3 C 191/2021-90 — Okresní soud v Blansku

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 58 607,54 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající z úvěrové smlouvy ze dne [datum]. Podle žalobních tvrzení se touto smlouvou původní věřitel ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) zavázal poskytnout žalovanému revolvingový úvěr ve výši úvěrového rámce 60 000 Kč. Žalovaný úvěr čerpal prostřednictvím kreditní karty ve výši 111 721,20 Kč, čímž žalovanému v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných nákladů spotřebitelského úvěru splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši sjednané smlouvou v závislosti na výši čerpaného úvěru. Tuto svoji povinnost žalovaný řádně neplnil, původní věřitel proto dopisem ze dne [datum] zůstatek dluhu zesplatnil. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení: úroků z prodlení a sjednaného smluvního úroku ve výši 12 % ročně. Smlouva o úvěru byla podle žalobních tvrzení uzavřena elektronickým způsobem prostřednictvím unikátního profilu internetového bankovnictví žalovaného. V souladu s obchodními podmínkami byla identita žalovaného ověřena zadáním autorizačního kódu, zaslaného žalovanému prostřednictvím SMS zprávy na smluvené telefonní číslo. Zadání autorizačního kódu pak zároveň nahrazuje písemný podpis žalovaného. 2. Původní věřitel zkoumal schopnost žalovaného splácet následujícím způsobem: Žádost byla poskytnuta přes internetové bankovnictví [obec] spořitelny v rámci kreditní linky. [příjmení]„ byla napočtena“ na základě příjmu z předchozí žádosti klienta. [anonymizována čtyři slova] [částka]. Klient na žádosti uvedl příjem ve výši [částka]. Pro hodnocení žádosti byl použit příjem [částka]. Klient na žádosti uvedl výdaje ve výši 0 Kč. Banka stanovila životní výdaje klienta po zohlednění jeho situace podle svého interního ekonomického modelu (pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení) na [částka]. Klient na žádosti uvedl splátky mimo Českou spořitelnu ve výši 0 Kč. [příjmení] dotazem do CCB a vlastních systémů zjistila, že klient měl v době úvěrové žádosti následující poskytnuté úvěry: Spotřební úvěr v [obec] spořitelně se splátkou [částka], kreditní karta splátková mimo Českou spořitelnu s limitem [částka] a s orientační splátkou 1 750 Kč. Splátka nového úvěru činila 3 000 Kč. [příjmení] splátkové zatížení tedy činilo [částka]. Příjem klienta byl dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů. Žalovaný projevil souhlas se smlouvou o úvěru zadáním autorizačního kódu. Žalobkyně také tvrdila, že účet [číslo] patří žalovanému. Žalovaný za celou dobu trvání na dluh neuhradil žádnou splátku. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. K jednání dne [datum] se žalovaný bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 5. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalobkyně předložila soudu Smlouvu o úvěru číslo [anonymizováno], datovanou dnem [datum] ve formě elektronického dokumentu ve formátu PDF. V textu smlouvy je jako„ úvěrující banka“ uvedena společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], přičemž dokument neobsahuje žádný podpis. 6. Dále žalobkyně předložila dokument ve formátu.xlsx, který obsahuje text SMS zprávy„ [anonymizováno]: Pro dokonceni vasi zadosti o kreditni kartu na jmeno [celé jméno žalovaného] ve vysi [číslo] Kc použijte autorizacni SMS kod: [číslo]. Tento kod ani Tento kod ani SMS zpravu nikomu nepreposilejte. V pripade nejasnosti volejte [tel. číslo]“ Tato zpráva podle předloženého dokumentu.xlsx měla být odeslána na tel. [číslo] dne [datum] v [anonymizováno]: [údaj o čase] hod. [obec] autorizace: [datum] [anonymizováno]. 7. Žalobkyně však nenavrhla žádné důkazy, ze kterých by vyplývalo, že telefonní [číslo] patří žalovanému. Toto telefonní číslo je uváděno ve smlouvě, která však neobsahuje žádné podpisy. Z předložených důkazů tedy nevyplývá, že to byl právě žalovaný, kdo projevil svou vůli být vázán předmětnou smlouvou. 8. Z Posouzení úvěruschopnosti klienta k žádosti žalovaného ze dne [datum] bylo zjištěno, že příjem uvedený v žádosti byl [částka] a byl použit pro hodnocení žádosti. Klient na žádosti uvedl výdaje ve výši 0 Kč; banka stanovila životní výdaje klienta po zohlednění jeho situace podle svého interního ekonomického modelu (pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení) na [částka]. Klient na žádosti uvedl splátky mimo ČS ve výši 0 Kč. Banka dotazem do CCB a vlastních systémů zjistila, že klient měl v době úvěrové žádosti následující poskytnuté úvěry: Spotřební úvěr v ČS se splátkou [částka], kreditní karta splátková mimo ČS s limitem [částka] a s orientační splátkou [částka]. Splátka nového úvěru činila [částka]. Nové splátkové zatížení tedy činilo [částka]. Dále je v listině Posouzení úvěruschopnosti klienta uvedeno:„ Příjem klienta byl dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů.“ Po odečtení výdajů ([anonymizována dvě slova]) a nového splátkového zatížení ([anonymizována dvě slova]) od příjmu ([anonymizována dvě slova]) však vychází záporný výsledek - [částka]. Výdaje žalovaného tak po uzavření úvěrové smlouvy přesahovaly o [částka] jeho příjmy. 9. Tvrzení, že účet [číslo] patří žalovanému, vyplývá pouze ze smlouvy o úvěru, která však neobsahuje žádné podpisy a ani jinými důkazy nebylo prokázáno, že to byl žalovaný, kdo se smlouvou projevil souhlas. Z výpisu z účtu [číslo] je zřejmé, že prostřednictvím kreditní karty [číslo] byly provedeny výběry z bankomatu a provedeny některé platby. Z výpisu však nevyplývá, že by majitelem tohoto účtu byl žalovaný. Z provedených důkazů tedy není možné učinit závěr, že právní předchůdce žalobkyně ve prospěch žalovaného poskytl nějakou finanční částku. 10. Z dopisu původního věřitele adresovaného žalovanému ze dne [datum] soud zjistil, že jeho obsahem je zesplatnění zůstatku dluhu vyplývajícího ze shora specifikované úvěrové smlouvy a dále pak výzva žalovanému, aby uhradil dlužnou částku v celkové výši 42 404,29 Kč do dne [datum]. 11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že původní věřitel jejím prostřednictvím postoupil pohledávku vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni. 12. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě celého dluhu ve výši 42 404,29 Kč nejpozději do [datum]. 13. Žalobkyně tvrdila, že„ smlouva o úvěru byla uzavřena elektronickým způsobem prostřednictvím unikátního profilu internetového bankovnictví žalovaného. V souladu s obchodními podmínkami byla identita žalovaného ověřena zadáním autorizačního kódu, zaslaného žalovanému prostřednictvím SMS zprávy na smluvené telefonní číslo s tím, že kód nahrazuje fyzický podpis smlouvy.“ K žádné z těchto tvrzených skutečností však žalobkyně nenavrhla důkazy, kterými by bylo možné prokázat, že k takovému průběhu událostí opravdu došlo. Mohl by např. být navržen důkaz počítačovým systémem, který obsahuje záznamy údajů o právních jednáních. Pokud by zároveň bylo prokázáno, že se záznamy provádějí se systematicky a posloupně a jsou chráněny proti změnám, mohla by se uplatnit vyvratitelná právní domněnka stanovená v § 562 odst. 2 o. z., že záznamy v takovém elektronickém systému jsou spolehlivé. Důkaz počítačovým systémem však navržen nebyl a z důkazů, které žalobkyně navrhla a předložila, nevyplývá, že by žalovaný (elektronickým) podpisem vyjádřil svůj souhlas se smlouvou. Žalobkyně také nenavrhla důkazy k prokázání svého tvrzení, že telefonní [číslo] patří žalovanému a že majitelem účtu [číslo] byl žalovaný (a to ani přes výzvu učiněnou usnesením ze dne 19. 10. 2021, č. j. 3C 191/2021-55). 14. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí. 15. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že smlouva o úvěru byla uzavřena elektronickým způsobem prostřednictvím unikátního profilu internetového bankovnictví žalovaného, že v souladu s obchodními podmínkami byla identita žalovaného ověřena zadáním autorizačního kódu, zaslaného žalovanému prostřednictvím SMS zp