18 C 122/2021-109 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se v řízení domáhala pohledávky vzniklé na základě úvěru poskytnutého žalované původním věřitelem ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]), dále i jako„ Banka“, postoupené žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18.2. 2020. Konkrétně úvěru ve výši 35 000 Kč poskytnutého žalované na základě smlouvy ze dne 7.4.2018 – Smlouva o úvěru - Expres půjčka. Uvedla, že řádně před jeho poskytnutím prověřila úvěruschopnost žalované a dospěla k závěru, že žalovaná je schopna úvěr splácet a proto jí ho poskytla. K uzavření smlouvy došlo prostřednictvím internetového bankovnictví žalobkyně. Protože žalovaná následně porušila svůj závazek úvěr splácet, žalobkyně jej v souladu se smlouvu ke dni 18.2.2019 zesplatnila. Žalobkyně požadovala uhradit na nedoplatku úvěru částku 33 759,05 Kč skládající se z neuhrazené jistiny ve výši 33 459,05 Kč, dlužných poplatků ve výši 300 Kč, nehrazeného smluvního úroku ke dni zesplatnění úvěru v částce 1 862,83 Kč, zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného za období od 7.4.2018 do 18.2.2019, tj. ke dni zesplatnění úvěru, 2 723,73 Kč. Rovněž požadovala i dohodnutý obchodní úrok ve výši 13,10 % ročně z neuhrazené jistiny 33 459,05 Kč a úhradu úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z neuhrazené jistiny úvěru ve výši 33 459,05 Kč oboje od 26.2.2020. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Žaloba spolu s předvoláním k jednání ve věci byla žalované doručena do vlastních rukou náhradním způsobem (10. dnem po té, co pro něj byla zásilka s předvoláním na jednání uložena u poskytovatele poštovních služeb) dne 16.9.2021. Žalovaná se k ústnímu jednání, k němuž byla podle ustanovení § 45 a § 49 o.s.ř. řádně obeslána, nedostavila, na svou obranu netvrdila žádné rozhodné skutečnosti a nenavrhla provedení žádných právně relevantních důkazů. Žalovaná se telefonicky z ústního jednání v den konání jednání telefonicky omluvila, přičemž nežádala o odročení nařízeného jednání, proto bylo jednáno podle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalované. 4. Ze Smlouvy o úvěru – Expres půjčka ze dne 7.4.2018 má soud za prokázané, že žalovaná s Bankou uzavřela prostřednictvím internetového bankovnictví Banky smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě níž se žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 35 000 Kč a žalovaná se jej zavázala uhradit včetně obchodního úroku 13,1 % ročně v 72 pravidelných měsíčních splátkách po 704,44 Kč. Součástí smluvních ujednání byly i produktové podmínky, vysvětlení pojmů pro expres půjčku a sazebník poplatků. 5. Z výpisů z úvěrového účtu za období od 7.4.2018 do 20.2.2020 soud zjistil, že úvěr byl žalované vyplacen dne 7.4.2018, že žalovaná hradila prvních pět měsíců splátky řádně a včas. Do prodlení s úhradou se dostala počínaje měsícem říjen 2018. K zesplatnění úvěru přistoupila Banka ke dni 18.2.2019, přičemž zároveň uplatnila nárok na úhradu poplatku zazesplatnění ve výši 300 Kč. Shodně vyplynulo i z platební bilance žalované. Z těchto zdrojů zjistila, že žalovaná nemá evidovaný závazek vůči třetím subjektům a vůči Bance měla závazek s měsíční splátkou 3 552,91 Kč. Výši příjmu žalované pak Banka ověřila v její platební historii na běžném účtu, který byl u Banky veden. 6. Z otisků obrazovek interního programu Banky (obsažených v podání ze dne 8.6.2021) má soud za prokázané, že tato před poskytnutím úvěru prověřovala úvěrovou a platební historii žalované, včetně aktuálního rozsahu úvěrové angažovanosti žalované jak u Banky, tak třetích subjektů, a to v inertních i externích zdrojích, včetně systémů klientských bankovních a nebankovních registrů. 7. Zesplatnění úvěru bylo žalované Bankou oznámeno přípisem ze dne 19.2.2019. Pohledávka Banky k tomuto dni činila 35 680,35 Kč a byla tvořena z nesplacené jistiny ve výši 33 459,05 Kč, smluvního úroku kapitalizovaného ke dni zesplatnění úvěru v částce 1 862,83 Kč, z úroku z prodlení ke dni zesplatnění úvěru ve výši 58,47 Kč, dlužných nákladů na upomínání ve výši 300 Kč. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.2.2020 včetně její přílohy obsahující soupis postupovaných pohledávek (konkrétně z řádky 705) má soud za prokázané, že pohledávka za žalovanou byla z Banky postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 28.2.2020 (viz. oznámení o postoupení pohledávky ze dne 28. 2. 2020 včetně podacího archu ze dne 2. 3. 2020). 9. Z výzvy k úhradě dluhu má soud za prokázané, že před podáním žalovy ase žalobkyně pokusila odstranit předmět sporu mimosoudně (viz. výzva k úhradě dluhu ze dne 31. 3. 2020 včetně podacího archu ze dne 6. 4. 2020). 10. Na základě shora uvedeného má soud za prokázané následující skutečnosti. Právní předchůdkyně žalobkyně vedla pro žalovanou běžný účet, k němuž bylo s žalovanou sjednáno elektronické bankovnictví, jehož prostřednictvím docházelo mezi Bankou a žalovanou k elektronické komunikaci. V prostřední internetového bankovnictví Banka s žalovanou uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru. Banka poskytla žalované spotřebitelský úvěr ve výši 35 000 Kč, který žalovaná částečně uhradila v pěti řádných měsíčních splátkách, ve zbytku zůstal úvěr neuhrazen. 11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen OZ) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 12. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 14. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 15. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“ 16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 17. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly. 18. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 19. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit. 20. Podle § 94 a 95 zákona o spotřebitelském úvěru musí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru jiném než na bydlení, poskytnout informace výslovně uvedené v těchto ustanovování