12 C 279/2022-52 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 9 000 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaná uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne [datum] se [právnická osoba] credit s. r. o., [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ původní věřitelka“) smlouvu o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byl formulář pro standardní (předsmluvní) informace o spotřebitelském úvěru. Na základě uzavřené smlouvy o úvěru [číslo] tak byla žalované na jí uvedený bankovní účet poukázána jistina úvěru ve výši 9 000 Kč. Žalovaná se zavázala původní věřitelce vrátit celkem částku 13 059 Kč, která se skládala z jistiny ve výši 9 000 Kč a poplatku ve výši 4 059 Kč, to vše se splatností do [datum]. Celá částka byla splatná najednou v jediné splátce. Žalovaná však svůj závazek ze smlouvy o úvěru nesplatila řádně a včas, dosud na dluh neuhradila ničeho. Od [datum] se tak žalovaná ocitla v prodlení a v důsledku prodlení vzniklo původní věřitelce právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a v souladu s čl. VIII. odst. 1. písm. a), c), a d) smlouvy i právo na úhradu smluvního úroku z úvěru, účelně vynaložených nákladů na vymáhání pohledávky a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Dne [datum] byla mezi původní věřitelkou a žalobkyní uzavřena Rámcová smlouva o postoupení pohledávek, na základě níž došlo k postoupení pohledávek prostřednictvím Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], změna v osobě věřitelky byla žalované oznámena přípisem ze dne [datum]. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 21 756,07 Kč a skládala se z jistiny ve výši 9 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 059 Kč, smluvní pokuty ve výši 457,07 Kč, postoupeného smluvního úroku z jistiny 9 000 Kč ve výši 36 % ročně od [datum] do [datum], tj. ve výši ve výši 3 240 Kč. Žalobkyně požaduje po žalované jistinu ve výši 9 000 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4 059 Kč, smluvní úrok ve výši 3 240 Kč, poplatky za odeslání písemných upomínek ve výši 500 Kč a smluvní pokutu ve výši 457,07 Kč. Žalobkyně rovněž požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 842,18 Kč z jistiny 9 000 Kč od [datum] do [datum] a dále od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Z jednání dne [datum] se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud proto za použití ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Po zhodnocení uvedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalobkyně předložila soudu dokument označený jako Smlouva o spotřebitelském úvěru č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] ve formě elektronického dokumentu. Jako úvěrující je v tomto dokumentu označena Emma´s credit s. r. o., [IČO], se sídlem [adresa], a jako úvěrovaná žalovaná, přičemž jsou vyplněny její osobní údaje (jméno a příjmení, datum narození, rodné číslo, číslo OP, trvalé bydliště, e-mail, telefon a číslo účtu [bankovní účet]). V závěrečné části smlouvy je otisk razítka a podpis úvěrující, na místě podpisu žalované je uvedeno pouze:„ Ja, [celé jméno žalované], [rodné číslo], potvrzuji, že jsem dokument přečetl a s jeho obsahem souhlasím. Na důkaz toho, podpis proveden 2020 [číslo] 12:47:49 elektronickým kódem [číslo]“. Z těchto údajů však není zřejmé, kdo tato data k textu smlouvy připojil. Z předloženého elektronického dokumentu nevyplývá, že to byla právě žalovaná, která projevila svou vůli být předmětnou smlouvou vázána. 5. Z potvrzení o provedení transakce ČSOB ze dne [datum] vyplývá, že na účet č. [bankovní účet] byla dne [datum] zaúčtována částka 1 Kč zaslaná z účtu č. [bankovní účet], jehož majitelem je plátce [celé jméno žalované] (žalovaná). 6. Z potvrzení o platbě ze dne [datum] vyplývá, že na účtu u [právnická osoba] [bankovní účet] vedeném na majitele [anonymizována tři slova] byla dne [datum] zaúčtována platba ve výši 9 000 Kč, směr pohybu výdej, číslo protiúčtu [bankovní účet], [variabilní symbol] (rodné číslo žalované), zpráva pro příjemce [anonymizována dvě slova] ze dne [datum]. 7. Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla shora uvedená pohledávka původní věřitelky [anonymizována tři slova] postoupena žalobkyni. Změna v osobě věřitelky byla žalované oznámena přípisem (Oznámením o postoupení pohledávky) ze dne [datum] odeslaným doporučeně, jímž byla žalovaná současně vyzvána k úhradě dluhu do 10 dnů od jeho obdržení. Z podacího archu soud zjistil, že oznámení bylo žalované odesláno doporučeně dne [datum]. 8. Z výzvy před podáním žaloby ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla právním zástupcem žalobkyně vyzvána k úhradě závazku vyplývajícího ze smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalovanou a [anonymizována tři slova] ve výši 21 756,07 Kč (k datu [datum]) s příslušenstvím nejpozději do [datum]. 9. Podle ust. § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle ust. § 120 odst. 1, 2 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí. 10. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že tvrzená smlouva o úvěru byla uzavřena. 11. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu ust. § 120 odst. 2 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že tvrzená smlouva o úvěru byla uzavřena. O neunesení břemena tvrzení a břemena důkazního však soud žalobkyni nemohl při jednání dne [datum] poučit podle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání. 12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.”) může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle ust. § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobkyni byla postoupena pohledávka původní věřitelky, oznámení postoupení pohledávky bylo doručeno žalované, žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována. 13. Podle ust. § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Jelikož původní věřitelka uzavírala smlouvu v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná nikoliv, je potřeba na smluvní vztah aplikovat i ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), neboť tvrzená smlouva naplňuje znaky spotřebitelského úvěru, jak je vymezuje ust. § 2 tohoto zákona. 15. Podle ust. § 2 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 16. Podle ust. § 104 zákona o spotřebitelském úvěru vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu. Nesplnění písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. 17. Podle ust. § 546 o. z. lze právně jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit. Podle ust. § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle ust. § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 18. Z výše řečeného vyplývá, že je stále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, podle kterého písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočív