11 C 202/2025-36 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se podanou žalobou ze dne , datum, po žalované domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze smlouvy o úvěru. Uvedla, že uzavřela s žalovanou dne , datum, Smlouvu o hotovostním úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně poskytnula žalované částku ve výši , částka, a žalovaná se zavázala částku vrátit a zaplatit sjednaný úrok. Nedílnou součástí smlouvy jsou Úvěrové podmínky. Žalovaná podpisem smlouvy přistoupila k Rámcové pojistné smlouvě, jejímž předmětem je pojištění schopnosti splácet předmětný úvěr. Žalovaná se zavázala měsíčně hradit pravidelnou splátku úvěru ve výši , částka, , skládající se ze splátky pojištění, jistiny a úroku 15,49 % ročně, a to vždy k 15. dni v měsíci počínaje dnem , datum, . Dále byl sjednán poplatek za zprostředkování úvěru ve výši , částka, . K samotnému uzavření smlouvy žalobkyně uvedla, že k uzavření smlouvy došlo prostřednictvím elektronických prostředků, tedy prostřednictvím on-line platformy na stránkách žalobkyně , Anonymizováno, , kdy klienti v úvodu žádosti o úvěr zadávají své jméno, rodné číslo, kontaktní údaje (telefonní číslo, e-mailová adresa) a požadovanou celkovou částku úvěru s uvedením výše měsíční splátky.2. Žalobkyně před uzavřením smlouvy také řádně posoudila úvěruschopnost žalované. Nutnou podmínkou pro poskytnutí úvěru Zonky je verifikace příjmu žadatele. Primárním podkladem pro ověření příjmů žadatele jsou výpisy z bankovního účtu (další akceptované způsoby pro doložení příjmu jsou potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu, důchodový výměr, výměr rodičovského příspěvku, daňové přiznání atd.). Stejně jako příjem, tak i výdaje žadatele jsou v rámci procesu posouzení úvěruschopnosti ověřovány. Údaje, ze kterých žalobkyně vycházela jsou uvedeny v Potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta před poskytnutím úvěru č. , hodnota, . Při zkoumání příjmové složky uvedla žalovaná, že má čistý příjem ze zaměstnání ve výši , částka, , je svobodná a nemá žádné vyživovací povinnosti. Příjem ze zaměstnání žalobkyně uvedla, že ověřila prostřednictvím výpisu z bankovního účtu žalované. Ověřený příjem činil , částka, . Žalovaná dále uvedla celkové výdaje vč. splátek úvěrů ve výši , částka, .3. Tyto údaje žalobkyně ověřila prostřednictvím jejich porovnání s normativními náklady na bydlení a životním minimem. Platby na další závazky dlužníka žalobkyně zjišťovala prostřednictvím úvěrových registrů NRKI/BRKI, insolvenčního rejstříku a registru SOLUS. V úvěrové zprávě žalobkyně k datu žádosti identifikovala tyto závazky žalované: spotřebitelský úvěr – zbývající jistina 165 303 (splátka , částka, ); osobní úvěr – zbývající jistina , částka, , (splátka , částka, ); osobní úvěr – zbývající jistina , částka, , (splátka , částka, ); osobní úvěr – zbývající jistina , částka, , (splátka , částka, ); osobní úvěr – zbývající jistina , částka, , (splátka , částka, ), osobní úvěr – zbývající jistina , částka, (splátka , částka, ), osobní úvěr – zbývající jistina , částka, (splátka , částka, ), a kreditní karta – zbývající jistina , částka, (splátka , částka, ). Po zohlednění verifikovaných výdajů a příjmu , částka, vypočetl poskytovatel disponibilní čistý měsíční příjem klienta ve výši , částka, . Poskytovatel dospěl k závěru, že klient bude schopen z disponibilního příjmu splácet úvěr č. , hodnota, s měsíční splátkou , částka, , proto klientovi úvěr poskytl. Žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti dlužníka nevycházela pouze z informací, které uvedla žalovaná v žádosti o úvěr, ale informace ověřovala, a tak stanovila disponibilní příjem nižší, než byla klientem deklarovaná částka disponibilního příjmu ve výši , částka, . Žalobkyně eviduje od žalované splátky od , datum, do , datum, . Ode dne , datum, neeviduje žádné úhrady od žalované. Opakovaným prodlením s úhradou splátek se žalovaná dopustila závažného porušení smluvních povinností, proto žalobkyně přistoupila v souladu s ujednáním čl. 5 úvěrové smlouvy dne , datum, k zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění byl dluh žalované tvořen nesplacenou jistinou ve výši , částka, , nesplaceným smluvním úrokem z úvěru (kapitalizovaný úrok) ve výši , částka, (souhrn nesplacených smluvních úroků ode dne poslední zaplacené splátky, tj. ode dne , datum, do dne předcházejícího dni zesplatnění tj. , datum, ). O zesplatnění úvěru informovala žalobkyně žalovanou jak dopisem – předžalobní výzvou, tak zprávami odeslanými do profilu žalované na , Anonymizováno, .4. Z jednání soudu dne , datum, se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.5. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne , datum, Smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované celkem , částka, a žalovaná se zavázala tento úvěr splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši , částka, . Celkem se tedy žalovaná zavázala uhradit , částka, , přičemž poslední splátka byla splatná dne , datum, .6. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalované, doložila žalobkyně úvěrovou zprávu z CNCB (nebankovní registr klientských informací. V Potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta před poskytnutím úvěru č. , hodnota, uvedla žalovaná, že je svobodná, dětí nemá, bydlí v nájmu, je zaměstnaná s příjmem , částka, měsíčně čistého, celkové výdaje včetně splátek úvěrů činí , částka, , příjmy ostatních členů domácnosti činí , částka, . Ohledně bydlení je v potvrzení uvedena informace „v nájmu“. Ostatní výdaje uvedeny nebyly. Příjmy žalované byly ověřeny bankovním výpisem, který nebyl žalobkyní doložen.7. Z potvrzení o vyplacení úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, vyplývá, že na účet žalované byla poskytnuta částka , částka, .8. Z dopisu žalobkyně ze dne , datum, soud zjistil, že jeho obsahem je zesplatnění zůstatku dluhu a dále pak výzva žalované, aby uhradila dlužnou částku v celkové výši , částka, do , datum, .9. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.10. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla dostatečné důkazy k prokázání svého tvrzení, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalované (jakožto spotřebitele) splácet spotřebitelský úvěr. O této povinnosti tvrdit a prokázat však soud však žalobkyni nemohl poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání.11. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.12. Podle § 1 věty druhé zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle § 86 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravid