6 C 168/2021-28 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhala ochrany rušené držby. Uvedla, že darovací smlouvou ze dne [datum] darovala žalobkyně žalovanému, svému synovi, id. jednu polovinu domu [adresa] v obci [obec] včetně stavebního pozemku [parcelní číslo] a pozemků p. [číslo] v k. ú. [obec]. V současné době jde o pozemek [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa] a [parcelní číslo] vše k. ú. [obec]. V čl. IV. darovací smlouvy je obsaženo ujednání, podle kterého obdarovaný zřizuje dárkyni své matce právo doživotního užívání ideální jedné poloviny předmětných nemovitostí. Toto právo bylo sice v darovací smlouvě označeno jako právo věcné, však nebylo vloženo do katastru nemovitostí, neboť nelze zřídit věcné břemeno jen k id. 1/2 nemovitosti. Nicméně obligační účinky tohoto smluvního ujednání dle názoru žalobkyně nastaly, tak-že právo bydlení a užívání bylo žalobkyni smluvně zřízeno a tato smlouva žalovaného zavazuje. Zřízení práva doživotního užívání bylo ostatně podmínkou uzavření celé darovací smlouvy, neboť zajišťovalo žalobkyni jistotu bydliště a bydlení v předmětu daru po dobu jejího života. Jinak by k uzavření darovací smlouvy vůbec nepřistoupila. Skutečnost, že žalovaný zřídil žalobkyni právo doživotního užívání předmětných nemovitých věcí, tak založilo právo oprávněné držby ideální jedné poloviny nemovitých věcí žalovanou po dobu jejího života. Vlastníkem druhé poloviny předmětných nemovitých věcí je [jméno] [příjmení], bytem [adresa], sestra žalovaného a dcera žalobkyně, která proti zřízení tohoto užívacího práva žalobkyně neměla žádné námitky a toto akceptovala. V předmětném domě nebydlí. Darovací smlouva byla vložena do katastru nemovitostí rozhodnutím Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, KP [obec] pod čj. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo], které nabylo právní moci dne [datum], a to s účinností od [datum]. Od tohoto dne žalobkyně v domě [adresa] v [obec] po dobu [anonymizováno] let nepřetržitě bydlela z titulu žalovaným zřízeného práva užívání. Dne [datum] však žalobkyně zjistila, že žalovaný bezdůvodně a neočekávaně vyměnil vložky zámku u vchodových dveří do domu [adresa] v [obec] a od tohoto dne se již do svého bydliště nedostala. Na telefonické výzvy ke zpřístupnění domu žalovaný zprvu nereagoval, pak žalobkyni řekl, že vyměnil vložky u zámků a klíče od domu jí již nevydá. Dne [datum] pak obdržela žalobkyně z [stát. instituce] sdělení, že žalovaný podal návrh na zrušení údaje o místě trvalého pobytu žalobkyně v předmětném domě podle § 12 odst. 1 písm. c) zák. č. 133/2000 Sb., tedy z důvodu, že„ zaniklo užívací právo občana k objektu nebo vymezené části objektu, jehož adresa je v evidenci obyvatel uvedena jako místo trvalého pobytu občana a neužívá-li občan tento objekt nebo jeho vymezenou část.“ Žalobkyně podala proti tomuto návrhu námitky, ve věci nebylo dosud správním orgánem rozhodnuto. Žalovaný, ačkoliv darovací smlouvou zřídil žalobkyni právo doživotního užívání id. 1/2 předmětných nemovitých věcí, zejména pak domu [adresa], výše uvedeným způsobem nezákonně a bezdůvodně zrušil její oprávněnou držbu těchto nemovitých věcí a žalobkyně se ocitla bez za-jištění bydlení na ulici. V domě zůstaly všechny její věci. Jen pro úplnost je třeba dodat, že od vkladu darovací smlouvy do katastru nemovitostí po dohodě se žalovaným mu žalobkyně platila pravidelně měsíčně vždy cca do poloviny každého měsíce na spotřebu energií částku [částka] a tuto částku zaplatila i za měsíc červen 2021, kdy se již do domu nedostala. Takto svémocně nebyl žalovaný dle přesvědčení žalobkyně oprávněn postupovat a bez varování vyměnit zámek u dveří a fakticky znemožnit žalobkyni užívat její obydlí, k jehož užívání jí zřídil oprávnění darovací smlouvou a které realizovala po dobu 13 roků. Tímto způsobem žalovaný hrubě narušil dosavadní pokojný stav užívání domu [adresa] v [obec] a přilehlého pozemku tím, že žalobkyni jako oprávněného držitele zcela neoprávněně z držby předmětných nemovitých věcí bezdůvodně vypudil. Žalobkyně se obrátila na radu starosty [územní celek] taktéž na Policii ČR, avšak výsledek jejího šetření jí není do dnešního dne znám. Žalobkyně se obrací na soud a domáhá se soudní cestou, aby bylo žalovanému uloženo, aby se zdržel dalšího protiprávního jednání a neoprávněného vypuzení žalobkyně z oprávněné držby předmětných nemovitých věcí a obnovil původní pokojný stav. Vzhledem k tomu, že k výměně zámků u dveří došlo [datum], je žaloba podána v zákonné lhůtě a včas. Existenci poslední oprávněné držby prokázala žalobkyně darovací smlouvou ze dne [datum], zejména čl. IV. této smlouvy. Svémocné rušení této držby prokázala Oznámením správního orgánu o zahájení řízení o zrušení údaje o trvalém pobytu žalobkyně v domě [adresa] [obec] a námitkami zaslanými správnímu orgánu k tomuto oznámení. V současné době se žalobkyně musela z důvodu výměny zámku přechodně uchýlit do bytu svého známého v [obec], než jí bude umožněno obnovení předchozího pokojného stavu, aby nezůstala na ulici. Zde však nemůže bydlet natrvalo. 2. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznává a navrhl zamítnutí žaloby. Ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že dle jeho názoru v daném případě žalobkyni jakékoli právo držby ve vztahu ke spoluvlastnickému podílu ve výši id. ½ předmětných nemovitostí nevzniklo, když ustanovení uvedené v dotčené darovací smlouvě nejen že nemůže založit věcně právní účinky (v podobě zřízení věcného břemene, resp. služebnosti), ale současně nemohlo dojít ani k účinkům obligačním, když žalovaný v době uzavření darovací smlouvy nebyl vlastníkem dotčených nemovitých věcí a ani posléze, jakožto vlastník spoluvlastnického podílu ve výši id. ½ vzhledem k celku, by s ohledem na zákonná pravidla pro nakládání a správu nemovitých věcí v podílovém spoluvlastnictví nebyl žalovaný schopen (vzhledem k výši svého spoluvlastnického podílu) předmětné nemovité věci právem bydlení a užívání ve prospěch žalobkyně platně zatížit. Nyní namítanou oprávněností údajné držby ideální jedné poloviny nemovitých věcí žalobkyní, tak nelze nahradit ani zhojit neexistenci služebnosti doživotního užívání. Současně žalovaný odmítá tvrzení žalobkyně stran toho, že zřízení práva doživotního práva užívání snad mělo být„ podmínkou uzavření celé darovací smlouvy“ jak uvádí žalobkyně, když dle dřívější domluvy účastníků tomu tak nebylo a ani ze samotné darovací smlouvy toto nevyplývá. Stejně tak žalovaný naprosto zásadně odmítá tvrzení žalobkyně o údajném nepřetržitém užívání dotčených nemovitostí, když toto se absolutně nezakládá na pravdě. Naopak pravdou je, že žalobkyně v předmětném rodinném domě ve vlastnictví žalovaného a jeho sestry více jak 8 let nebydlí, když tato se dlouhodobě zdržuje u svého druha [jméno] [příjmení] na adrese [adresa]. Důkazem v tomto ohledu budiž fakt, že k samotné výměně zámků došlo již v lednu roku 2021, což je žalovaný dodatečně schopen doložit účtenkou za nákup nové vložky zámku a současně výpovědí své družky, se kterou v předmětném domě bydlí. V daném případě se tedy v žádném případě nejednalo o„ bezdůvodnou a neočekávanou“ výměnu zámku jak zcela účelově (patrně z důvodu zachování lhůty pro uplatnění posesorního nároku na ochranu své domnělé držby) uvádí žalobkyně a z výše uvedeného je rovněž patrné, že žalobkyně svoji údajnou držbu spoluvlastnického podílu (resp. faktický výkon obsahu spoluvlastnického práva) nikdy fakticky nevykonávala a nyní namítané držby tedy žalobkyně z tohoto důvodu nikdy platně nenabyla, když v tomto ohledu nelze dle názoru žalovaného existenci poslední držby (bez přihlédnutí k faktickému stavu věci) dovozovat toliko ze samotné darovací smlouvy uzavřené v roce 2008, nýbrž je třeba vycházet z předpokladu, že držba vždy zahrnuje faktické ovládání věci (corpus possessionis) a držební vůli, tedy úmysl držet věc„ pro sebe“, nikoliv pro jiného (animus possidendi). V tomto ohledu pak žalovaný namítá, že není pravdou tvrzení žalobkyně stran toho, že by se snad tato mělo v důsledku jednání žalovaného„ ocitnout bez zajištění bydlení na ulici“, když jak již bylo uvedeno, žalobkyně donedávna měla na adrese dotčených nemovitých věcí toliko formálně vedeno své trvalé bydliště, avšak fakticky zde před podáním žaloby již dlouhé roky nebydlela, což budou jistě schopni potvrdit (nejen) sousedé žalovaného či další osoby znalé místních poměrů. Současně není pravdou, že by snad žalobkyně žalovanému jakkoli finančně přispívala na spotřebu energií (jak uvádí), když tato v dotčeném rodinném domě - společně s žalovaným, jeho dlouholetou družkou [jméno] [příjmení] a dcerou - nikdy nebydlela. K prokázání těchto tvrzení navrhl svůj účastnický výslech a výslech svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. 3. Podle § 987 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), držitelem je ten, kdo vykonává právo pro sebe. 4. Podle ust. § 988 odst. 1, odst. 2 o. z., držet lze právo, které lze právním jednáním převést na jiného a které připouští trvalý nebo opakovaný výkon (odst. 1). Osobní právo není předmě