6 C 176/2024-36 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobou uplatněnou u soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a smluvní pokuty , částka, s poukazem na skutečnost, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému částku , částka, , která byla žalovanému téhož dne zaslána na účet č. , č. účtu, . Dále žalovaný požádal o navýšení zápůjčky o , částka, , tato částka mu byla zaslána na stejný účet dne , datum, . Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek , částka, . Jistina zápůjčky i poplatek byly splatné dne , datum, , žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas, ke dni podání žaloby na svůj dluh neuhradil ničeho. Před uzavřením smlouvy si žalobkyně od žalovaného vyžádala informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných poměrech a tyto ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného, případně nahlédnutím do relevantních databází. Poskytnuté informace a dokumenty byly vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty žalovaného. Žalobkyně tedy splnila povinnost podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, prověřila úvěruschopnost žalovaného a dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet. V důsledku prodlení vznikla žalovanému povinnost uhradit též úroky z prodlení a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši , částka, (čl. 2.3 smlouvy), písemné výzvy byly odeslány ve dnech , datum, , , datum, , , datum, a , datum, . Celková výše dluhu žalovaného ke dni podání žaloby činí , částka, : jistina + poplatek ve výši , částka, a náklady spojené s uplatněním pohledávky , částka, . Smluvní pokuta podle čl. 2.3 smlouvy o zápůjčce je ve výši 0,1 % denně z dlužné částky , částka, (jistina) od , datum, (den následující po splatnosti zápůjčky) do , datum, (vyhotovení žaloby) ve výši , částka, .2. Žalovaný se přes výzvu soudu (viz usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , jež mu bylo doručeno dne , datum, ) ve věci nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný.3. Z nařízeného jednání se žalobkyně podáním ze dne , datum, omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil, přestože mu bylo předvolání k tomuto jednání včas doručeno dne , datum, . Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).4. Z provedených listinných důkazů učinil soud především tato skutková zjištění.5. Žalobkyně (jako zapůjčitel) a žalovaný (jako vydlužitel) uzavřeli dne , datum, smlouvu o zápůjčce, na základě které měla být žalovanému poskytnuta (na bankovní účet č. , č. účtu, ) zápůjčka , částka, , žalovaný se zavázal tuto částku spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši , částka, (tedy celkem , částka, ), vrátit žalobkyni nejpozději do , datum, . Dne , datum, bylo v dodatku k uvedené smlouvě účastníky dohodnuto, že zápůjčka bude navýšena o , částka, , tedy celková výše zápůjčky bude činit , částka, , žalovaný se v této souvislosti zavázal uhradit žalobkyni poplatek za navýšení zápůjčky , částka, s tím, že celkový poplatek tudíž činí , částka, . Celková částka, kterou se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni do , datum, tak činila , částka, (, částka, + , částka, ), roční procentní sazba nákladů (RPSN) činila 11 942 %. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky společnosti , Jméno zainteresované společnosti 0/0, (účinné dnem , datum, ) a sazebník, podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že se s těmito seznámil. Bod 2.3. smlouvy obsahuje mimo jiné jednak ujednání, že pro případ prodlení s plněním závazků podle této smlouvy, se žalovaný zavazuje uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a dále zákonný úrok z prodlení a jednak ujednání, že výše nákladů, které je žalobkyně oprávněna požadovat po žalovaném v případě písemné upomínky (výzvy k úhradě), činí za každou z nich , částka, (viz smlouva o zápůjčce ze dne , datum, , dodatek ke smlouvě ze dne , datum, a všeobecné obchodní podmínky). Na běžném účtu č. , č. účtu, , který je bankovním účtem žalovaného, jsou evidovány příchozí platby ve výši , částka, (dne , datum, ) a , částka, (dne , datum, ) od společnosti , právnická osoba, (viz sdělení , jméno FO, a.s. ze dne , datum, ). Dopisem ze dne , datum, (výzva k úhradě před podáním žaloby) vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ze smlouvy o zápůjčce, a to do tří dnů na blíže označený účet, zásilka byla odeslána doporučeně téhož dne (viz podací arch , právnická osoba, .).6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 uvedeného zákona (ve znění účinném do , datum, ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odstavec první). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odstavec druhý). Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.8. Neplatnost smlouvy o peněžité zápůjčce (ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. je spotřebitelským úvěrem též peněžitá zápůjčka) pro nedostatečné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele ve smyslu § 87 odst. 1 věta druhá shora uvedeného zákona je neplatností absolutní, neboť odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 580 odst. 1 a § 588 o. z.). Jedná se přitom o neplatnost, která nastává přímo ze zákona a soud je povinen se jí zabývat z úřední povinnosti (tedy i bez výslovné námitky), je-li z právního jednání patrna, anebo jestliže se o důvodu neplatnosti procesně korektním způsobem dozví. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního jednání od samého počátku, na právní jednání se hledí, jako by nikdy nebylo učiněno a jeho účastníkům z něho nevznikají žádná práva ani povinnosti.9. Z uvedeného důvodu se soud nejdříve (z úřední povinnosti) zabýval otázkou, zda při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru byla žalobkyní, jako poskytovatelem úvěru, dostatečným způsobem prověřena úvěruschopnost žalovaného, jako spotřebitele.10. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.11. Ohledně splnění povinnosti podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. žalobkyně odkázala na informace sdělené jí žalovaným „o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech“ s tím, že „tyto ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného“, případně „nahlédnutím do relevantních databází“, přičemž „poskytnuté informace a dokumenty … byly zaevidovány do zákaznické karty žalovaného“. Skutková tvrzení žalobkyně v této části jsou tak zcela obecná a nekonkrétní, bez dalšího z nich nelze ani zjistit, jaké konkrétní údaje a podklady měla během procesu posuzování schopnosti žalovaného úvěr splácet k dispozici, přičemž „zákaznickou kartu žalovaného“ soudu nepředložila (tuto ostatně neoznačila ani jako důkaz). Lze tak uzavřít, že v posuzovaném případě žalobkyně neuvedla