6 C 274/2020-358 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, doplněnou podáním doručeným soudu dne , datum, se žalobci domáhali určení, že , jméno FO, -, Anonymizováno, , , jméno FO, -, Anonymizováno, a , jméno FO, jsou vlastníky každý ideální jedné třetiny nemovitostí specifikovaných ve výroku I. rozsudku vzhledem k celku. Uvedli, že dne , datum, rozhodl Státní , Anonymizováno, , Krajský , Anonymizováno, pro Jihomoravský kraj (dále jen „, Anonymizováno, “), v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, o žádosti žalobců na vydání pozemků podle zákona o úpravě vlastnických vztahů půdě a jinému zemědělskému majetku č. 229/1991 Sb. v tehdy platném znění, (dále jen „zákon o půdě“) rozhodnutím č. j. , Anonymizováno, (, Anonymizováno, ) (dále jen „napadené rozhodnutí“) podle § 9 odst. 4 zákona o půdě tak, že žalobci nejsou vlastníky předmětných pozemků. Své rozhodnutí , Anonymizováno, odůvodnil tím, že původní vlastník nárokovaných pozemků , jméno FO, -, Anonymizováno, („, Anonymizováno, , jméno FO, “) nesplňuje podmínku československého občanství, tudíž pozemky nelze právním nástupcům původního vlastníka (tj. žalobcům) vydat. Žalobci mají za to, že napadené rozhodnutí je nezákonné v celém rozsahu, jelikož , Anonymizováno, nesprávně posoudil otázku občanství , Anonymizováno, , jméno FO, a svým rozhodnutím rozhodl v příkrém rozporu s judikaturou Ústavního soudu. Současně je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné v té části, kde , Anonymizováno, sice vzal na vědomí závazný nález Ústavního soudu, avšak nikterak nevysvětlil, proč rozhodl v rozporu s ním. Státní , Anonymizováno, zatížil řízení o restituci nárokovaných pozemků tak zásadní vadou, jež odůvodňuje přezkoumání napadeného rozhodnutí a jeho nahrazení rozhodnutím soudu podle páté části o.s.ř. Žalobci postupně dne , datum, (, jméno FO, - , Anonymizováno, - , Anonymizováno, ), dne , datum, (, jméno FO, - , Anonymizováno, ), dne , datum, (, jméno FO, ) uplatnili u povinných osob a současně u příslušného Pozemkového úřadu, jímž byl v době podání výzvy Okresní úřad , adresa, , Okresní , Anonymizováno, - předchůdce Státního pozemkového úřadu, nárok na vydání konfiskovaných nemovitostí podle zákona o půdě, když podali zejména tyto výzvy, jež jsou založeny v restitučním správním spisu , spisová značka, . Usnesením Pozemkového úřadu ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, bylo Správní řízení z důvodu potřeby posouzení předběžné otázky ve věci zjištění státního občanství a vydání osvědčení o státním občanství , Anonymizováno, , jméno FO, přerušeno. Předběžná otázka byla opakovaně řešena na úrovni Ministerstva vnitra, , Anonymizováno, a Nejvyššího správního soudu. Žalobci mají za to, že již toto usnesení Pozemkového úřadu je nezákonné, a to vzhledem k nálezu Ústavního soudu sp. zn. , Anonymizováno, a zejména vzhledem k nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. , Anonymizováno, ze dne , datum, (viz dále), ve skutečnosti se tedy nejedná ani o žádnou předběžnou otázku, která by měla mít význam pro rozhodnutí ve věci samé, neboť otázka státního občanství , Anonymizováno, , jméno FO, již byla definitivně vyřešena tak, že se mu československé státní občanství zachovává, přičemž tuto otázku již znovu otevírat a řešit nelze, resp. takový postup je neústavní. , Anonymizováno, k občanství původního vlastníka , Anonymizováno, , jméno FO, v napadeném rozhodnutí konkrétně uvádí, že: „V daném restitučním případu je stěžejní otázkou otázka státního občanství původního vlastníka , jméno FO, -, Anonymizováno, , která byla důvodem přerušení správního řízení u pozemkového úřadu. Tato předběžná otázka (ve smyslu správního řádu) byla řešena po linii věcně a místně příslušného správního úřadu (Ministerstva vnitra) a příslušných soudů (, Anonymizováno, , Nejvyšší správní soud). , Anonymizováno, v rámci restitučního řízení převzal k otázce státního občanství původního vlastníka pouze závěry výše uvedených institucí.“ Současně na jiném místě napadeného rozhodnutí Státní , Anonymizováno, konstatuje, že „první rozhodnutí Ministerstva vnitra včetně na něj navazujících správních i soudních rozhodnutí, kterými bylo rozhodnutí o nezachování občanství původního vlastníka nárokovaných pozemků , Anonymizováno, , jméno FO, potvrzeno, Ústavní soud zrušil ve svém nálezu ze dne , datum, sp. zn. I. , Anonymizováno, “. Protože se v pořadí druhé rozhodnutí Ministerstva vnitra o zamítnutí žádosti , Anonymizováno, , jméno FO, na zachování československého státního občanství podle § 2 odst. 1 ústavního dekretu presidenta republiky č. 33/1945 Sb., o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské (dále jen „Dekret“) zakládá na obdobných argumentech, jako rozhodnutí první, odporuje zjevně výše uvedenému nálezu Ústavního soudu. , Anonymizováno, tento rozpor zcela ignoroval a nikterak se jím nezabýval. Ve svém odůvodnění se , Anonymizováno, omezuje na pouhé konstatování existence těchto rozhodnutí, a aniž by se vůbec pokusil vysvětlit důvody pro svůj postup, přiklání se v otázce občanství , Anonymizováno, , jméno FO, k rozhodnutí Ministerstva vnitra.2. Řízení o zachování československého občanství , Anonymizováno, , jméno FO, bylo zahájeno žádostí podanou u Okresního národního výboru v , Anonymizováno, dne , datum, , v níž se , Anonymizováno, , jméno FO, dožadoval vydání osvědčení o národní spolehlivosti jako Čecha, který se v době zvýšeného ohrožení republiky přihlásil za , adresa, , donucen k tomu nátlakem nebo okolnostmi zvláštního zřetele hodnými. Druhý, alternativně podaný návrh obsahoval žádost , Anonymizováno, , jméno FO, jako , adresa, o zachování československého státního občanství. V tomto návrhu , Anonymizováno, , jméno FO, argumentoval tím, že je , adresa, , který zůstal věrný Československé republice, nikdy se neprovinil proti národům českému a slovenskému, činně se zúčastnil boje za osvobození republiky a trpěl pod nacistickým nebo fašistickým terorem (§ 2 odst. 1 dekretu). O návrhu rozhodoval Krajský národní výbor na návrh Okresního národního výboru, který současně vydával tzv. osvědčení typu B vydávané podle § 2 odst. 2 citovaného dekretu prezidenta republiky. Ustanovení § 2 odst. 2 Dekretu stanovovalo, že se osoby, kterým bylo vydáno takovéto osvědčení, až do vyřízení žádosti považují za československé státní občany. Konečného vyřízení žádosti se , Anonymizováno, , jméno FO, již nedočkal, jelikož dne , datum, zemřel. Zemřel tedy jako československý státní občan. Na toto řízení navázalo na základě nezákonného usnesení Pozemkového úřadu rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne , datum, , tedy po 56 letech č.j. , Anonymizováno, -, var. symbol, /, Anonymizováno, , kterým bylo rozhodnuto, že žádosti , Anonymizováno, , jméno FO, se nevyhovuje. Rozhodnutí Ministerstva vnitra bylo posléze potvrzeno postupně rozhodnutím ministra vnitra ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, -, var. symbol, /, Anonymizováno, a rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, č. j. , spisová značka, . Proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a oběma správním rozhodnutím podali žalobci jako potomci , Anonymizováno, , jméno FO, ústavní stížnost, v níž namítali porušení svých základních práv a svobod plynoucích z čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky a čl. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny. V řízení o ústavní stížnosti Ústavní soud připomněl, že na základě dekretů prezidenta republiky nelze nyní konstituovat nové právní vztahy, když uvedl již dříve vyslovený závěr, že: „Aplikace dekretu prezidenta republiky č. 33/1945 Sb. na v minulosti již proběhlá jednání a skutečnosti, nejde-li ovšem o použití konstitutivního charakteru, je v souladu s ústavní zásadou zákazu retroaktivity, a není proto v rozporu s ústavním pořádkem České republiky ani s mezinárodními závazky ČR“. Současně Ústavní soud podotkl, že na , Anonymizováno, , jméno FO, bylo vydáním osvědčení typu B pohlíženo téměř šest dekád jako na československého občana, kterým zůstal i po dobu nacistické okupace Čech a Moravy. Nelze proto akceptovat, aby stát v naprosto libovolné lhůtě a se značným odstupem od událostí relevantních pro posouzení podané žádosti jal se nahradit původní (byť prozatímní) rozhodnutí, na jehož základě mezitím vznikaly v dobré víře právní vztahy. Současně Ústavní soud napadeným rozhodnutím vytkl, že správní orgány a soud nepostupovaly v souladu se zásadou, dle které má být ve skutkově obdobných věcech postupováno obdobně. Konkrétně předchozím rozhodnutím vytkl, že zatímco v jiných případech bylo rozhodnuto o zachování občanství v situaci, kdy se žadatel aktivně nepodílel na boji proti nacistické okupaci, ale vytvářel prostředí umožňující takový boj, v případě věci , Anonymizováno, , jméno FO, neposoudily podporu československému projevenou vytvářením podmínek za dostatečnou, a to i přesto že , Anonymizováno, , jméno FO, byl prokazatelně od roku , Anonymizováno, ze zdravotních důvodů prakticky připoután na lůžko. Ústavní soud ve svém nálezu sp.zn. I. , Anonymizováno, ze dne , datum, dospěl k závěru, že zákl