12 C 272/2021 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím jako neuhrazeného dluhu ze Smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 28. 7. 2016, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 200 000 Kč s tím, že žalovaný se je zavázal spolu se smluveným úrokem vrátit v 72 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 004,27 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili (příp. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili), soud měl za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) a k projednání věci samé nenařizoval jednání. 3. Po provedeném řízení a zhodnocení důkazů podle ust. § 132 o. s. ř. vzal za prokázaný tento skutkový stav: 4. Právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] AG, Vordere Zollamtsstrasse 13, 3.OG Top D, [číslo] [obec], Rakousko (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným, prostřednictvím komunikace na dálku, dne 28. 7. 2016 Smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut bezúčelový, spotřebitelský úvěr ve výši 200 000 Kč s tím, že žalovaný se je zavázal spolu se smluveným úrokem ve výši 12,90 % p.a. vrátit v 72 anuitních měsíčních splátkách ve výši 4 004,27 Kč Celkem měl žalovaný vrátit částku ve výši 90 386,87 Kč. Finanční prostředky byly čerpány dne 28. 7. 2016. Žalovaný i přes upomínky dluh řádně a včas neuhradil (prokazuje: Smlouva o půjčce [číslo] ze dne 28. 7. 2016, Měsíční výpis k půjčce – červenec 2016, Souhrnný výpis pohybů na účtu za období od 3. 6. 2017 do 21. 5. 2021, Prohlášení o okamžité splatnosti a výzva k uhrazení dluhu ze dne 10. 3. 2021, Struktura dluhu, Výzva k zaplacení pohledávky – předžalobní upomínka ze dne 1. 6. 2021 včetně kopie poštovní dodejky ze dne 2. 6. 2021, [ulice] podmínky pro úvěrové produkty – půjčka [příjmení] [příjmení] [jméno], organizační složka, Všeobecné obchodní podmínky [příjmení] [příjmení] [jméno], organizační složka pro fyzické osoby – nepodnikatele, platební bilancí žalovaného). 5. V dané věci soud na zjištěný skutkový stav aplikoval následující ustanovení zákonů v jejich znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy o zápůjčce. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky (§ 2391 odst. 1 věta prvá citovaného zákona). Ve smyslu ustanovení § 1824 odst. 1 občanského zákoníku sjednává-li se smlouva prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, sdělí podnikatel spotřebiteli údaje uvedené v § 1811 odst. 2 a § 1820 odst. 1. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 28. 7. 2016 uzavřena Smlouva o půjčce [číslo] dle ust. § 2390 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla bezúčelový spotřebitelský úvěr ve shora uvedené výši, který se žalovaný zavázal vrátit v pravidelných měsíčních anuitních splátkách. Vzhledem k tomu, že žalovaný tuto povinnost nesplnil, požadovala žalobkyně splacení úvěru spolu s příslušenstvím dle ust. § 1970 a 1802 obč. zák. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. S odkazem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v plné výši. Částka 19 994,50 Kč je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 3 841 Kč, jednak náklady zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 12 450 Kč dle § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen„ vyhláška“) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky za 2 úkony právní služby po 4 980 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby) a 1 úkonu právní služby po 2 490 Kč (jednoduchá výzva k plnění) a z náhrady hotových výdajů ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky; obojí zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 2 803,50 Kč, která patří k nákladům řízení podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalovanému uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).