Okresní soud v Benešově 4 C 223/2026-27 – Náklady řízení

Žalobkyně se domáhala, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku , částka, s úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 12,75 % ročně a částku , částka, a nahradit jí náklady řízení. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , Anonymizováno, , právnická osoba, ., IČ , IČO, a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru (smlouva byla uzavřena distančním způsobem prostřednictvím webové stránky www., Anonymizováno, .cz), na základě které žalovaný obdržel úvěr ve výši , částka, , jenž měl splácet ve splátkách. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, ačkoliv byl opakovaně upomínán. V poslední upomínce ze dne , datum, byl informován o zesplatnění celého úvěru, k němuž došlo dne , datum, . Pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Kapitalizovaná výše do data odeslání předžalobní výzvy (, datum, ) činí , částka, . Žalovaný ve splátkách zaplatil celkem , částka, . Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně jejího příslušenství a práv s pohledávkou spojených, byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena nejprve na společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, ., IČ , IČO, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, a následně téhož dne na žalobkyni. Žalobkyně žalovaného před podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu k plnění písemně vyzvala, z jednání soudu se omluvila.2. Žalovaný se k návrhu vyjádřil tak, že poskytoval neprověřil jeho příjmy, výdaje a registry dlužníků, smlouva je kvůli tomu neplatná a měl by vracet jen čistou jistinu, bez úroků a pokut. Smlouva také měla úrok 40 % měsíčně a RPSN přes 5 490 %. To je čistá lichva a úroky jsou neplatné. Věc také řeší finanční arbitr. Při jednání uvedl, že poskytovatel úvěru před poskytnutím úvěru žádným způsobem jeho schopnost úvěr splácet nezkoumal. V té době, kdy žádal o úvěr, byl bez zaměstnání, tudíž neměl žádné příjmy. Měl v nájmu byt, kde nájemné činilo , částka, měsíčně, včetně služeb. Tehdy měl několik půjček o celkovém objemu zhruba , částka, . V té době byl ve velmi tíživé finanční situaci a potřeboval peníze, aby mohl všechny své pohledávky zaplatit. Ačkoliv se své pohledávky snažil zaplatit, situace mu to nedovolila. V předmětném bytě žil sám. S nikým společnou domácnost nesdílel. Nemá žádné vyživovací povinnosti, ani tehdy neměl.3. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , Anonymizováno, , právnická osoba, ., IČ , IČO, , prostřednictvím webového rozhraní, dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, , který měl být splácen pravidelnými splátkami. Sjednána byla rovněž smluvní pokuta za každý den prodlení ve výši 0,1 %. (smlouva o spotřebitelském úvěru, dodatek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, všeobecné obchodní podmínky, potvrzení o platbách) Co se týče úvěruschopnosti, k této žalobkyně ničeho nedoložila. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením, a i přes opakované upomínky úvěr nesplácel, načež byl informován o zesplatnění úvěru. (oznámení o zesplatnění úvěru) Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy o úvěru, včetně jejího příslušenství, byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, (nejprve na společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, . a následně na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. (smlouva o postoupení pohledávek) Žalovaný byl žalobkyní před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky, avšak bezvýsledně. (předžalobní upomínka, podací lístek) Žalovaný čerpal řadu, zejména nebankovních úvěrů, které nebyl schopen splácet. (výpisem zapsaných věcí vedených u Okresního soudu v Benešově proti žalovanému)4. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy.5. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.7. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.9. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru uzavřená dne , datum, je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně ničeho neuvedla ani nedoložila. Nadto lze uvést, že žalobkyně se k ústnímu jednání nedostavila, čímž se vzdala práva na poučení soudem podle § 118a o. s. ř. o tom, že je povinna prokázat dostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného.10. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu o úvěru ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení absolutně neplatnou podle § 588 o. z. ve spojení s § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru, z důvodu absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni (na kterou přešla předmětná pohledávka). V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku , částka, , na kterou žalovaný uhradil , částka, , a proto je povinen vydat žalobkyni částku , částka, jako bezdůvodné obohacení. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z uvedené částky , částka, , a to ode dne , datum, do zaplacení (ode dne následujícího po zřejmém dojití předžalobní upomínky do sféry žalovaného). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť má oporu v absolutně neplatné smlouvě.11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníků byl v řízení v zásadě stejný.