3 C 83/2026-11 – Okresní soud v Blansku

1. Návrhem doručeným soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud změnil rozsudek Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , sp. zn. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , kterým bylo žalovanému naposledy stanoveno výživné pro žalobkyni. Žalobkyně uvedla, že ode dne , datum, je schopna sama se živit. Navrhla proto, aby vyživovací povinnost žalovaného byla zrušena od tohoto data.2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.3. Ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto soud vyzval účastníky k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím bez jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že se účastníci nevyjádřili, soud má za to, že účastníci s rozhodnutím věci bez jednání souhlasí a věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání.4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: O výživném bylo naposledy rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , sp. zn. , Anonymizováno, , který nabyl právní moci dne , datum, , kterým bylo žalovanému uloženo hradit výživné pro žalobkyni ve výši , částka, měsíčně.5. Od , datum, je žalobkyně schopna sama se živit.6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 163 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) je možno na návrh změnit rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek.7. Podle ust. § 910 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle ust. § 911 o. z., výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen se sám živit.8. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že vyživovací povinnost žalovaného k žalobkyni lze zrušit, neboť došlo k podstatné změně poměrů a od , datum, je žalobkyně schopná se sama živit.9. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je schopna sama se živit, nejsou již splněny podmínky pro další trvání zákonné vyživovací povinnosti rodiče (žalovaného) k dítěti (žalobkyni). Proto soud zrušil vyživovací povinnost žalovaného k navrhovanému datu. Dlužné výživné za dobu předcházející zrušení vyživovací povinnosti však nezaniká.10. Nákladový výrok se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého by měla nárok na náhradu řízení plně úspěšná žalobkyně. Podle obsahu spisu však žalobkyni v řízení nevznikly žádné náklady, proto soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.