotřebitelem, který neplní svůj závazek, se řadí smluvní úrok z prodlení, jednorázová smluvní pokuta, smluvní pokuta vyjádřená v závislosti na délce porušování závazku a rovněž poplatky za upomínku. 15. Žalobkyně požaduje po žalovaném smluvní pokutu za prodlení, sjednanou ve výši 0,1 % denně z částky [částka], a to v celkové (maximální) výši [částka]. Funkcí smluvní pokuty je funkce preventivní, uhrazovací a sankční. Přiměřenost smluvní pokuty soud poměřoval okolnostmi, za kterých byla smlouva uzavřena (prostřednictvím komunikace na dálku), přičemž žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v malé výši. Soud uvážil výši poskytnutých peněžních prostředků, výši sankční povinnosti a dospěl k závěru, že pokud žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně vyčíslenou konkrétní částkou [částka], není sjednaná vý