10 C 320/2021 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 6.9.2021 domáhala zaplacení částky 14 880 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že na základě smlouvy o postoupení pohledávky nabyla od společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) pohledávku za žalovaným. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným prostřednictvím elektronických prostředků smlouvu o úvěru, na základě které bylo mezi stranami dohodnuto, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytne žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku splatit nejpozději dne 15.2.2019 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 880 Kč. Peněžní prostředky byly žalovanému vyplaceny na účet č. [bankovní účet] po variabilním symbolem čísla smlouvy [číslo]. K uzavření smlouvy žalobkyně uvedla, že se žalovaný nejprve zaregistroval na webové stránce právní předchůdkyně žalobkyně [webová adresa], a to zadáním osobních údajů včetně telefonního čísla, emailové adresy a čísla bankovního účtu, čímž zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu, následně odsouhlasil znění úvěrové smlouvy. Po dokončení registrace zaslal žalovaný žádost o poskytnutí úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet v dostupných databázích ISIR, CEE,CRKI, BRKI, mu byl zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy, přičemž výše úvěru byla stanovena na částku 12 000 Kč. Žalovaný však na dluh ničeho neuhradil. Před podáním žaloby právní předchůdkyně žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Žalovaný nereagoval ani na předžalobní upomínku žalobkyně ze dne 13.4.2021 a na dluh ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. účastníky k vyjádření, zda s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že jejich souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání je dán. Protože žalobkyně s navrženým postupem vyslovila souhlas a žalovaný na výzvu soudu nereagoval, rozhodl soud bez ve věci bez nařízení jednání. 4. Soud měl ze smlouvy o úvěru [číslo] z Formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru za prokázané, že smlouva měla být uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Smluvní strany mezi sebou měly sjednat úvěr ve výši 12 000 Kč, s dobou trvání 30 dní a s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 880 Kč. Finanční prostředky měly být vyplaceny na bankovní účet klienta (žalovaného) č. [bankovní účet] Smlouva neobsahuje vlastnoruční podpis žalovaného, ani elektronický podpis, ani jiné elektronické značky prokazující uzavření smlouvy žalovaným, pouze jeho označení s uvedením data narození a dále klientské [číslo]. 5. Z kopie občanského průkazu vyplývá, že ji má žalobkyně k dispozici. 6. Z žalobkyní předloženého Potvrzení o odeslání finančních prostředků vyplývá, že tento interní dokument žalobkyně obsahuje osobní údaje žalovaného a že je zde označen jako plátce, je mu naúčtována částka 12 000 Kč, a poplatek ve výši 2 880 Kč, celkem 14 880 Kč. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 3.3.2021 včetně přílohy č.1 - seznamu pohledávek a Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 13.4.2021 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou domnělou pohledávku za žalovaným žalobkyni, o čemž žalovaného písemně informovala. 8. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 13.4.2021 (viz podací lístek ze dne 13.4.2021). 9. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné. 10. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 11. Právní předchůdkyně žalobkyně měla prostřednictvím komunikace na dálku uzavřít se žalovaným smlouvu o úvěru, která nebyla žalovaným podepsána, ani jiným elektronickým znakem nebyla žalovaným potvrzena vůle smlouvu uzavřít. Na základě této smlouvy měla být žalovanému poskytnuta bezhotovostním převodem na jeho účet částka ve výši 12 000 Kč s tím, že splatnost byla stanovena ve lhůtě 30 dnů ode dne odeslání. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 3.3.2021 měla být domnělá pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni. 12. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 419 a § 1812 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), tedy z toho, že mezi žalobkyní a žalovaným jde o vztah ze spotřebitelské smlouvy, v důsledku čehož se k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanoveným k ochraně spotřebitele nepřihlíží. 13. Podle § 562 odst. 1 zákona o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 14. Podle § 561 odst. 1 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 15. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 16. Podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 17. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSU“) vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu, kdy nesplnění písemné formy má za následek neuzavření smlouvy. 18. Podle § 86 odst. 1 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 19. Podle § 87 odst. 1 ZSU poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 20. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1. 21. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu. 22. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014 (dále jen„ eIDAS) se„ podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k