3 C 153/2024-36 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy o úvěru č. , číslo, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně (společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, ) a žalovaným dne , datum, . Touto smlouvou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně posoudil před poskytnutím úvěru s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovaný úvěr splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané „Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Ve smlouvě žalovaný potvrdil, že před uzavřením smlouvy poskytl právnímu předchůdci žalobkyně úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutý úvěr, je schopen úvěr splatit a je si vědom všech rizik, porozuměl jim a nepovažuje vzájemná plnění ze smlouvy za plnění v hrubém nepoměru. Právní předchůdce žalobkyně vycházeje ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, která jsou zaznamenána v zákaznické kartě, a poctivosti jeho jednání, jelikož v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, by se žalovaný mohl dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle ust. § 211 trestního zákoníku. V důsledku takto učiněného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, byla teprve s žalovaným uzavřena smlouva. Žalobkyně má za to, že smlouva byla uzavřena po datu nabytí účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a neprokázání splnění této povinnosti tak nezpůsobuje absolutní neplatnost předmětné smlouvy.2. Žalovaný úvěr čerpal ve výši , částka, v hotovosti v den uzavření smlouvy, čímž mu v souvislosti se smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných nákladů spotřebitelského úvěru splatit pravidelnými splátkami ve výši , částka, týdně s poslední splátkou splatnou dne , datum, . Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení: částky , částka, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši , částka, , s úrokovou sazbou ve výši 18,36 % ročně, částky za zpracování zápůjčky ve výši , částka, a částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, („poplatek“). Tuto svoji povinnost žalovaný řádně nesplnil, když poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne , datum, . Ke dni , datum, provedl právní předchůdce žalobkyně vyčíslení a dlužná jistina činila částku , částka, a dlužný poplatek částku , částka, . Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek bylo žalovaným na předmětnou pohledávku ještě částečně hrazeno, a to celkem , částka, . Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši , částka, dále úrokem ve výši 18,36 % ročně, a to od , datum, do zaplacení. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku , částka, . Pohledávka včetně příslušenství byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni , datum, , což bylo žalovanému písemně oznámeno. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek , datum, činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku , částka, . Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky , částka, je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobkyně vůči žalovanému neuplatňuje. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení: celkové dlužné částky ve výši , částka, (sestávající se z dlužné jistiny ve výši , částka, a dlužných poplatků ve výši , částka, ); kapitalizovaných úroků ve výši , částka, (tj. úrok ve výši 18,36 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do , datum, ); kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši , částka, (tj. zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z jistiny ve výši , částka, od , datum, do , datum, ); úroků ve výši 18,36 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Z jednání dne , datum, se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.5. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Dne , datum, právní předchůdce žalobkyně (, právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, ) a žalovaný podepsali smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , jejímž obsahem byl závazek poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, , který měl být vrácen 52 pravidelnými týdenními splátkami ve výši , částka, počínaje 5. dnem od uzavření smlouvy včetně sjednaného souhrnného poplatku ve výši , částka, (sestávajícího z úroku ve výši , částka, , částky za zpracování úvěru ve výši , částka, , částky za komfortní splácení ve výši , částka, a částky za flexibilní splácení ve výši , částka, ), pojistného ve výši , částka, a úroku ve výši 88 %.6. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, nepředložila žalobkyně žádné důkazy ohledně prověření výše příjmů a výdajů žalovaného.7. Právní předchůdce žalobkyně vyplatil žalovanému částku , částka, v hotovosti dne , datum, , jak vyplývá z podepsané Smlouvy o spotřebitelském úvěru.8. Z Tabulky umoření vyplývá, že žalovaný v souvislosti se smlouvou zaplatil částku , částka, .9. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla shora uvedená pohledávka právního předchůdce žalobkyně postoupena žalobkyni.10. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě celého dluhu ve výši , částka, . Z podacího lístku vyplývá, že výzva byla odeslána dne , datum, .11. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě celého dluhu ve výši , částka, nejpozději do , datum, .12. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.13. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla dostatečné důkazy k prokázání svého tvrzení, že právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného (jakožto spotřebitele) splácet spotřebitelský úvěr. O této povinnosti tvrdit a prokázat však soud však žalobkyni nemohl poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání. Soud má za to, že není možné žádat o odročení jednání pouze za určitých podmínek (pokud soud shledá, že žalobkyně dosud tvrzené, resp. dokládané skutečnosti „nejsou dostatečné pro to, aby bylo žalobnímu návrhu zcela vyhověno“), jak to v tomto případě učinila žalobkyně, neboť podle § 41a o. s. ř. není možné přihlížet k úkonu účastníka, který je vázán na splnění podmínky. Takový postup soudu by také představoval porušení zásady rovnosti účastníků.14. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že byla s odbornou péčí ověřena úvěruschopnost žalovaného (tj. že by věřitel splnil zákonem uloženou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, a tedy poskytl spotřebitelský úvěr, aniž by bylo zřejmé, zda bude žalovaný schopen úvěr splatit).15. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními po