12 C 253/2021 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že dne 30. 10. 2015 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena úvěrová smlouva [číslo] kdy předmětem financování byl dle úvěrové smlouvy nákup sestavy [anonymizováno] dle předávacího protokolu. Žalobkyně z titulu úvěrové smlouvy již žalovaného žalovala na zaplacení dlužných splátek k 17. 5. 2017 ve výši 19 668 Kč a zaplacení smluvní pokuty ve výši 15 734 Kč O povinnosti žalovaného uhradit žalobkyni výše specifikované částky bylo rozhodnuto platebním rozkazem vydaným Okresním soudem v Berouně dne 30. 6. 2017, č.j. 107 C 26/2017-9, který nabyl právní moci dne 20. 7. 2017 a byl vykonatelný téhož dne. Žalobkyně žalovaného z titulu úvěrové smlouvy znovu žalovala, a to na zaplacení dlužných splátek od 17. 5. 2017 do 19. 6. 2018 ve výši 21 307 Kč a zaplacení smluvní pokuty ve výši 17 045 Kč O povinnosti žalovaného uhradit žalobkyni výše specifikované částky pak bylo rozhodnuto rozsudkem vydaným Okresním soudem v Berouně dne 30. 10. 2018, č.j. 113 C 19/2018 – 27, který nabyl právní moci dne 28. 12. 2018 a byl vykonatelným dnem 1. 1. 2019 splátkového kalendáře úvěrové smlouvy a evidence předepsaných a uhrazených splátek se žalovaný opět dostal do prodlení s úhradou splátek a v období od 5. 10. 2018 do 13. 9. 2021 dluží splátky ve výši celkem 40 975 Kč. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Jelikož ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení § 120 odst. 2 o.s.ř., vyzval soud účastníky podle ustanovení § 115a o.s.ř., aby ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení této výzvy předali soudu písemné vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyslovila souhlas, žalovaný se nevyjádřil a soud má tedy za to, že jeho souhlas byl dán. 4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 30. 10. 2015 soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli mezi sebou smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr na nákup zboží [anonymizována dvě slova] v hodnotě 79 860 Kč, který žalovaný převzal dle předávacího protokolu ze dne 30. 10. 2015. Podle smlouvy o úvěru žalovaný uhradili část kupní ceny ve výši 1 639 Kč a zavázal se uhradit poskytnutý úvěr ve výši 78 221 Kč v 60 měsíčních splátkách ve výši 1 639 Kč splatných vždy do 5. dne v měsíci počínaje dnem 5. 11. 2015. Žalovaný svůj dluh řádně nehradil, dle splátkového kalendáře úvěrové smlouvy a evidence předepsaných a uhrazených splátek se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátek a v období od 5. 10. 2018 do 13. 9. 2021 dluží splátky ve výši celkem 40 975 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil, a to ani na výzvu žalobkyně ze dne 5. 8. 2021. 5. Podle § 2395 a § 2399 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 6. Podle ustanovení § 2048 a 2049 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. 7. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Soud zhodnotil všechny důkazy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti (§132 o.s.ř.). Poté dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 9. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla písemně uzavřena smlouva o úvěru tak, jak má na mysli občanský zákoník. Žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky na financování nákupu sestavy [anonymizována dvě slova], která byla předána žalovanému. Podpisem smlouvy se žalovaný zavázal úvěr postupně hradit v pravidelných splátkách. Smlouva však nebyla ze strany žalovaného dodržována, neboť splátky řádně a včas nehradil, jak vyplývá z výpisu z úvěrového účtu. Žalovaný na výzvu žalobkyně ničeho neuhradil. S ohledem na vše výše uvedené má soud za prokázané, že nárok žalobkyně je oprávněný a žalobě v plném rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v plné výši. Částka 2 049 Kč je představována zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 2 049 Kč. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalovanému uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).