3 C 86/2021-268 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobce domáhal určení, že je dědicem bytové jednotky po zůstavitelce , jméno FO, , která zemřela dne , datum, (dále jen zůstavitelka). Dle tvrzení strany žalující zůstavitelka zanechala závěť ze dne , datum, , sepsanou ve formě notářského zápisu č. j. , Anonymizováno, , , tituly před jménem, , jméno FO, , notářem se sídlem v , adresa, , ve které zůstavitelka povolala dědicem členských práv a povinností a členského podílu k družstevnímu bytu č. , hodnota, na , adresa, u družstva , právnická osoba, v , adresa, , svého vnuka , jméno FO, , nar. , Datum narození žalované A, (1. žalovaný). Žalobce však tuto závěť neuznává za pravou a platnou, neboť zůstavitelka v době sepisu a podpisu této závěti nebyla po stránce duševní zcela zdráva (zejména v důsledku svých zdravotních komplikací a užívaných léků předepsaných k tlumení bolesti, které měly nežádoucí účinky na její duševní stav) a byla snadno manipulovatelná, proto je žalobce přesvědčen, že obsah této závěti nebyl její skutečnou vůlí. Zůstavitelka měla také dlouhodobě před rokem , Anonymizováno, poruchy paměti. , právnická osoba, Doklady o špatném , podezřelý výraz, stavu zůstavitelky před sepsáním závěti ze , datum, a o její neschopnosti právně jednat jsou obsaženy v lékařských spisech , právnická osoba, , ošetřující lékařky. Že zůstavitelka nebyla schopna v den vystavení závěti náležitě právně jednat, prokazuje též to, že u svého podpisu uvedla poznámku „četla a svaluji“, namísto správného „četla a schvaluji“. Navíc tato poznámka nebyla potřebná, když součástí tohoto notářského zápisu bylo prohlášení účastnice „že ho četla a že ho schvaluje“.2. Také výklad závěti zůstavitelky ze , datum, , že vůlí zůstavitelky mělo být ustanovení 1. žalovaného dědicem bytové jednotky č. , Anonymizováno, vymezené v budově bytového domu čp. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , postavené na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , s k ní náležejícím spoluvlastnickým podílem id. , Anonymizováno, na společných částech této budovy a na pozemku, na němž je tato budova postavena, vše v katastrálním území , adresa, (dále jen bytová jednotka) je v rozporu s ust. § 1494 odst. 2 o. z. Nejen že zůstavitelka nebyla při vystavení závěti dne , datum, schopna náležitě jednat a tato závěť není projevem pravé a svobodné vůle zůstavitelky, ale v pozůstalostním řízení v této věci bylo výpisem z KN LV č. , hodnota, pro kat. území obec a , adresa, ze , datum, , zápisem v části D tohoto výpisu, prokázáno, že Prohlášení vlastníka budovy o vymezení jednotek (podle zák. č. 72/1994 Sb.) bylo vystaveno až dne , datum, , s právními účinky vkladu práva do KN ke dni , datum, (rozhodnutím , právnická osoba, pro JmK, KP , adresa, , čj. , Anonymizováno, ), tedy za více nežli rok po vystavené závěti. Zůstavitelka by tak i v případě, že by byla schopna náležitě právně jednat, nemohla při vystavení závěti důvodně předpokládat, že se stane před svou smrtí vlastnicí předmětného bytu. , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , notářka, jako soudní komisařka vydala dne , datum, usnesení č. , spisová značka, , kterým uložila žalobci, aby do 3 měsíců od právní moci tohoto usnesení, podal Okresnímu soudu v , adresa, žalobu o určení, že je dědicem ze zákona k předmětné bytové jednotce. Na základě tohoto usnesení podal žalobce žalobu v této věci.Anonymizovaný odstavec4. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti: Dne , datum, zemřela paní , jméno FO, , nar. , datum, (zůstavitelka).5. Dne , datum, bylo vydáno usnesení č. j. , spisová značka, , kterým byla žalobci , jméno FO, uložena povinnost podat proti žalovaným , jméno FO, , nar. , Datum narození žalované A, , že žalobce je dědicem ze zákona k bytové jednotce, a to ve lhůtě 3 měsíců od právní moci usnesení. Usnesení nabylo právní moci , datum, .6. Ze závěti, sepsané ve formě notářského zápisu sp. zn. , Anonymizováno, , , tituly před jménem, , jméno FO, , notářem v , adresa, , vyplývá, že zůstavitelka povolala dědicem členských práv a povinností a členského podílu k družstevnímu bytu č. , hodnota, na ulici , datum, /, číslo, u , právnická osoba, , v , adresa, , svého vnuka , jméno FO, mladšího, a zůstavitelka vyjádřila svou vůli, aby její synové, tj. žalobce a 2. žalovaný , Jméno žalované A, starší, respektovali její přání a nežádali své povinné díly. Vzhledem k tomu, že „zůstavitelka hůře slyší“, zůstavitelka připsala k notářskému zápisu vlastní rukou poznámku „Četla a svaluji“ a tento notářský zápis podepsala.7. Soud vyslechl notáře, který sepisoval se zůstavitelkou závěť, , tituly před jménem, , jméno FO, , který si nevzpomněl konkrétně na své jednání se zůstavitelkou, avšak popsal obvyklý průběh sepisu závěti s tím, že pokud by pojal podezření, že pořizovatel závěti není orientovaný, tak by sepis odmítl. Notář se vždy ujišťuje, zda pořizovatel závěti rozumí úkonu a jeho důsledkům, poskytuje i potřebná právní poučení. Notář k dotazu vyloučil možnost, že by znění závěti bylo v rozporu s vůli zůstavitelky, uvedl, že zaznamená vždy přesně to, co je mu řečeno.8. Svědkyně , jméno FO, uvedla, že za ní zůstavitelka přišla a požádala svědkyni, aby ji její syn odvezl k notáři, k tomu skutečně došlo a svědkyně jela poté k notáři se zůstavitelkou. Svědkyně byla přítomná v kanceláři přímo při sepisu závěti a slyšela, že zůstavitelka sepisovala závěť pro svého syna , jméno FO, (2. žalovaného).9. Mezi závětí a výpovědí notáře , tituly před jménem, , jméno FO, na jedné straně a výpovědí svědkyně , jméno FO, existuje rozpor, neboť svědkyně uvedla, že zůstavitelka měla pořídila závěť ve prospěch svého syna (2. žalovaného), nikoli vnuka (1. žalovaného). Při posouzení tohoto rozporu je pro soud v tomto směru věrohodnějším důkazem písemná závěť sepsaná notářem, podepsaná zůstavitelkou, než svědecká výpověď svědkyně , jméno FO, , která nebyla přímým účastníkem jednání o závěti, tomuto pouze zpovzdálí přihlížela a navíc o tomto jednání vypovídala s časovým odstupem 9 let. Proto má soud za prokázané, že zůstavitelka pořídila závětí ve prospěch svého vnuka (1. žalovaného).10. K projevům zůstavitelky v běžném životě v době blízké datu sepisu závěti bylo soudem vyslechnuto několik svědků. Vyslechnuté sousedky , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, vídaly zůstavitelku v domě, ve kterém bydlely, poměrně často. Žádná ze sousedek však nepozorovala na zůstavitelce nějaké zvláštní chování nebo psychické problémy, ani problémy s pamětí – shodně vypověděly, že zůstavitelka byla „při smyslech“, „svěží“, normální“, orientovaná a soběstačná – později jí pouze byly přiváženy obědy.11. Dne , datum, zůstavitelka podepsala Smlouvu o převodu vlastnictví bytové jednotky (předmětného bytu) do jejího výlučného vlastnictví za cenu , částka, , jak vyplývá ze smlouvy založené v dědickém spise , spisová značka, .Anonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavec18. Ze žádné svědecké výpovědi nevyplynuly žádné skutečnosti, které by mohly vyvolat pochybnosti o způsobilosti zůstavitelky pořizovat závět, o její způsobilosti právně jednat. Všichni vyslechnutí svědci shodně uvedli, že zůstavitelka nepůsobila zmateně, věděla, o čem mluví, vystupovala racionálně a samostatně. Notář, který přímo osobně sepisoval se zůstavitelkou předmětnou závěť vypověděl, že pokud by měl sebemenší pochybnosti o schopnosti klienta sepsat závěť, tak by závěť odmítl sepsat. Zůstavitelka se projevovala se podle všech svědků naprosto běžným způsobem.19. Pokud jde o návrh žalobce na provedení revizního znaleckého posudku, podle usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 17. června 2008, sp. zn. 22 Cdo 129012007 - Soudní rozhledy, 2009, č. 4, str. 134 – „Zákon nestanoví předpoklady pro nařízení vypracování revizního znaleckého posudku a ponechává je na úvaze soudu; vypracování revizního znaleckého posudku bude přicházet do úvahy zejména tam, kde soud bude mít pochybnosti o správnosti již vypracovaného znaleckého posudku. Tyto pochybnosti mohou být vyvolány předložením listinného důkazu - posudku znalce, vypracovaného mimo řízení; bude však vždy záležet na konkrétní situaci a na úvaze soudu, zda (zpravidla po slyšení ustanoveného znalce) bude mít pochybnosti za odstraněné.“ V daném případě však soud nemá žádné pochybnosti o závěrech znalkyně, která vysvětlila použitou metodu posouzení, přičemž zhodnotila všechny známé skutečnosti. Po slyšení znalkyně soud dospěl k závěru, že zdůvodnila své závěry přesvědčivým způsobem, takže o nich soud nemá pochybnosti. Tyto závěry se navíc plně shodují se závěry dříve vypracovaného posudku , jméno FO, . Proto soud neshledal potřebným provést ve věci navrhovaný revizní znalecký posudek, AnonymizovánoAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavec23. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: