12 C 231/2021 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení pohledávky ve výši 20 000 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Tvrdila, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), dne 19. 12. 2005 Smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaný převzal v den uzavření smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal uhradit i souhrnný poplatek ve výši 13 280 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 33 280 Kč měl žalovaný uhradit v 52týdenních splátkách po 640 Kč. Žalovaný nehradil své smluvní závazky řádně a včas, tudíž smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí 52 týdnů od data podpisu, tj. dne 18. 12. 2006. Žalovaný celkem na dlužnou částku uhradil částku ve výši 7 500 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a [právnická osoba] S.a.r.l. (dále jen„ přechodný věřitel“), došlo s účinností ke dni 1. 7. 2015 k postoupení pohledávky za žalovaným na přechodného věřitele, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 25. 6. 2015. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 24. 8. 2018 mezi přechodným věřitelem a žalobkyní došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 11. 9. 2018. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. Žalobkyně před podáním žaloby písemně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalovaný však na dluh v celkové výši 20 000 Kč ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle ustanovení § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve lhůtě nevyjádřil a dal tak najevo, že nemá k tomuto postupu námitek a s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s výše uvedeným postupem výslovně souhlasila již v podané žalobě. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: 5. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 19. 12. 2005 Smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně půjčila žalovanému finanční částku ve výši 20 000 Kč, kterou měl žalovaný splatit včetně souhrnného poplatku ve výši 13 280 Kč. Půjčka byla žalovanému předána při podpisu smlouvy v hotovosti, což žalovaný stvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zavázal splácet dlužnou částku celkem 52 splátkami ve výši 640 Kč s tím, že splatnost první splátky byla sjednána 7. dne od data uzavření smlouvy (viz Smlouva o půjčce [číslo] ze dne 19. 12. 2005, Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce,). Žalovaný však dlužnou půjčku neuhradil řádně a včas. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a přechodným věřitelem, došlo s účinností ke dni 1. 7. 2015 k postoupení pohledávky za žalovaným na přechodného věřitele, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 25. 6. 2015. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 24. 8. 2018 mezi přechodným věřitelem a žalobkyní došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 11. 9. 2018 (viz Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, seznam postoupených pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávek ze dne 25. 6. 2015 včetně kopie poštovního podacího archu s datem podání 20. 7. 2015, Oznámení o postoupení pohledávek ze dne 11. 9. 2018 včetně kopie poštovního podacího archu ze dne 13. 9. 2018). Žalovaný dlužnou pohledávku zcela neuhradil ani na základě písemné výzvy k úhradě, která mu byla odeslána dne 12. 5. 2021 (viz Výzva před podáním žaloby ze dne 10. 5. 2021 včetně kopie podacího archu ze dne 12. 5. 2021). 6. Podle ustanovení § 3028 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 7. V dané věci soud na zjištěný skutkový stav aplikoval následující ustanovení zákonů v jejich znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy o půjčce. Podle ustanovení § 657 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ občanský zákoník“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 524 občanského zákoníku může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Podle ustanovení § 517 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, je dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 8. V souzeném případě po zhodnocení důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně, když měl v řízení za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli, v souladu s ustanovením § 657 občanského zákoníku, dne 19. 12. 2005 Smlouvu o půjčce [číslo] podle níž právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému částku ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal půjčku právní předchůdkyni žalobkyně vrátit včetně souhrnného poplatku v částce 13 280 Kč, tj. celkem částku ve výši 33 280 Kč, v 52 týdenních splátkách po 640 Kč. Žalovaný uhradil výše specifikovanou půjčku pouze částečně, zbývá tak uhradit částku ve výši 20 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na přechodného věřitele a následně Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 došlo k postoupení předmětné pohledávky z přechodného věřitele na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalovaný porušil své povinnosti, když splátky půjčky řádně nehradil. V řízení pak zůstal nečinným, k žalobě se nevyjádřil a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobkyně v tomto směru, jakkoliv zpochybnil. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu, má žalobkyně podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku vedle práva na zaplacení dlužné částky ve výši 20 000 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 5 780 Kč i právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o.s.ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku). 9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni jako úspěšnému účastníkovi řízení soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč Náklady tvoří zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši 800 Kč, jednak náklady zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 900 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen„ vyhláška“) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, výzva k plnění) a z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky; obojí zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč, která patří k nákladům řízení podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalovanému uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).