12 C 199/2021 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou ze dne 14. 7. 2021 se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky 5 898 Kč s příslušenstvím, a to z titulu náhrady nákladů vynaložených v této výši na léčení poškozeného [jméno] [příjmení], jemuž žalovaný dne [datum] kolem 2. hodiny způsobil poškození zdraví tím, že jej fyzicky napadl. Jednání žalovaného bylo předmětem řízení přestupkové komise Městského úřadu Hořovice vedeného pod [číslo jednací], které bylo pravomocně skončeno dne 8. 6. 2019, kdy byl žalovaný uznán vinným přestupku proti občanskému soužití. Žalobkyně uhradila za poškozeného náklady léčení v celkové výši 19 898 Kč, na níž žalovaný doposud uhradil pouze 14 000 Kč a zbývá tedy uhradit částku ve výši 5 898 Kč. Žalobkyně proto uplatnila vůči žalovanému nárok v souladu s ustanovením § 55 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění, když žalovaného k zaplacení vynaložených nákladů na léčení dne 3. 2. 2020 řádně vyzvala. Ten však na výzvu nereagoval a žalovanou částku žalobkyni doposud neuhradil, aniž by namítal její nesprávnost. Žalobkyně se proto domáhá jejího zaplacení touto žalobou včetně příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud podle ustanovení § 115a o.s.ř. vyzval účastníky, aby se ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení výzvy vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem soudu výslovně souhlasila, žalovaný na výzvu soudu nereagoval. Soud proto ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, a to jen na základě předložených listinných důkazů. 4. Po provedeném řízení a zhodnocení důkazů podle ust. § 132 o. s. ř. vzal za prokázaný tento skutkový stav: 5. Žalovaný dne [datum] kolem 2. hodiny v obci [obec] způsobil poškození zdraví tím, že fyzicky napadl poškozeného [jméno] [příjmení], narozeného [datum]. Jednání žalovaného bylo předmětem řízení přestupkové komise Městského úřadu Hořovice vedeného pod č.j. Pre 245/2018, které bylo pravomocně skončeno dne 8. 6. 2019, kdy byl žalovaný uznán vinným přestupku proti občanskému soužití. Žalobkyně uhradila za poškozeného náklady léčení v celkové výši 19 898 Kč, na níž žalovaný doposud uhradil pouze 14 000 Kč a zbývá tedy uhradit částku ve výši 5 898 Kč. Žalobkyně proto uplatnila vůči žalovanému nárok v souladu s ustanovením § 55 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění, když žalovaného k zaplacení vynaložených nákladů na léčení dne 3. 2. 2020 řádně vyzvala. Ten však na výzvu nereagoval a žalovanou částku žalobkyni doposud neuhradil, aniž by namítal její nesprávnost (prokazuje: Vyúčtování [anonymizováno] péče k náhradě za léčení ze dne 3. 9. 2018, Rozpis plateb k náhradě za léčení ze dne 3. 9. 2018, Žádost o vyčíslení způsobené škody ze dne 26. 6. 2018, Vyrozumění o postupu dle § 159a/1a) tr. řádu ze dne 4. 9. 2018, Sdělení [územní celek] ze dne 23. 1. 2020, Výzva k zaplacení náhrady nákladů ze dne 3. 2. 2020 včetně kopie poštovní dodejky s datem převzetí zásilky 10. 2. 2020). 6. Podle ustanovení § 55 odst. 1 věta první zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, v platném znění, má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na péči hrazenou ze zdravotního pojištění, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. 7. Podle ust. § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. 8. Podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. V daném případě soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná a že tedy je třeba v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními považovat nárok žalobkyně za oprávněný. Z provedeného dokazování má soud za zjištěné, že žalovaný svým protiprávním jednáním způsobil újmu na zdraví třetí osobě, tedy poškozenému [jméno] [příjmení]. V příčinné souvislosti s léčbou zranění poškozeného poškozeného, jež je pojištěncem žalobkyně, pak žalobkyně vynaložila náklady v žalované výši 19 898,07 Kč tak, jak byly doloženy vyúčtováním zdravotní péče k náhradě za léčení, jímž byly vyčísleny jednotlivé výkony ambulantní a hospitalizační péče, provedené v souvislosti se zraněním poškozeného. Na základě těchto skutečností a v souladu se shora citovaným zákonným ustanovením § 55 odst. 1 věta prvá zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, v platném znění, tedy žalobkyni vznikl oprávněný nárok na náhradu nákladů, vynaložených v důsledku protiprávního jednání žalovaného, jemuž naopak vznikla povinnost tyto náklady, jež jsou co do povahy vzniklou škodou (regresem), žalobkyni nahradit. Dále pak bylo prokázáno, že žalovaný ani přes písemnou výzvu žalobkyni tyto náklady zcela neuhradil, a to ani v dodatečně poskytnuté lhůtě k plnění. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to i v rozsahu požadovaného příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení, jehož výše zcela odpovídá výši stanovené shora citovaným ustanovením § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., v platném znění, když žalovaný byl jak s výší vůči němu uplatňovaného nároku, tak i se způsobem jeho úhrady seznámen, však ve stanovené lhůtě k plnění tuto částku žalobkyni neuhradil. Třídenní lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. 10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 věta prvá o.s.ř. a procesně zcela úspěšnému žalobci tak byla přiznána náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v celkové výši 600 Kč Tyto náklady řízení žalobkyně jsou představovány paušální náhradou hotových výdajů nezastoupeného účastníka v celkové výši 600 Kč dle ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř., v platném znění, ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb., a to za dva úkony (žaloba, výzva k plnění) po 300 Kč dle § 2 odst. 3 této vyhlášky. Třídenní lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám žalobkyně.