12 C 132/2025-37 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, doplněnou podáním ze dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Uvedla, že dne , datum, uzavřela se žalovaným Smlouvu o hotovostním úvěru reg. č. , Anonymizováno, (dále jen „smlouva“), na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, a žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky spolu se smluvenými úroky ve výši 15,99 % p.a. v pravidelných měsíčních splátkách. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky pro zakládání a vedení účtů (dále jen „VOP“), Podmínky pro poskytování hotovostních úvěrů mBank (dále jen „Podmínky“). Žalobkyně posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr s odbornou péčí v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně vycházela mj. z informací získaných z bankovních registrů klientský informací, stejně jako z nebankovních registrů klientských informací a informací získaných prostřednictvím zájmového sdružení právnických osob na ochranu leasingu, úvěru a dalších služeb (SOLUS). Dále žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím dalších registrů a databází, např. insolvenčního rejstříku, evidence neplatných dokladů, evidence adres obecních/městských úřadů, interních registrů atd. Při posouzení schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr žalobkyně rovněž komplexně vyhodnotila celkovou finanční situaci žalovaného, kdy žalobkyně konfrontovala doložené skutečnosti žalovaným s dostupnými údaji umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, a dále též se statistickými, demografickými a historickými daty žalovaného dostupnými v rámci skupiny žalobkyně. Následně po důkladné analýze veškerých informací v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru žalobkyně dospěla k závěru, že nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splatných splátek, když tyto nebyly z jeho strany hrazeny řádně a včas, žalobkyně v souladu s čl. 6.1.1. písm. a) ve spojení s čl. 6.1.3. písm. b) Podmínek odstoupila od smlouvy. V důsledku odstoupení vznikla žalovanému povinnost vrátit žalobkyni vyčerpanou a neuhrazenou jistinu úvěru , částka, společně s jejím příslušenstvím v podobě smluvního úroku (viz čl. 2.1. smlouvy ve spojení s čl. 5.1. smlouvy) ve výši 15,99 % p.a. z vyčerpané jistiny úvěru ponižované o jednotlivé splátky na jistinu od jejího čerpání až do jejího zaplacení. Žalobkyni tak vznikl ke dni sepsání žaloby nárok na smluvní úrok ve výši , částka, . Dále vznikl žalobkyni nárok na úrok z prodlení ve výši , částka, (vyčíslený od , datum, do , datum, ). Žalovaný žalobkyni dlužnou částku ani po doručení předžalobní výzvy ze dne , datum, neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Z jednání nařízeného na den , datum, se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Smlouvou o hotovostním úvěru „, Anonymizováno, “ č. , Anonymizováno, /2023 dne ze dne , datum, se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr na jeho klientský účet č. , č. účtu, ve výši , částka, a žalovaný se zavázal zaplatit poskytnutou částku s úrokem ve výši 15,99 % p. a., a to v 96 měsíčních splátkách dle harmonogramu splátek v termínu do , datum, . Smlouva byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku, jak vyplývá z dokladu o elektronickém uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky pro zakládání a vedení účtů fyzických osob a Podmínky pro poskytování hotovostních úvěrů mBank. Žalobkyně svou povinnost poskytnout úvěr splnila dne , datum, , jak vyplývá z transakční historie k účtu a z historie úvěru: , Anonymizováno, . Dopisem ze dne , datum, vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě pohledávky ve výši , částka, spolu s poplatkem , částka, v termínu do 7 dnů od doručení výzvy s tím, že v případě neuhrazení je výzva zároveň i odstoupením od smlouvy o mPůjčce č. , č. účtu, , výzva byla odeslána dne , datum, , jak vyplývá z dodejky. Z listiny označené jako „historie úvěru: , Anonymizováno, “ soud zjistil, že žalovaný žalobkyni celkem uhradil částku , Anonymizováno, , částka, .5. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, byla žalovaným vyplněna žádost o poskytnutí hotovostního úvěru mPŮJČKA plus, ve které žalovaný uvedl, že je svobodný, bydlí u rodiny, nemá žádnou vyživovací povinnost, je zaměstnán u společnosti , právnická osoba, a jeho čistý příjem činí , částka, . Výdaje žalovaného nijak prověřeny nebyly.6. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě celého dluhu ve výši , částka, nejpozději do , datum, , výzva byla odeslána žalovanému téhož dne (viz potvrzení o podání).7. Z ostatních provedených důkazů (poučení o ochraně osobních údajů) nebyly zjištěny žádné skutečnosti rozhodné pro projednávanou věc.8. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.9. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla dostatečné důkazy k prokázání svého tvrzení, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného (jakožto spotřebitele) splácet spotřebitelský úvěr. O této povinnosti tvrdit a prokázat však soud žalobkyni nemohl poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání. Soud má za to, že není možné žádat o odročení jednání pouze za určitých podmínek (pokud soud shledá, že žalobce dosud tvrzené, resp. dokládané skutečnosti „nejsou dostatečné pro to, aby bylo žalobnímu návrhu zcela vyhověno“), jak to v tomto případě učinila žalobkyně, neboť podle § 41a o. s. ř. není možné přihlížet k úkonu účastníka, který je vázán na splnění podmínky. Takový postup soudu by také představoval porušení zásady rovnosti účastníků.10. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že byla s odbornou péčí ověřena úvěruschopnost žalovaného (tj. že by věřitel splnil zákonem uloženou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, a tedy poskytl spotřebitelský úvěr, aniž by bylo zřejmé, zda bude žalovaný schopen úvěr splatit).11. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.”), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.12. Podle § 2 odst. 1 věty druhé zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle § 86 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebit